XXXIV. O pruském pohanství

O vynikajícím pruském vojevůdci generálovi Ludendorffovi máme zprávy, že řekl tato slova: „Odmítám křesťanství, protože neodpovídá německému charakteru a není pro něj vhodné.“ Tato věta mě přiměla k zamyšlení, zejména nad obecnou absencí myšlení a rostoucím rozporu v lidstvu v této věci. Zní mi to velmi podobně jako kdybych řekl „Popírám existenci sluneční soustavy jakožto nevhodné pro chestertonovský temperament.“ Jinými slovy řečeno, nedává mi to vůbec žádný smysl.

Proti chudákovi generálovi se tu nestavím proto, že je německým generálem, třebaže Němci dokáží tyhle věci přehánět způsobem, který je skutečně zcela příznačný a výjimečný jen pro ně. Netvrdím, že všichni Prusové jsou prasata, říkám ale, že jejich zvláštní sklon vrtat se se všem s prasečí důsledností působí, že těm, kdo proti nim nyní stojí, připadají o zakulacenější a nenažranější, inu jako prasata. Když pan Bernard Shaw ve svých debatách na počátku války prohlašoval, že není žádného rozdílu mezi německou a anglickou aristokracií a že důstojník pruské Gardy není o nic lepší ani o nic horší než důstojník Horse Guards nebo Grenadier Guards, poukazoval jsme tehdy, že proti němu svědčí prostá fakta. Že britský oficír může být větší blázen než pruský důstojník, že může může být větší idiot nebo horší člověk, že ve svém nitru může být pyšnější člověk, to všechno jsou věci, které lze tvrdit a obhajovat. Ale o tom, že britští důstojníci nevytahují své šavle na číšníky, ani ostruhami neodkopávají dámy do škarp o tom diskutovat neleze, to je jisté. Pevným historickým faktem je, že obě země mají odlišnou kulturu a pravidla chování, bez ohledu na to, jaká může být duchovní a niterná pravda o kterémkoliv jedinci v jedné či druhé z nich. A tento rozdíl, jak jsem už dřív poukázal, platí obzvláště v této záležitosti volby či uznání náboženství. Myslím, že není nepravděpodobné, že existují ctihodní angličtí válečníci, vážnění v klubu i v ležení, kteří by své theologické názory, pokud nějaké mají, neformulovali se subtilní bystrostí Pascalovou či v sevřené logice sv. Tomáše Akvinského. Mám za to, že je mnoho takových starých drahoušků, kteří theologického jazyka používají povýtce emotivně a ve zvoláních a obvykle jím chtějí spíše pohnout Acherona, než naklonit si božstva. Nepochybuji ani o tom, že velká většina z nich bude dokonce zapřisáhle skeptická a nepřátelská k vyznání a víře svých otců a řekla by k tomu cosi takového jako chudák Ludendorff, jen by to vyjádřili ještě neurčitěji slovy jako „Náboženství je mi j ničemu“ nebo „Ze mně si žádnej velebníček utahovat nebude.“ Pokud ale bude někdo tvrdit, že tito ostří skeptici či hlubocí racionalisté jsou právě takoví jako generál Ludendorff, že jejich odmítání křesťanství je přesně stejné jako jeho zavržení křesťanství, pak říkám, že o nic takového nejde. Jsou dva odlišné druhy, dvě různé tradice a je snadné to ověřit.

Pokud mi budete tvrdit, že earl Haig nebo sir Henry Wilson obcházeli hned po válce Anglii s dechovkou a všem radili, aby uctívali Odina, Freyu a Thora, protože náboženství míru a pokoje neodpovídá anglickému charakteru, pak vám řeknu, že nic takového nedělali. Pokud budete tvrdit, že nejzuřivější materialisté a nejpohrdlivější skeptici mezi našimi starými drahými majory hádajícími se s jejich faráři posléze dospěli k tom, že stavěli hrubé dřevěné oltáře věnčené dubovým listím a jmelím u nichž by pravý nordický lid mohl uctívat pohanské bohy svých norských pirátských předků, pak vám odpovídám, že to nedělali. A přece Ludendroff sám, maršál, který velel obrovským pochodujícím armádám mocné říše a ve svých rukou držel životy milionů lidí, skončil tak,že dělal právě tohle. Je snadné ho označit za pomateného, ale nemohl být blázen a dokonce ani blázen, kdyby to byl běžný anglický vojenský cvok, by nikdy nepropadl zrovna takovému druhu šílenství. Musíme si uvědomit, že dokonce přes skutečnou podobnost, jež v jistých dobách existovala mezi Angličany a Němci, a přes vliv některých minulých aliancí, jistých paralelních náboženských zkušeností, jistých starých větvení královských rodin, určitých velmi moderních hypotéz o rase, jisté konsolidace i konkurence v obchodě, jisté podobnosti ambicí v kolonisaci, zůstává rozhodující to, že i tyto obdoby jsou spíše povrchní povahy a skrývají odlišnosti, jež jsou mnohem jemnější.

Na německém pohanství, je positivní cosi, co je jen negativní na pohanství anglickém. Starý anglický major v anglickém klubu s tvářemi zarudlými vztekem má v sobě cosi frivolního i ve svém hněvu. Často se mu nepodaří říct, co si myslí a proto skutečně to co říká tak nemyslí. Ovšem když generál Ludendorff vyzve mírného obrýleného saského profesora, aby padl na kolena a klaněl se Thorovi, myslí to co říká skutečně vážně. Když herr Hitler o jiných tématech říká jiné věci, skutečně myslí vážně, co říká i když nám to zní velmi zvláštně. Každou skutečnou odlišnost lze obrátit a posoudit ji z každého z obou úhlů pohledu, lze ji popsat slovy, které ji vyvýší nebo umenší. Můžeme jednu povahu označit za přítomnost upřímnosti, můžeme ji označit jen za přítomnost vážnosti, můžeme ji prostě označit za nepřítomnost příčetnosti. Zcela nesporně je v ní ale nepřítomný jistý druh lehkovážnosti, jistý bručivý smích, který hřmí ve starém majorovi v klubu a také ve většině anglických mužů a ve většině případů znamená, že je jak pes, který štěká, ale nekouše. Jak už jsem poznamenal, představuje to dosti známá skutečnost, že pro nejtriviálnější příležitosti používá ten nejkřiklavější jazyk démonologie. Major v klubu není satanista ani uctívač ďábla jen proto, že každou druhou větu začíná slovy „Co k čertu….“

Ovšem hitlerovec je mnohem více uctívačem ďábla, protože se opravdu zbožně klaní německému bohu. Myslím,že to byl Newman, kdo podotkl, že dobro obyčejně selhává proto, že se nevyrovná samo sobě, zatímco zlo tím, že se překonává. Mohli bychom to parafrázovat, a nemusíme se teď ohlížet na to, zda zcela náležitě, když řekneme,že je jistě pravda, že pruský voják může svastiku na svém praporu vzít jen příliš vážně, zatímco anglický voják kříž na své zástavě možná nebere dost vážně . Omyly a zlo, které z obou chyb plynou mohou velmi často vypadat skoro úplně stejně, a přece jde o chyby zcela opačné. Dokonce u vzpoura proti náboženstvím je vzpourou proti dvěma různým náboženstvím, nebo možná proti dvěma různým bezbožnostem. A přece, tomu všemu navzdory, je tu jedna věc, v níž jsou obě vzpoury stejné a dokonce i oba rebelové si v ní jsou podobní, protože se zrodili ve stejné epoše a ze stejných zkušeností. A tou shodou je bezedná pomatenost to, co opravdu říkají.

Nemusím se teď vracet k tomu co význačný pruský pohan opravdu řekl. Je to svým tónem přesnější a puntičkářštější verze toho, co by nám řekl neurčitěji náš pohan v naší milé zemi. Jenže co to vlastně znamená? „Odmítám křesťanství, protože neodpovídá německému charakteru a není pro něj vhodné.“ Hypoteticky, diskutujete o tom, zda je pravdivá určitá theorie o celé povaze věcí. Diskutujete o tom, co svět započal jistým způsobem, zda jistým způsobem sešel z cesty, našel pomoc k tomu, aby se jistým způsobem vrátil zpět a zda jistým způsobem skončí, ať už se nám to líbí nebo ne. A odpovědí není, že ona theorie je falešná, ale že nebyla sestavena se zvláštní zřetelem na to, aby odpovídala vkusu a povaze lidí žijících v konkrétním močále, nebo v polovině cesty na jistou horu nebo při pobřeží jistého vnitrozemského jezera, nebo v jakékoliv jiné konkrétní atmosféře, která může a nemusí napomáhat schopnostem nacházet pravdu. Nezáleží na tom, zda ono konstatování je konstatováním faktu, záleží jen na tom, zda okamžitě souzní s náladou lidí v Tibetu, či Tootingu, v Ballyhooley či v Berlíně. Lidé podávají takováhle vysvětlení, pokud jde o vysvětlení, pro zavržení křesťanství a pak se pustí do stížností, jak je to křesťanství antropocentrické!

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s