Obnovte dvorního šaška

Doufám, že vláda nezamýšlí právě teď jmenovat poeta laureate . Těžko na to bude mít, domnívám se, vhodnou náladu. Věci před nimiž naše země stojí se sice výborně hodí pro dobrou detektivku, ale pro národní epické básně jsou poněkud depresivní. Šovinistická literatura národ vždy oslabuje, ale i zdravě vlastenecká literatura potřebuje vhodnou dobu a příležitost. Kupříkladu pan Newbolt (který byl na toto místo navrhován) je velmi dobrý básník, ale jeho vlastenecká lyrika by nyní vlastenci spíše rvala uši. Staráme se o naše praktické námořnické dovednosti až příliš, než abychom byli přesvědčeni, že se vrátí Drake a „probudí je na Kanále, jak už je jednou kdysi probudil“. Máme naopak nepříjemný pocit, že jeho lodi mohou najednou skončit na dně, protože kapitalisté přiměli Lloyda George, aby zrušil čáru pro náklad. Nikdo dnes nemůže zapřísahat, nemá-li být chápán ironicky, oba stranické týmy, aby „hrály, jen s chutí hrály tu svou hru“ nebo aby „jim byla hra ceny milejší.“ Nemáme dnes ani žádného národního hrdinu v uniformě—ledaže by to byl major Archer-Shee—o němž by nejspíš každý řekl: sed miles, sed pro patria. Přesto pan Newbolt jednu nádhernou báseň, jež se může mísit s našimi současnými pocity, napsal, avšak běda, je to docela jiná nota. Mám na mysli tu, v níž se ozývá Turnerova představa staré dřevěné lodi s níž mizí všechny vzpomínky na anglickou udatnost:

There’s a far bell ringing
At the setting of the sun,
And a phantom voice is singing 
Of the great days done.
There’s a far bell ringing,
And a phantom voice is singing
Of a fame forever clinging
To the great days done.
For the sunset breezes shiver,
Temeraire, Temeraire,
And she’s fading down the river....

Zní z dáli zvon
do slunce západu.
Skrytý hlas zpívá
o velkých dnech, jež minuly
Zní z dáli zvon.
Skrytý hlas zpívá
o věhlasu jež věčně lne
k velkým dnům minulým-
v třepotu větru soumraku
Temeraire, Temeraire
po proudu řeky mizí. (provizorní nebásnický překlad )

Jistě ani vy, ani já nevíme, zda po řece zmizela nebo ne. Docela nám postačí když budeme jako král Alfréd vědět, že na obou březích Temže se vylodila spousta pirátů.

Nemožná chvála i proroctví

City patriota může v současné době uspokojit jen jeden druh vlastenecké básně. Dozajista to ovšem není ta, která by se čekala od oficiálního básníka, ať podle nejvyšší nebo nejnižší theorie jeho úřadu. Poet Laureate je buď velký minstrel vyzpěvující vítězství velkého krále nebo dvorský úředník stejně běžný jako kdejaký komoří. V prvním případě mohou být jeho chvály pravdivé, v druhém to budou téměř vždy lži, ale v každém případě je jeho povinností chválit. Co by však měl chválit zrovna teď, to je opravdu těžko říct. A nemá-li naději skutečný básník, pak tím méně má naději skutečný prorok. To, co Newman nazval tuším prorockým úřadem, tedy institucí inspirovaného protestu i proti inspirovanému náboženství, by v moderní Anglii nemohlo fungovat. Nezdá se, že by si dvůr držel krotkého proroka kvůli tomu, aby ho povzbuzoval k divokosti. Není pravděpodobné, že by platil člověka hlásajícího, že vlci budou výt na Downing Street a supi si postaví hnízda v Buckinghamském paláci. Lidstvo pokročilo tak, že tyto dvě věci jsou nadobro nemožné. Nemůže mít velkého básníka chválícího krále. Nemůžeme mít velkého proroka kárajícího krále. Musíme tedy zvolit třetí možnost.

Místo pro blázna

Proč místo dvorského básníka neobnovit úřad dvorního šaška? Je to jediný člověk, který může u dvora, ať královského nebo soudního, něco dobrého udělat. Současná politická situace se naprosto nehodí pro velkého básníka, ale je zcela příhodná pro velkého klauna. Starý šašek se těšil jistým privilegiím: nemůžete se ošklíbat nad bláznovými žerty, jako se nemůžete mračit na kaplanovo kázání. Nuže, současná anglická vláda nepotřebuje ani vážně míněnou chválu ani vážná napomenutí, nýbrž satiru. Jinými slovy, potřebuje s chutí podaný realismus. Když král Ludvík IX. neočekávaně navštívil s malým doprovodem svého nepřítele vévodu burgundského řekl vévodův šašek, že by měl dát králi svou šaškovskou čepici, protože se král ukázal být bláznem. Když se ho vévoda zeptal: „Myslíš, že bych s ním jednal s patřičným respektem?“, blázen odvětil: „Tak ji dám tobě“. To je něco, co musí být dovoleno někomu říci dnes. Když to ovšem teď řeknete dostanete pokutu aspoň sto liber.

Carsonovo dilema

Nedávné události nepatří k těm, o nichž by člověk mohl vtipkovat. Jsou to totiž skutečně a samy o sobě vtipy. Chci tím říct, že v samotné situaci je jakýsi epigram nerozumnosti, jako v té, kdy byl džem včera a džem zítra, ale nikdy žádný džem dnes. Vezměme si kupříkladu mimořádný případ sira Edwarda Carsona. Nejde o to, zda jeho postoj v Belfastu chápeme jako vzdor upřímného a dogmatického rebela nebo prachobyčejnou kašpařinu. Nejde ani o to, zda si o jeho obhajobě vlády v Old Bailey myslíme, že je to rytířsky a váhavě vykonaná povinnost přítele či advokáta, nebo jen pouhý příklad právníka, který za pořádný případ prodá duši. Jde o to, že ať schvalujeme kteroukoliv z obou akcí nebo přijímáme kterékoliv ze čtyřech vysvětlení, zůstává posice sira Edwarda nadále šíleně nesmyslná. Z tohoto dilematu nelze uniknout žádným argumentem. Lze namítat, že zákony a obyčeje dlužno poslouchat, nehledě na naše soukromé pocity a že je zvykem u takovýchto případů převzít zastupování. Je tu ovšem ještě zaběhanější zvyk dodržovat parlamentní zákony a uchovávat mír. Lze namítnout, že mimořádně špatná politika vlády ospravedlňuje lidi v Ulsteru i kdekoliv jinde, aby odmítli dodržovat zákony. Pak je to ale ještě více ospravedlňuje, aby odmítli profesionální vystupování před soudem. Etiketa nemůže být současně tak nedůležitá, aby Carson směl střílet po královských uniformách a zároveň tak důležitá, aby musel být vždy připraven obléci tu svou. Vláda nemůže mít současně tak mizernou pověst, že Carson nemusí odkládat svou pušku a zároveň být tak vážená, aby se cítil povinen nasadit paruku. Carson nemůže být v jednu chvíli tak rozhorlený, aby zabíjel kvůli tomu, co považuje za dobrou věc a současně obhajoval věci, již považuje za špatnou. Poslušnost nebo neposlušnost, konvenčnost nebo nekonvenčnost, dopis právního zástupce nemůže být posvátnější než královský výnos a modrý pytel nemůže být rozumnější než britská vlajka. Jde o hloupost, na niž po přečtení zapomeneme, jediná potíž spočívá v hledání dostatečně dobrého vtipu, který by ji vyjádřil. A to je záležitost pro dvorního šaška. Fantasie o ní může být předvedena jen jako velký obřadný podvod. Carson, doprovázený zeleně oděnými minstrely, musí být korunován trojlístky bílého jetele a smaragdy za zvuků Wearing the Green.

Klábosení po telegrafu pozdě v noci

Stejně tak tomu ovšem je se všemi nedávnými událostmi. Jsou to kanadské žertíky. Takové vtipy není třeba dělat, je nutno je pouze vypointovat. Vy ani já nejednáme a nemluvíme jako jednají a mluví bratři Isaacové, podle svého nejlepšího mínění o sobě a jejich mínění o sobě je beze vší pochyby výtečné. Vy ani já neříkáme, že jste se se svým bratrem sešli „na rodinné slavnosti“, jako by to byl nekonečně vzdálený bratranec s nímž se vídáte jen o vánocích. Když mě nebo vás napadne popovídat si s týmž bratrem o obědě nebo hornické stávce nepoužíváme obvykle bezdrátový telegraf nebo transatlantický hovor jako ten nejsamozřejmější a nejekonomičtější kanál pro výlev naší pozdní povídavosti. Když vy nebo já mluvíme o výstavbě železnice někde mezi Kočkovicemi a Psovem netvrdíme, že zřízení stanice v Kočkově nebude mít žádný ekonomický dopad na zřízení stanice v Psově. Vy ani já nebudeme považovat za upřímné tvrzení, že když jsme na jednom konci telefonní linky nemáme žádné spojení s druhým. Takové věci patří do oblasti frašky a je třeba s nimi podle toho zacházet.

A šašek bude volný

Tribun lidu římské republiky byl stejně nedotknutelný jako vyslanec, Velmi podobná myšlenka stála za Beckettovým pokusem vyjmout kněze, lidového oblíbence, z pravomoci obecných soudů. Nemáme tribuna, protože nemáme republiku. Nemáme kněze, protože nemáme náboženství. To nejlepší co zasloužíme, nebo čeho se můžeme nadít je šašek, který dostane svobodu a který nás vysvobodí smíchem.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s