V. Zhroucení materialismu

V. THE COLLAPSE OF MATERIALISM
Dr. Robert Forsyth přednesl nedávno pro psychiatrickou sekci Královské lékařské společnosti proslov, který byl dozajista psychologickou zvláštností, velmi zajímavou pro psychology, pathology, ty, kdo se zabývají odcizením a všechny další badatele mentálního zhroucení moderního světa. Byla to dokonalá a kompaktní ukázka velmi obvyklé kombinace komplexu nadřazenosti, ustrnulého vývoje a zábran vůči téměř všem formám intelektuální zvídavosti. Zde ji ale zmiňuji ne pro její omezenost, ale kvůli tomu, že přímo popírá všechny skutečně nové vědecké objevy. To, že materialisté dokáží být bigotní pro nás není nic nového, ale ne vždy se potkáváme s tak zarážejícím příkladem zastaralosti.
Nemá smyslu všímat si nějak zvlášť všech těch chorých řečí o sadismu a masochismu jako zdrojích náboženství. S poněkud bezútěšným pobavením můžeme mezi řečí podotknout, že takový druh spisovatele nedokáže udržet souvislý proud myšlenek a že se beznadějně zaplétá dokonce i do jistých zoufale technických pojmů. Tvrdí totiž, že islám představuje sadismus a křesťanstvo masochismus a to bezprostředně poté, co napsal, že křesťanské pronásledování heretiků bylo typickým projevem sadismu. Ovšem už jen posuzování velkých lidských událostí, dobrých i zlých, prismatem jakéhosi obskurního druhu šílenství je samo o sobě zábavou pro blázny. Je to naprosto stejné, jako kdyby někdo tvrdil: „Existuje jistý zvláštní druh šílence, který si myslí, že je celý ze skla. Tuto nemoc budu nazývat vitriositou a dokážu posléze, že kdokoliv kdekoliv, kdo kdy měl cokoliv a z jakéhokoliv důvodu společného se sklem byl obětí vitriosity. Vitriosita se ve svých různých stadiích projevovala u pouštních obchodníků, kteří prý sklo vynalezli, u středověkých řemeslníků, kterým se je podařilo tak úspěšně barvit i u prvních astronomů, kteří jako první vybavili teleskopy skleněnými čočkami. Vitriosita se podobá podvědomému libidu, protože zvědavec se dívá oknem, jež mohlo být skleněné, vitriosita je rovněž prvotním podnětem k alkoholismu, protože lidé pijí ze sklenic a není pochyb o tom, že princ Albert a královna Viktorie byli stiženi zuřivou a nezvládnutou vitriositou, protože postavili Crystal Palace.“ Drobný nedostatek této theorie (je právě tak vědecká jako theorie Dr. Forsytha) spočívá v tom, že  když se člověku chce theoretisovat, prospělo by mu občas, aby u toho i myslel. Je zřejmé, že všichni zmínění lidé měli pro všechno své počínání tisíc jiných důvodů mimo to, že byli blázni do skla. Stejně tak je zřejmé, že pravá i falešná velká náboženství mají pro vešekré své počínání tisíc jiných důvodů aniž by šílela z masochismu a sadismu.
Jenže, jak říkám, můžeme docela klidně ze všeho toho slizu vybřednout a pouvažovat nad skutečnou věcí dr. Forsytha a jeho podivnou neznalostí samotných základů moderního myšlení, ba zejména moderní vědy. V obecnější rovině tvrdí dr. Forsyth zhruba následující. Vědu a náboženství, jež nejsou usmířené a nejspíš ani usmiřitelné, dělí zásadní rozpor v tom, že věda patří k tomu, co on nazývá „reálným myšlením“ a co my bychom označili za objektivní pravdu, zatímco náboženství náleží k tomu co on označuje za „myšlení pro potěšení“, což by většina lidí pojmenovala jako imaginaci.  Nemusím ani zmiňovat stovku zjevným námitek proti tomuto hrubému dělení, jako například to, že náboženství se neomezuje na to, že by si představovalo příjemné věci, ba často mu lidé jako dr. Forsyth vyčítají, že si představuje věci nepříjemné. Mohli bychom rovněž poukázat na argumentaci v kruhu spočívající v tom, důkaz o neslučitelnosti náboženství  a vědy podáme zkrátka čistě tím, že vyjdeme z úvodního předpokladu, že je neslučitelné s pravdou. Zaměřím se zde jen na to, abych zdůraznil, že tento názor je nejen opakem pravdy, ale že je to dokonce pravý opak moderního myšlení.
Pokud právě nyní existují dva do očí bijící a nad vším ostatním čnící fakty o vědě a náboženství, pak jsou to tyto. První je, že věda si nárokuje mnohem méně zásluh na tom, že nám ukázala pevnou a objektivní realitu, než by jí příslušelo. Druhý pak spočívá v tom, že náboženství spoléhá mnohem víc, než by mělo (alespoň tomu tak bylo v minulých staletích) na to, že jejich zázraky a divy mystické zkušenosti lze prokázat jako pevnou a objektivní skutečnost. Na jedné atom zcela pozbyl své objektivní pevnosti, jíž se vyznačoval pro materialisty devatenáctého století. Na druhé straně Kristovo nanebevstoupení přijímá jako projev levitace člověk, který by je nikdy nepřijal jako Nanebevstoupení. Na jedné straně se fysikální věda stala vědou téměř metafysickou. Nejde tu totiž jen o to, že se atom stal, jak se často říká, abstraktní matematickou formulí. Téměř stejně oprávněně můžeme říct, že se stal jen algebraickým symbolem. Noví fysikové nám totiž docela upřímně říkají, že to, co popisují není objektivní realita věci, již pozorují, že nebádají nad objektem způsobem, jímž se materialisté devatenáctého století domnívali bádat. Někteří z nich nám říkají, že jen pozorují určité poruchy a deformace vyvolané ve skutečnosti jejich pokusy o pozorování. Eddington je ohledně materiálního světa větším agnostikem, než byl kdy Huxley ohledně světa duchovního. Je to zkrátka velmi nešťastná chvíle k tvrzením, že se věda přímo zabývá realitou a objektivní pravdou.
Na druhé straně a jiné úrovni, úrovni historické a praktické argumentace se právě teď náboženství skutečně dovolává reality a objektivní pravdy. Církev přišla s výzvou Lurd, která zůstává bez odpovědi, spiritisté tvrdí, že své náboženství mohou positivně  dokázat pokusy stejně jako these o chemii či elektřině. Nadto velké množství nezávislých intelektuálů, kteří nejsou ani katolíci, ani spiritisté, začalo projevovat nový zájem o logickou, ba právní obhajobu některých velkých historických zázraků. Vyšly například dvě nebo tři knihy, následující příkladu a vzoru vynikající, avšak přísně vědecké knihy nazvané Muž, který odvalil kámen a ti nejnezaujatější autoři čím dál víc začínají připouštět, že doklady pro takové události byly podceňovány. Nejmladší škola katolické apologetiky zastoupená P. Knoxem, panem Christopherem Hollisem a panem Arnoldem Lunnem útočí téměř výlučně zbraněmi důkazů a praktických poznatků a už se ani nepředstírá, že by na tom byli vždy nejhůř. Velmi nešťastná doba k tvrzením, že se náboženství zabývá jen příjemnými smyšlenkami a představami.
Obstarožní styl myšlení dr. Forsytha mě ale zaujal jen tím, že přitahuje pozornost k důvěrně známému modernímu faktu, o kterém podle všeho nikdy ani neslyšel. Nejdůležitější je zde fakt oné mimořádné  změny vědeckého přístupu k faktům. Má své místo v této sérii, protože je to jedna z těch velkých změn, které se ještě plně a veřejně nerozvinuly v době, kdy jsem konečně začal usilovat o vstup do církve. Ještě v době, kdy jsem o tom už začínal uvažovat, ovládal veškerou populární vědu, o níž se mohl laik doslechnout, dnes již mrtvý Haeckelův materialismus. Proto mohu po pravdě říct,  že tato velká revoluce ve fysické vědě byla jednu ze světových událostí, jež nastaly po mé konversi, ale byly by ji velmi urychlily, kdyby přišly před ní. Jenže přesná povaha účinku této vědecké revoluce na osobní náboženství je často špatně formulována setkává se s širokým neporozuměním. Navzdory tomu, co se patrně komusi zdá si my nemyslíme, že by na elektronech bylo něco specificky křesťanského právě tak jako se nedomníváme , že je něco podstatně atheistického na atomech. Naši filosofii na jejich fysice nehodláme založit na jejich fysice o nic víc, než bychom si přáli naši starobylou theologii založit na jejich nejnovější biologii. Nepůjdeme dělat volební kampaň se slogany nebo stranickými hesly typu „Valence pro vyvolené“ nebo „Za  pátery a protony“. Toto zhroucení materialismu má pro katolíky katastrofický významn jednoduše v tom, že ta nejspolehlivější kosmická tvrzení vědy se mohou jednoduše zhroutit. Pokud za padesát let elektron vybuchne právě tak úplně jako atom, nás to neovlivní, protože my jsme svou filosofii na elektronu nezaložili o nic víc, než na atomu. Ale materialisté svou filosofii na atomu založili. A je docela pravděpodobné, že  takový či onaký duchovní výstřelek se právě nyní zakládá na elektronu. Pro člověka mé generace nespočívá význam změny v tom, že zničila dogma „Hmota je složena s dále nedělitelných atomů“, bylo to sice velmi dogmatické dogma, ale jednalo se koneckonců jen o detail. Důležité bylo, že zničila přijímané, universální,  hlásané a popularisované dogma. „Musíte přijímat závěry vědy.“ A právě tento dojem ze zkušenosti byl nyní uzavřen, či spíše vyloučen. Bez ohledu na to, co dalšího bude sporného, nadále už nebude sporu  o tom,  že by někdo „přijímal“ závěry vědy. Ani  sami noví vědci po nás nechtějí, abychom přijímali závěry vědy. Sami noví vědci nepřijímají závěry nové vědy. Abychom  k nim byli spravedliví, oni horlivě popírají, že věda něco uzavřela, nebo že v tomto smyslu má nějaký závěr. Jejich nejvybranější intelektuálové opakují pořád dokola, že věda závěry nedává.
To je naprosto v pořádku a je to velmi moudré a naprosto to odpovídá postupnému upřesňování pravd v jejich vlastní úrovni a oblasti Jenže mezitím jsou tu takové věci, jako je lidský život. Viktoriánští agnostici s nadějí očekávali od vědy, že jim dá nějakou funkční jistotu ohledně života.  Noví fysičtí filosofové jsou na tom úplně stejně, až na to že čekají beznadějně a ne s nadějí. Velmi dobře totiž vědí, jaký je skutečný význam a smysl relativity. Velmi dobře vědí, že jejich vlastní názory se z relativně správných mohou změnit v relativně mylné. A mezitím, jak znovu říkám, je tu třeba to, že by mělo existovat nějaké pracovní pravidlo o tom, zda máme platit své dluhy, či vraždit své nepřátele. Nebudeme čekat na osvícení z devatenáctého století, které by snad mohlo nastat. Rozhodně nebudeme čekat na osvícení dvacátého století, které přijít nemůže. Pokud hledáme průvodce životem, budeme se muset porozhlédnout jinde.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s