IX Krátká kapitola

Někdy kolem roku 1913 se eugenika změnila z podvodu v módu. A tehdy mohu-li si dovolit takové shrnutí, začala teprve ta pravá legrace. Organizující a spořádávající mysl, již jsme viděli už posuzovat problém populace slumů, populárních materiálů a možnosti protestů, měla dojem, že přišel čas zahájit tažení. Eugenika se začala objevovat ve velkých titulcích hlavních deníků a na velkých obrázcích v častopisech. Gentlemanovi z ciziny jménem Bolce žijícímu v Hampsteadu se dostalo velké reklamy kvůli jeho jednoznačnému záměru stát se otcem Nadčlověka. Nakonec se narodila Superžena a dostala jméno Eugenetta. O rodičích se psalo, že udělali naprosto vše proto, aby vytvořili dokonalé prenatální podmínky „Odstranili ze svého života vše co nesměřovalo k naprostému štěstí.“ K tomu by jistě byli připravení mnozí jiní, ale ve přebohatém novinářském psaní o tomto tématu nemohu najít podrobnější poznámky o tom, jak se to má udělat. Byl konsultován pan H. G. Wells, dr. Saleeby a zjevně dr. Karl Pearson. V rodičích byla pečlivě pěstována každá vlastnost žádocí pro ideá,ní dítě. Problém smyslu pro humor byl považován za mimořádně vážnou věc. Eugenický pár se přirozeně obával, že by v tomto směru mohl mít nedostatky a proto se jako praví vědci obrátili na odborníky. Aby pěstovali svůj smysl pro legraci a zábavu navštívli Harry Laudera (slavný skotský komik a bavič pozn. překl.), poté Wilkie Barda a poté i George Robeye (hvězdy anglických music-halls pozn. překl.), ale jak se zdálo, vše marně. Čtenáři novin se však zdálo jakoby jména Mečikova, Steinmetze a Karla Pearsona měla být brzy skoro tak známá jako Robeye, Laudera a Barda. Spory o těchto eugenicích a zprávy o polemikách na eugenických kongresech plnily nesčetné novinové sloupce. Skutečnost, že tvůrce dokonalých prenatálnách podmínek pan Bolce čelil posléze u soudu žalobě kvůli tomu, že svůj byt ponechával ve špinavém a zanedbaném stavu vrhl jen malý a prchavý stín na překrásný úsvit vědy. Bylo by marné zaznamenávat kterýkoliv z tisíce svědectví o jejím triugfu. Přirozenost věcí je taková, že by to znamenalo napsat velmi dlouhou kapitolu či spíše začátek další knihy. V nespočetných příkladech by zaznamenávala triumfy popularizace eugeniky v Anglii. Jenže tahle kapitola není první, nýbrž poslední. A musí to být kapitolka velmi krátká, protože celý tenhle příběh byl ukrácen. Stalo se cosi velmi zvláštního. Anglie se vydala do války.
Už to samo o sobě by stačilo nepříjemně narušit život malé Eugenettky a počátky nastolení eugeniky. Musíme si ale všimnout mnohem hrozivější a znepokojivější skutečnosti. S kýmpak se to, běda, Anglie pustila do války? Anglie se vydala válčit s Nadčlověkem v jeho rodišti. Pustila se do boje právě s tou zemí vědecké kultury z níž vzešel samotný ideál Nadčlověka. Válčila tedy s celým dr. Steinmetzem a asi i s nejméně polovinou dr. Karla Pearsona. Vedla bitvu s rodištěm devíti desetin profesorů, kteří byli proroky nové naděje lidstva. Do pár měsíců bylo už jen samo označení profesor předmětem sykotu a nízké plebejské zábavy. Samo jméno Nietzseho, který pozvedal před lidstvem tuto naději v něco nadlidského se dočkalo výsměchu celého světa, jako kdyby byl stižen šílenstvím. Na celý národ sestoupila jiná nálada. Byla to chuť dát se na pochod, duch spontání vojácké bdělosti a demokratické disciplíny, jíž velely vzdálené zvuky polnice. Lidé se, kupodivu, začali bavit o starých a společních věcech, o anglických hrabstvích, jejich klidných krajinách, o mateřství a zpola pohřbeném náboženství své rasy. Smrt osvěcovala zemi jako nové slunce a vše činila živým a viditelně drahým. A v přítomnosti této urgentní skutečnosti se jaksi zdálo, že i pan Bolce a eugenické dítě, jsou kdesi nesmírně daleko a skoro stejně tak k smíchu.
Takový zvrat vyžaduje vysvětlení, které můžeme ve stručnosti nabídnout. A Evropě byla jedna provincie, která dovedla blíž než kterákoliv jiný ten druh řádu a předvídavosti, které jsou předmětem této knihy. Už dlouho byla příkladným státem pro všechny ony racionálnější moralisty, kteří ve vědě viděli spořádanou spásu společnosti. Měla jistě před všemi státy náskok v sociální reformě. Všechny systematické sociální reformy si od ní všichni hrdě a otevřeně půjčovali. Když pak tedy tato provincie Prusko seznala, že by bylo příhodné svůj imperiální systém rozšířit o sousední a neutrální Belgii měli všichni vědečtí nadšenci příležitost a privilegium, jichž se pouhým theoretikům často nedostává. S uspokojením mohli sledovat jejich utopii v chodu, ve velkém měřítku a z blízka. Na rozdíl od ostatních evolucionistických optimistů nemuseli čekat na pomalé přibližování se nečeho, co by se blížilo jejich snům. Nemuseli čekat na něco vzdálenoho, na vize budoucího státu, viděli svůj Ráj zpřítomněný. A pět let mlčeli.
Nakonec ta věc pošla a její puch táhl až do nebes. Dalo by se předpokládat, že taková hnusota nikdy zcela nevymizí z lidské paměti, ale paměť lidská je nestálá. Je možné, že tihle zmatení hlupáci opět shromáždí pospolu a znovu se pokusí věřit svým snům a nevěřit svým očím. Někteří možná milují otrokářství tak ideálně a nezaujatě, že k němu budou loyální i v porážce. Kdekoliv bude nalezen zlomek tohoto roztrhaného řetězu, najdeme je jak se ho usilovně drží.Věčná milost ale stanovila meze pro toho, kdo byl nejprve podveden a posléze oklamal sám sebe. Viděli své vzory vědy a organizace, jak dělají svoje na zemi i na moži a ukazují svou lásku k učenosti v Lovani a lásku k lidstvu v Lille. A alespoň na chvíli věřili svědectví svých smyslů. A pokud nevěří nyní, neuvěří, ani kdyby jeden vstal z mrtvých, ani kdyby vstaly na svědectví proti nim miliony těch, kdo padli, aby porazili prušáctví.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s