XXVII. O sociologické vědě

Vznešená věda daktyloskopická vynalezená vynikajícím francouzským kriminologem přinesla světu svůj hlavní či konečný důsledek, který spočívá v tom, že zatímco dříve se od gentlemana očekávalo, že si nasadí rukavičky, když hodlá tančit s dámou, nyní od něj lze očekávat, že si je nasadí, když ji chce uškrtit. Tyto změny etikety či jemné odstíny módy mohou a nemusí odpovídat vylepšením v oblasti tanců či úbytku škrcení. Sama velká věda kriminologická vynalezená podnikavým italským Židem, žádné takové prosté a praktické výsledky nepřinesla. Byla hrdě a poněkud okázale rozvinuta na základě následujících principů: velmi chudým lidem, zejména velmi chudým lidem, kteří jsou více méně v rukách policie lze bezpečně tahat za uši, měřit jim lebky, počítat, zkoušet i trhat jejich zuby, aby tak bylo možné jaksi vědeckou methodou sestavit složený portrét všech zločinců, který byl ve skutečnosti složeným portrétem všech chudých lidí. Když ovšem vědecký expert navštíví amerického milionáře a veselu mu řekne, že mu přišel změřit uši nebo ho požádá o svolení udělat odlitek jeho velice opičího profilu tváře, bude z toho pořádná scéna, která skončí tím, že vědecký expert, po americku řečeno za svůj přehnaný zájem o uši druhých tím, že ho chytí za jeho vlastní a vyhodí ho. V galeriích zločinných typů tištěných v populárně naučných magazínech proto byla závažná mezera, naprosto v ní totiž chyběly jisté druhy protispolečenské činnosti a jejich pachatelé, kteří ročně vydělávali víc než dvě stě liber. Alespoň při ohlédnutí zpět ovšem víme, že mezi těmi, jejichž samotu byl vědecký expert takto nucen respektovat. Pan Kreuger se na nás nikdy neusmál z galerií lumpů, které před námi věda rozestřela, přátelé a obdivovatelé marně hledali dobromyslnou tvář pana Whitakera Wrighta (významný podnikatel v realitách, počátkem dvacátého století zkrachoval, byl soudem usvědčen z podvodů a spáchal sebevraždu pozn. překl.) mezi tělesnými typy nevyhnutelně puzenými do konfliktu se zákonem: a to vždy kvůli abnormálním nosům či ojedinělému tvaru uší.
Vždycky mi proto připadalo, i v době kdy Lambroso a jemu podobní byli bráni docela vážně lidmi debatujícími o nových možnostech vědy, že věda trpěla nedostatkem výchozích dat nebo dokonce i jejich nefér výběrem. Pravou theorii o zlodějích nelze najít v těchto policejních statistikách, jelikož zvolená statistická methoda musela nutně ignorovat samotné hlavy zlodějské profese. Pokud člověk musí mít jedno ucho větší než druhé, aby ho to donutilo ukrást sixpenci, nebo vysvětlil, proč ji ukradl, jak ohromné velikostí a fantastické tvarem musí být ucho muže, který ukradl šest milionů bezohlednou rozvojem své společnosti! Uši, nosy, tváře a celkový vzhled některých z těchto velkých finančníků musely být jen stěží lidské v tom, jak pokřivené v nich musely být běžné lidské rysy, museli to být příšery a směšně znetvoření jedinci skrývaní před denním světlem. A přece, když jsme viděli jejich portréty (i když ne na ilustracích kriminologických knih), byly zcela hladké, banální a mírné. Stačil pouhý letmý pohled na tyto portréty, aby nám bylo jasné, že žádnému vědeckém expertovi nebylo dovoleno je otravovat.
Zhruba v tomtéž období minulosti tu byla i velká věda sociologická. Nemám opravdu ani potuchy co se stalo s ní,. Ještě i dnes se občas setkáváme s tím, že Lambrosovo jméno a ten jeho nesmysl jsou se vší vážností vzývány v detektivkách čtvrtého řádu a velmi antikvárních atheistických brožurkách. Tam či onde, skrytý nebo spíše pohřbený v jakési zapomenuté vísce může žít roztomilý staroušek, gentleman jehož soucitní příbuzní zanechali v domnění, že existuje nějaká kriminologiciá věda. Možná zachovali respekt vůči jeho koníčku, neškodnému a nevinnému koníčku prohlížení diagramů, které ukazují úhly tváře francouzského apače nebo italského anarchisty, aby vysvětlily proč jsou lidské bytosti známé tím, že dychtí po majetku svých bližních. Ovšem o sociologické vědě se žádných zpráv nemohu dobrat, ani odhadnout, jak hrůzný leč skrytý osud ji postihl. Nemohu ani doufat, že bych našel bělovousého starce v chýši v opuštěném lese, který by se ještě sociologií zabýval tak, jako bych ho mohl zastihnout při studiu kriminologie, nebo astrologie či alchymie nebo vědeckých výsledků smíchání oka běžného mloka s prstem jedlé žáby. Dokonce i na samotné slovo narazíme jen vzácně. A přece svého času představovalo jasně určenou třídu idejí, a ty se nadále vznášejí v atmosféře pod jinými jmény a ve spojení s jinými vědami. Přesto pochybuji, že se vzhledem k současným událostem a našemu nanejvýš nestabilnímu a hrozivému míru, vůbec kdy znovu objeví přísné a upjaté pojení sociologie, tak jak si je pamatuji z časů před Velkou válkou (míní se první světová pozn. překl.)
Sociologie byla původně označována za vědu proto, že chování společnosti bylo tak přesně určeno, že bylo lze je zcela přesně předvídat. Žádný jiný skutečný smysl řeči o sociální vědě neměly, nakolik se měly lišit o běžné věci (kterou lidé znali vždy), již bychom mohli označit za sociální filosofii, nebo sociální názor nebo sociální spekulace. Sociální věda byla svázána s velkým uměním proroctví, jež bylo žilou mysticismu vinoucí se světovým materialismem v době mezi válkou v Jižní Africe a válkou v Evropě. Na všech stranách se tehdy říkalo, že brzy dokážeme krise předvídat stejně jednoduše jako komety, čas politického výbuchu vypočítat stejně přesně jako chemickou explosi, návrat další národní vlády po volbách předvídat se stejnou jistotou, s jakou víme, že se na jaře vrátí stěhovaví ptáci. Někdy se, dokonce i za starých pořádků, ba i v řádu ornitologickém, přihodí podivné věci, ptáci se nevrátí nebo poslanci nejsou znovuzvolení.
Jenže to byly staré pořádky a to čemu čelíme dnes není nový pořádek, ale nový nepořádek. Nevěřím tomu, že by předstírání předpovědí politických či společenských událostí, které s jistotou nastanou mohlo přežít politické a společenské události, které skutečně nastaly. Nemyslím, že by sociologický prorok mohl přežít opakované údery Velké války, ruské revoluce, fašistické revoluce, hitlerovské revoluce, z nichž ani jednu prorok ve skutečnosti neprorokoval. Na co víc, spíš se přiblížil prorokování věcí dřívějších než pozdějších. Evropská válka byla vždy věcí možnou, ale žádný vědecký sociolog nikdy neřekl, že je věcí jistou. Každý v jistém smyslu věděl, že může dojít k ruské revoluci, ba k ruské revoluci již i došlo. Jenže bolševismus, to nebyla ruská revoluce, naopak, bylo to cosi nového a jedinečného, co s ruskou revolucí skoncovalo. A žádný intelektuál tu konkrétní věc zvanou bolševismus neočekával a ruští intelektuálové už vůbec ne.
Tyto mírnější šoky ovšem chudák stará věda sociologická mohla přežít. Bude se ale někdo tvářit, že kdokoliv předvídal Mussoliniho? Řekne nějaký vědecký sociolog, že vypracoval předpověď, jako předpověď počasí, stanovující přesný čas a význam toho, že se objeví Hitler? Tyto nové revoluce, reakce, či co to je, se od předpovědí odklání prudčeji, než počasí. Můžeme, snad, doufat, že si všichni začnou všímat toho, co my tvrdím, že vidíme od počátku, že totiž existují tři velké pravdy či dogmata, na nichž veškerá historie závisí? 1) Lidstvo je příliš složité na to, aby se o něm daly vytvářet takové výpočty. 2) Lidstvo je postiženo prvotním hříchem. 3) Vůle člověka je svobodná. Když vyjdeme z těchto tří faktů, pak je zřejmé, že nikdo nemůže předvídat, že nikdo nepřijde s tou či onou myšlenou, nezačne ji rozvíjet, i když bude neúspěšná, nezačne ji rozvíjet i tehdy, když může znovu selhat, nezačne s ní i tehdy, když je zlá a její úspěch bude proto větším zlem než její pád. Existuje příliš mnoho lidí, každý z nich má příliš mnoho nálad, na každého v každou chvíli působí příliš mnoho okamžitě proměnlivých vlivů, než abychom mohli předvídat, jak člověk vyskočí, protože je mnohem rozmarnější než kočka, to líné zvíře. Poděkujme tedy alespoň všech podněcovatelům nepokojů, rváčům, demogogům, diktátorům a pohodlným despotům, za jeden jejich dobrý skutek, jímž bylo zničení sociologické vědy. Dokonce i sami futuristé tak dopřáli budoucnosti svobodu.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s