Věc (THE THING)

Vítr se včera v noci zvedl s takovou vznešeností a zuřivostí, až se zdálo, jako by se na nebi strhla válka a já si na chvíli pomyslel, že se Věc dostala na svobodu. Vítr totiž nikdy nevypadá jako prázdný vzduch. Vítr vždycky zní plně a hmotně, jako jakési velké těleso a mě se zdálo, že to Ona sama ve své obří velikosti kráčí po velkých cestách mezi bukovými lesy.
Dovolte mi vysvětlení. Vitalita a opakovaná vítězství křesťanstva pochází ze schopnosti Věci vymanit se občas ze slov as symbolů, které Ji obklopují. Bez ní mají veškeré civilizace sklon zmírat pod nákladem jazyka a rituálu. Příklad slyšíme v tolika dnešních diskusích o oddělení formy náboženství od jeho ducha. O další případech stejně škrobené falsifikace však slyšíme příliš málo. Jen velmi zřídka je nám připomínáno, že stejně jako chození do kostela není celé náboženství, tak čtení a psaní netvoří celé vědění a volby nejsou samospráva. Ve velkých městech bychom snadno a rychle našli lidi, kteří čtou a píšou dost rychle na to, aby mohli být úředníky, ale opravdu nic neví o denním pohybu slunce a měsíce.
Případ samosprávy je ještě zajímavější, zvláště když jej poprvé pozorujeme na venkovském okrese. Samospráva vzniká mezi lidmi (pravděpodobně mezi primitivními a jistě mezi starodávnými lidmi) z myšlenky, která se dnes zdá příliš prostá na to, aby byla srozumitelná. Samospráva neznamenala (jak si myslí mnozí její moderní přátelé i odpůrci), že by běžný občan byl konsultován tak, jak se obracíme na encyklopedii. Občan tu není od toho, aby odpovídal na spoustu vrtošivých otázek kvůli tomu, abychom viděli, jak na ně odpovídá. On a jeho společníci jsou tu od toho, aby v jistých rozumných lidským mezích, byli pány svých životů. Mají se rozhodovat, zda budou muži vesel nebo kol, rýčů nebo kopí. Lidé z údolí mají rozhodovat, zda údolí bude zničeno kvůli uhlí nebo pokryto obilím a vinicemi; lidé ve městech mají stanovit, zda bude posypáno došky nebo prosluje sloupy. Na základě svých povah a instinktů se mají shromažďovat u patriarchálního náčelníka nebo diskutovat na politickém tržišti. Pokud by bylo slovo „lidé“ špatně pochopeno mohu poznamenat, že v této morální atmosféře, která je původní duši samosprávy, měly ženy vždy právě takový vliv jako muži. V moderní Anglii nemají ani ženy ani muži vliv vůbec žádný. Co se týče této prvořadé záležitosti, totiž rozhodování o utváření krajiny a způsobu života, jsou lidé docela bezmocní. Stojí a hledí na postupující imperiální a ekonomický vývoj stejně jako hledí na Lord Mayor’s Show.
Kupříkladu zrovna tady kde žiji, dochází ke dvěma změnám, které ať k dobrému nebo ke zlému ovlivní krajinu a vše co v ní žije. První spočívá v postupu městské civilisace (ať už je to cokoliv). Úředníci jdou vpřed v černých rojích, rodinné domy postupují v rudých praporech. Druhá znamená, že rozsáhlé velkostatky, mezi něž byla Anglie dlouho rozdělena, přecházejí z rukou venkovské šlechty (gentry) do rukou lidí, kteří jsou vždy zbohatlíky a často skutečnými cizinci.

A právě toto jsou věci u nichž se očekává, že se s nimi popasuje samospráva. Od lidí se očekávalo, že budou s to vyjevit, zda si přejí žít ve městě nebo na venkově či zda je má zastupovat hulvát nebo gentleman. Nechci předjímat jejich rozhodnutí, možná by dali hulvátovi přednost a možná je to skutečně lepší. Tvrdím, že pokud má být člověk považován za samosprávného, musí se vyjadřovat k takovým věcem, jako je zaplavení jeho rodného nebe dýmem nebo prodej střechy nad jeho hlavou. Ovšem kvůli podivným trendům novější společnosti by měl tato nesmírná zemětřesení přejít a považovat je za soukromé trivialitky. Stavba rodinného domku je teoreticky stejně nahodilá záležitost jako nákup klobouku. Ve skutečnosti je to ovšem stejné, jako kdyby byl celý Lancashire změněn na jelení oboru nebo celá Belgie zaplavena mořem. Prodej zemanské půdy lichváři je v teorii drobná a výjimečná nezbytnost. V praxi je to něco jako německá invase. Někdy to německá invase je.

Za těchto okolností bezmocná populace, zírající na tyto zázraky a děsy, stojí zhruba každých pět let před čímsi, co se označuje za všeobecné volby. Starožitníci to považují za zbytek nějakého systému samosprávy, ale jde jen o to, že občanu jsou pokládány otázky o všem s výjimkou toho, čemu rozumí. Volební dotazník tvoří obvykle otázky jako: I. Považujete zelené sušenky, které jí rolnici na Východní Litvě za vhodnou lidskou stravu ? II. Je náboženské vyznání, které skládá president Oranžského svobodného státu upřímné nebo pokrytecké ? III. Myslíte, že divoši v Prusko-portugalském Cosikdesi jsou stejně šťastní a dbalí hygieny jako divoši ve Francouzsko-Britském Cosikdesi ? IV. Uváděla ztracená Latinská Charta, že byla odvozena z výhradního práva koruny jmenovat peery za Jindřicha IV. ? Co soudíte o tom, co si Američané myslí o tom, co si pan Roosevelt myslí o tom, co si sir Eldon Gorst myslí o situaci na Nilu ? Najděte nějaké rozdíly na dvou osobách v pláštích, které před vás byly o těchto volbách postaveny.

V žádné přirozené teorii samosprávy se nikdy nepočítalo s tím, že by můj soused potřeboval odpovídat na takové fantastické otázky. Je to občan Jižního Kouskova a ne redaktor Hádanek a křížovek. Pevně věřím, že by nejlépe posoudil, zda jeho obzor má ozdobit farma nebo tovární komín či zda jeho vsi má vládnout pitomý zeman nebo mazaný lichvář. Právě to jsou ovšem věci do nichž mu oligarchové nedovolí strkat prsty. Namísto toho mu dovolí, aby—pod jejich vedením—měnil, osud impéria a božské poslání, věci o nichž neví zhola nic. O samosprávě se všude hlasitě mluví a Věc je rdoušena.
Vítr zpíval a poltil oblohu jako hrom po celou noc, v útržcích spánku plnil mé sny božským nesouladem mučednictví a vzpoury. Slyšel jsem Rolandův roh a Napoleonovy bubny a všechy jazyky děsu s nimiž Věc vytáhla; živého ducha naší rasy. Když jem ale ráno vyšel ven, byla v mé zahradě polámána jen jedna či dvě větve a žádné z velkých venkovských sídel v sousedství nebylo rozmetáno, jak by se stalo, pokud by Věc skutečně byla venku.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s