Vyznavač Slunce

Lidem, kteří se bouří patří jedno správné varování. A za současného stavu věcí se domnívám, že se v tomto smyslu bouří všichni lidé, vyjma těch pár, kteří se bouří v jiném smyslu. Ale socialistům a dalším revolucionářům patří následující varování: je jisté jako smrt, že každý jejich ateistický či materialistický argument proti nim nakonec obrátí tyran a otroci. Dnes jsem viděl, jak se jeden až příliš obvyklý socialistický argument proměnil v toryovský způsobem takříkajíc překvapivým a šíleným. Mám na mysli moderní nauku, již pokud vím, hlásá většina učedníků Karla Marxe a která se nazývá materialistickou teorií dějin. Teorie říká asi tolik: všechny důležité věci v dějinách mají kořeny v ekonomických motivech. Historie je stručně řečeno věda a to věda o hledání potravy.

Rád bych teď jen mezi řečí poukázal na to, že to nejen není pravda, ale je to pravý opak pravdy. Je příliš mdlé říkat, že dějiny člověka nejsou jen ekonomické. Pokud by se člověk omezil jen na ekonomiku, žádné dějiny by neměl. Potřeba jídla je nepochybně universální a to tak universální, že není ani lidská. Ekonomické pohnutky mají krávy a jiné (netroufám si říci jaké éterické jemnosti lze najít v krávě) zjevně ani nemají. Krávy žerou trávu všude a nikdy nežerou nic jiného. Krávy tedy stručně řečeno naplňují materialistickou teorii dějin: proto krávy nemají dějiny. Dějiny krav by patřily mezi nejprostší a nejstručnější z referenčních děl. Pokud by ale část krav začala žraní dlouhé trávy považovat za špatnost a začala pronásledovat všechny kdo se jí dopouštějí, pokud by krávy s křivými rohy začaly být jedněmi kravami uctívány a druhými trkány k smrti, pokud by krávy začaly činit zjevné morální volby vyšší a odlišné od touhy po trávě, pak by se mohla započít jejich historie. Začaly by jim současně velmi nepříjemné časy, což je možná to samé.

Ekonomický motiv nejen že není obsažen ve veškerých dějinách, ale je vně veškerých dějin. Patří do biologie nebo vědy o životě, to znamená, že se zabývá věcmi jako jsou krávy, které nejsou zrovna živé. Lidé jsou příliš živí, aby se vešli do vědy o čemkoliv, kvůli nim jsme vytvořili umění historie. Tvrdit, že lidské jednání závisí na ekonomické podpoře je stejné jako tvrdit, že závisí na používání dvou nohou. K jeho činnosti to sice patří, ale ne k tak rozmanitému počínání, jsou to podmínky, příliš universální aby byly užitečné, a nikoli motiv. Jistě, voják si Viktoriin kříž zaslouží na dvou nohou, na dvou nohou také utíká z boje. Pokud je ovšem naším cílem odhalit zda se voják stane nositelem Viktoriina kříže nebo zbabělcem poskytne nám nejpečlivější zkoumání jeho nohou jen nepatrně informací. Stejně tak může člověk chtít jídlo, když je snivým romantickým tulákem i když je vydřidušským a vykořisťovatelským milionářem. Člověk musí dostávat jídlo a musí ho nosit jeho nohy. Ale krávy (které nemají dějiny) nejsou velkoryseji obdařeny co se týče nohou, ale svou potravu mohou vidět ve větším a imaginativnějším měřítku. Když kráva pozdvihne oči ke kopcům vidí výšiny a vrcholy čiré potravy. Přitom my nikdy nevidíme obzor přerušovaný skalisky koláčů nebo šťastnými kopci sýra.

Zatím se zdá, že kráva (která nemá dějiny) má všechny ostatní výhody. Ale dějiny—celá pointa dějiny—ukazují, že jistí dvounozí vojáci utíkají z boje, zatímco jiní s podobnou anatomickou strukturou, tak nečiní. Pointou celých dějin je právě to, že někteří lidé (jako tuláci nebo básníci) přijdou k penězům čirou náhodou tím, že o ně nedbají, zatímco jiní (třeba milionáři) naprosto utrácejí peníze pro zábavu ze starostí s tím spojených. Kdyby bylo jen ekonomické historie nebude dějin. Všechny historické události přinesly zvraty a obraty, které daly ekonomickým instinktům neekonomické síly. Tato teorie kupříkladu hledá původ francouzské války Edwarda III. ve sporech o francouzská vína. Každému, kdo jen přičichl ke středověku se musí drát na jazyk padesát odpovědí, ale v tomto případě postačí jediná. Nebylo by takových válek, pokud bychom všichni pili vodu jako krávy. Když jsem ovšem lidmi vstupuje do světa historické volby. Pití vína je něco, co vyžaduje vysvětlení. Totéž platí i nepití vína.

Ale kapitalista si s naukou může užít víc zábavy.

Když nedávno štěpily celou Anglii vpravo i vlevo stávky jeden duchaplný autor, který se sám humorně prohlásil za liberála, prohlásil, že jedinou příčinou stávek bylo horké počasí. Této domněnky se ruče chopila další stvoření téhož druhu a jen se divím, že nebyla aplikována na další žalostná povstání v dějinách. Je například pozoruhodnou skutečností, že v Egyptě je obecně tepleji, což vrhá světlo na náhlou a tajemnou pohnutku Israelitů k úniku ze zajetí. Angličtí stávkující používali některé jalové republikánské fráze (suché jako definice středověkých učenců) a několik akademických šiboletů o tom, že jsou svobodní lidé a nemají být nuceni pracovat jinak než za mzdu, kterou budou ochotni přijmout. Přibližně stejně se Israelité v Egyptě zabývali suchými akademickými slovními hříčkami o krajní obtížnosti výroby cihel bez materiálu k tomu potřebného. A třebaže lze jejich nepřirozené a podivné jednání, když opustili vězení s otevřenými dveřmi, omluvit všelijakými intelektuálními fantasiemi, není pochyb o tom, že skutečnou příčinou zůstává teplé počasí. Takové podnebí vždy také vytváří klamy a hrůzné představy, jak třeba popisuje pan Kipling. Právě když byly jejich mozky poškozeny vedrem se Židům zdálo, že založili národ, že byli vedeni prorokem a že zkrátka nabývají nějaké významné role ve světových záležitostech.

Student dějepisu nemůže také přehlédnout, že francouzská monarchie byla svržena v srpnu a že srpen je letní měsíc.

Navzdory tomu všemu mi ale činí jisté potíže přijmout v tak prosté podobě materialistickou teorii dějin (při těchto slovech nechť se prosím všichni marxističtí socialisté třikrát pokloní) a spíše si myslím, že lze z tohoto principu nalézt výjimky. Přitom ty nejsou to hlavní, co mě činí rozpačitým ohledně víry v tuto teorii.

Ne, má potíž záleží v tom, že si všímám podivné shody okolností s níž nás Apolonovy šípy dělí podle jistých třídních a hospodářských linií. Nedokážu pochopit proč všichni obchodní cestující nenechají obchodních cest, všichni lékaři léčeni, soudci souzení, laskaví bankéři půjčování peněz na vysoký úrok a nadějní politikové neschopnosti dodat cokoli k osm let starým slovům svého ctihodného kolegy poslance. Podivná teoretické volání dělníků, že stávkují kvůli špatným platům, jako by dostávalo divoké a mlhavé potvrzení díky skutečnosti, že ani v nejparnějších dnech nejeví soudci a další velmi dobře placené osoby sklony stávkovat. Upadl jsem proto zpět do svých starých metafysických fantasií a věřím nadále, že hněv anglických chudých (abych ukradl slova sira Thomase Browneho) pochází z čehosi v člověku, co se liší od živlů a co nemá žádného pána pod sluncem.

Když se dobře zajištění lidé začnou bavit o takových věcech je to věru chvíle, kdy dobře postavené třídy předloží stručné shrnutí a vyznání, co skutečně udělaly s nejchudším Angličanem. Úsvit středověku jej zastihl jako nevolníka, což je něco jiného než otrok. Měl své bezpečí, třebaže člověk patřil zemi, spíše než země člověku. Nemohl být vystěhován, nájem, který platit nemohl být zvýšen. V praxi to pak vypadalo asi takto: když pán projel svými zelnými poli neměl příliš šancí na kompenzaci, ale měl možnost vypěstovat více zelných hlávek. Měl přímý přístup k výrobním prostředkům.

Za staletí od té doby dospěla Anglie k něčemu jinému, co lze naštěstí velmi snadno označit. Není pochyb o tom, co jsme udělali. Nerovnost jsme uchovali, ale zničili jsme bezpečí. Člověk není připoután k půdě, jako za nevolnictví, ani není půda připoutána k člověku jako je tomu u rolníků. Naprostým vlastníkem polí a farem se stal boháč a (podle moderní průmyslové fráze) provedl výluku anglického národa. Akr záhonu k okopávání a dům ke spaní získají jen tehdy, když přijmou tak kruté a konkurenční podmínky jaké ho napadne stanovit.

Co se pak může přihodit na velkých částech planety obývaných divochy? Divoši samozřejmě chtějí lovit a chytat ryby. Ústupová cesta pro anglické chudé byla postřehnuta a odříznuta. Byly vytvořeny zákony o lovu, které platí pro území jako Antarktidu nebo Saharu. Bohatec nabyl vlastnictví nad zvěří, o níž nesnil o nic víc než by snil správce římské Afriky o žirafách. Patří mu všichni ptáci přelétající nad jeho zemí, stejně tak by mu mohli patřit všechny nad ní plující mraky. Pokud přeběhne králík ze Smithova na Brownovo, bude patřit Brownovi, jako by to byl jeho psí domácí mazlíček. Logická odpověď na to by mohla být prostá: každý, koho na Brownově pozemku štípne vosa by měl mít možnost jej žalovat, že nechává nebezpečné vosy poletovat bez náhubku.

Tak se stalo, že chudák začal z donucení vandrovat po cestách a spát po venku. Ústupová cesta byla zjištěna a odříznuta. Anglický bezzemek může být potrestán za to, že se chová tak jak jedině může: že spí pod keřem v Surrey nebo na lavici na nábřeží. Jeho hřích je popsán (s ohavným smyslem pro humor) jako absence zjevných prostředků k obživě.

Poslední možnost k níž samozřejmě dospěje každá lidská bytost, pokud tone v bažině, je narážena na kůl nebo opuštěna na ostrově. Volá ke kolemjdoucím o smilování. I tento ústup byl odhalen a odříznut. V Anglii se může člověk dostat za mříže, když pro Boha prosí druhého člověka o pomoc.

To všechno jste udělali a přinutili jste tím chudáka sloužit boháčovi a sloužit mu podle podmínek, které stanoví bohatec. Proti krajním urážkám a nespravedlnosti zbývá chudým ještě jedna zbran: tou zbraní je jejich množství a jeho nezbytnost k obhospodařovaní tak velké o zotročující mašinerie. A protože stále mají poslední únikovou cestu (říkáme jí stávka) a protože i ona byla postřehnuta, došlo na řeči o jejím odříznutí. A právě v tu chvíli začali být dělníci zlí a vzteklí a začali bít do vašich rad a výborů tuhle a támhle a všude, kde mohli. A vy jste na ně otevřeli svoje soví oči a řekli „To bude tím slunkem.“ Dokážete říkat jen „Slunko, slunko.“ A to říkal ten muž v Ibsenovi, když přišel o rozum.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s