Nárys Pádu

Už jsem komentoval zvláštní ústupové boje v podobě blafování, které mají zakrýt darwinistické stahování se z pozic. Jeho další příklad se objevil v souvislosti s mnohem slavnějším jménem, vlastně dvěma slavnějšími jmény. Pan H. G. Wells odpověděl panu Bellocovi, který napsal kritiku Nárysu dějin především proto, aby protestoval, proti jisté svévolné generalisaci a předstírané znalosti neznámého. Typickým případem byl ten, kdy pan Wells řekl o lidech, kteří malovali soby v jeskyních : „Zdá se, že v takovém životě není místa pro spekulace či filosofii“ na což pan Belloc nikoli nepřirozeně odpověděl: „A proč ne, při všem na světě?“. Nyní se tu ale nechci zabývat jednotlivých děl. Opírají se převážně o styl řeči předpokládající, že každá jeskynní kresba má na sobě náležitě napsané datování, nebo že každá kamenná sekyra nese nápis 400 000 př. Kr. nebo možná p. N. d. čili před Nárysem dějin. Právě teď je jediným naším kontaktem to, co působí pokračování naší předchozí kritiky ohledně současného stavu darwinsmu. Zaujalo mě přitom, že i pan Well, zpravidla dostatečně vřelý polemik je v této věci poměrně a skutečně dosti chladný a jeho obrana Dariwna je mnohem víc omluvou než apologií. Věru tak, podobně jako řada jiných moderních apologií je téměř obhajobou tvrzení, že Darwin nebyl darwinista.
Viktoriánští evolucionisté se soustředili především hlásání velikosti Darwinovy teze. Noví evolucionisté se, jak se zdá, soustředí na to, aby vysvětlili, jak byla malá. Vypadá to, že se snaží tvrdit, jako v té staré anekdotě, že porodila teorii, ale velmi malou. Některá slova pana Wellse bychom bez předpojatosti mohli považovat za apologetiku. Na rozdíl od již zmíněného profesora se nepokouší slovu „původ“ vyhnout řečmi o „příčině původu“. Soustředí se na slovo „druhy“, jako by se evoluce týkala jen druhotného dělení. Dodává, že je na počátku vůbec nevztahoval na člověka. Co by na to asi tak řekli viktoriánští darwinisté, kdyby slyšeli, že se někdo uchýlil k obhajobě darwinismu tvrzením, že se nevztahovalo na člověka? Máme tomu rozumět, že božské inspirace se dostalo jen první Darwinově knize? Pan Wells dále říká, že přirozený výběr odpovídá zdravému rozumu. A nepochybně platí, že pokud se tím míní jen tolik, že věci způsobilé přežití přežívají, pak je to zdravý rozum. Mohli bychom taky dodat, že je to každý ví. Došly věci snad až tak daleko, že se Darwin hájí tím, že jenom přišel na to, co ví každý? Skutečná otázka je samozřejmě ta, kterou položil pan Belloc, když řekl, že není třeba nikomu vysvětlovat, že v potopě se rybě daří, zatímco dobytče uhyne Otázka zní: Za jak dlouho se z dobytčete stane ryba? To by byl příklad skutečné darwinské teorie, který je dnes ovšem minimalisován a představován jako pouhý jeden prvek evoluce, který postrádá i jen stopu vysvětlení. Zdá se nám, že za tím je nějaký zdravý předsudek. Pan Wells rozhorleně odmítá pomluvy pronesené panem Bellocem, který se označuje za patriota. Je ale pravda, že hluboká anglická národní hrdost má mnoho společného s touto zbožnou úctou. A tak raději, než by upřeli Anglii jejího Darwina, sebrali Darwinovi jeho objev.
Připouštím, že může znít poněkud provokativně, pokud někdo označí tak velkého génia, jako je pan Wells za provinčního člověka. Pokud by chtěl vědět, proč by někdo něco takového dělal, stačí tiše ukázat na nadpis jedné stránek jeho knihy, který zní : „Kde je zahrada Eden?“ Klesnout k něčemu takovému a považovat to za výmluvné, při rozpravě s inteligentním katolíkem o Pádu, to je provincialismus, hrdý a neocenitelný provincialismus. Francouzští venkované, o nichž pan Wells mluví, v tomto smyslu provinční nejsou. Jak pan Wells říká o evoluci a Darwinovi neví nic. Neví a nestarají se. A v tom jsou mnohem lepšími filosofy než pan Wells. Zastávají filosofii Pádu, v podobě prostého příběhu, který může být historický nebo symbolický, ale rozhodně nemůže být důležitější než to, co symbolisuje. Ve srovnání s takovou pravdou nezáleží ani zbla na tom, jestli je nějaká evoluční theorie pravdivá. Bez ohledu na to, zda byla zahrada alegorií, lze samu pravdu alegoricky zobrazit jako zahradu. A pointa je v tom, že člověk bez ohledu na to, co jiného ještě je, rozhodně není jen jednou z rostlin v zahradě, která by vytrhla své kořeny a chodila na nich kolem jako po nohou, nebo po způsobu jiřiny zahradní si nechala narůst náhradní oči a uši. Člověk je něco jiného, něco divného a osamělého a víc se podobá soše, která byla dřív bohem zahrady, ale socha spadla ze svého podstavce a leží rozbitá mezi rostlinami a plevelem. Toto pojetí nemá co do činění s materialismem jelikož odkazuje na materiály. Obraz lze udělat ze dřeva, dřevo může pocházet ze zahrady, sochař asi mohl použít a pravděpodobně použil v tom co vyrýval a vyjadřoval vlákna a letorosty dřeva. Můj příběh se ale soustředí na dvě pravdy pravého písma. První je, že do dřeva byl vyryt nebo otištěn z vnějšku a záměrně obraz, v tomto případě obraz Boží. Druhá zní, že tento obraz byl poškozen a zohaven a je proto nyní i horší i lepší než pouhé rostliny v zahradě, které jsou naprosto dokonalé podle svého vlastního plánu. Zůstává libovolný prostor pro spekulace o historii stromu než se stal obrazem, zůstává místo pro jakékoliv pochyby a tajemství o tom, co se opravdu stalo, když se proměnil v obraz, zůstává místo pro jakoukoliv naději a představivost o tom, jak bude vypadat až bude opravdu opraven a přetvořen v dokonalou sochu, kterou jsme nikdy neviděli. Má ale dva pevné body, totiž, že člověk byl nejprve pozdvižen a padl. Odpovědět na to otázkou „A kde je zahrada Eden?“je podobné, jako bychom filosofujícímu buddhistovi odpověděli: „A kdy jste byl naposledy oslem?“
Pád je názor na život. Je to nejen jediný vysvětlující, ale i jediný povzbuzující pohled na život. Proti jediným skutečně alternativním filosofiím buddhistů, pesimistů nebo prométhejců zastává, že jsme zneužili dobrý svět a ne, že jsem jen uvězněni ve světě špatném. Vztahuje zlo zpět k špatnému užití vůle a tím prohlašuje, že může být nakonec napraveno správným užíváním vůle. Každé jiné vyznání než toto je ve větší či menší míře kapitulace před osudem. Člověk, která tento názor zastává zjistí, že osvětluje tisíce věcí, k nimž pouhá evoluční etika nemá vůbec co říct. Například o ohromném rozdílu mezi úplností lidských strojů a trvající zkaženosti jeho motivů, o tom, že se zdá, že žádný sociální pokrok za sebou nenechává lidská já, o tom, že jsou to obvykle první a ne poslední lidé z různých škola a revolucí, kteřé jsou nejlepší a nejčistší – jako byl například William Penn lepší než kvakerský milionář, nebo Washington lepší než americký naftový magnát, o přísloví, že „cenou svobody je trvalá bdělá ostražitost“, které říká jen tolik, co theolog o každé jiné ctnosti a samo o sobě jen jen jedním způsobem, jak formulovat pravdu o prvotním hříchu, o těch extrémech dobra a zla, v nichž člověk překonává všechna zvířata v měřítkách nebe a pekla, o tom vznešeném pocitu ztráty obsaženém už je v pouhém zvuku vší velké poesie a nikde víc než v poesii pohanů a skeptiků: „Hledíme kupředu a zpět a soužíme se po tom, co není,“která volá proti všem domýšlivcům a pokrokářům ze samých hlubin zlomeného srdce člověka, že radost není jen naděje, ale také v podivném smyslu vzpomínka a že my všichni jsme králové ve vyhnanství.

Nuže pro lidi, kteří cítí, že tento pohled na život je reálnější, radikálnější a universálnější než levná zjednodušení, jež se proti němu stav je dosti šokující, když zjistí, že někdo, nemluvě o člověku jako je pan Wells tvrdí, že všechno záleží na nějakém detailu o umístění zahrady v Mesopotamii, jako je třeba místo označené generálem Gordonem. Pro něco tak nesouměřitelného se těžko hledají paralely, jelikož není reálné podobnosti mezi našimi upachtěnými lidským záležitostmi a událostmi, které byly sice tajemné, ale božské a písmy, jež jsou posvátná i když jsou symbolická. Nějaký stín porovnání ale můžeme odvodit od moderních mýtů. Myslím tím ten druh mýtů, jimž zpravidla věří lidé jako pan Wells, jako je například Mýtus Magna Carta nebo Mýtus Mayflower. Mnozí historikové budou tvrdit, že Magna Carta ve skutečnosti nestála za řeč, že to bylo jen feudální privilegium. Představme si ale jednoho z historiků, kteří takový názor zastávají, že se s námi začne vzrušeně přít o bájné povaze našeho běžného ponětí o Velké listině svobod. Představme si, že by nám ukazoval mapy a dokumenty dokládající, že Magna Carta nebyla podepsána na Runnymede, ale někde jinde, jak mám dojem, někteří vědci tvrdí. Představme si, že by kritizoval pomýlenou heraldiku a smyšlené oblečení na obvyklých panoptikálních historických obrazech této události. Pomysleli bychom si, že je poněkud přehnaně rozrušen kvůli detailům středověké historie. Ale jaký by to byl děsivý šok, když bychom si nakonec uvědomili, že ten muž požaduje opuštění všech moderních pokusů o demokracii, že považuje jakoukoliv zastupitelskou vládu za špatnou, že chce rozpuštění všech parlamentů a zničení všech politických práv, jakmile je připuštěno, že král Jan nepodepsal ten konkrétní dokument na onom ostrůvku v Temži! Co bychom si o něm pomysleli, kdyby si skutečně myslel, že nemáme žádný důvod mít zalíbení ani v zákonu ani ve svobodě, leda v autenticitě onoho zamilovaného královského podpisu. To jsou do značné míry moje pocity, když zjišťuji, že se pan Wells skutečně domnívá, že zářivá a hluboká filosofie Pádu znamená jen tolik, že Eden byl kdesi v Mesopotamii. Nu, jediné vysvětlení proto, že tak velký muž jako pan Wells chová tak malý předsudek, jako tento ohledně hada, spočívá v tom, že pochází z náboženské tradice, která považovala hebrejské Písmo za jedinou autoriru a zapomněla na všechno o velké středověké metafysice a rozpravy o základních ideách. To se stává člověku, který je provinční a není žádná urážka to o něm říct, i když je to jeden z největších literátů a sláva jména Anglie.

Advertisements

One comment on “Nárys Pádu

  1. 484e40e824 napsal:

    484e40e824…

    484e40e824…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s