Humor krále Heroda

Když vám řeknu, že mě velmi pobavila hra o Narození Páně ze čtrnáctého století je pořád ještě možné, že mě špatně pochopíte. Důležitější je, že by přitom bylo špatně nějakých tisíc let velmi hrdinské historie. Byla to jedna z částí coventryjského cyklu středověkých her, volně zvaného Coventry Mysteries, podobného mysteriím chesterským nebo towneleyským.
A to co mně pobavilo nebylo rouhání špatně odehraného představení, ale neobyčejně dobře předvedená klauniáda. Jak jsem ale už tehdy řekl, vypadá to, že vzdělaní lidé o téhle velni dobré středověké zábavě nemají ani ponětí. Když jsem Coventry Mystery (nepřekládám, protože my bychom v tomhle kontextu řekli coventryjská záhada či tajemství a o hrách bychom mluvili jako o mystériích nebo po česku a středověce bychom měli Komedyji o Narození pozn. překl.) mělo mnoho dam a gentlemanů za to, že mluvím o nějaké vraždě z policejních zpráv. Přinejlepším předpokládali, že je to název detektivky. A dokonce i při náznaku o historii si dokázali vzpomenout leda na příběh lady Godivy, který by se dal nazvat spíš zjevením než mystériem.

Nu, policejní zprávy čtu vždy a detektivky někdy sám píšu a za ani jedno se nijak zvlášť nestydím. Přesto si myslím, že lidové umění minulosti bylo poněkud radostnější než to současné. A když jsem se na ono betlémské drama díval měl jsem dojem, že dobrá zvěst může být právě tak dramatická jako špatné zprávy a že snad mohlo být právě tak vzrušující zaslechnout, že se narodilo dítě, jako se doslechnout, že byl někdo zavražděn.

Není sporu o tom, že někteří sentimentální lidé mají tyhle staré hry rádi jen proto, že jsou staré. Já bych svoje vlastní pocity mohl nejlépe popsat asi tak, že se mi líbí, protože jsou nové. Jsou nové ve svém imaginativním smyslu, který nám dává pocit, jako by nás první hvězda vedla k prvnímu dítěti.

Nové jsou ovšem, pro většinu lidí, i v historickém smyslu a to kvůli onomu zlomu v našich dějinách, který působí, že alžbětinci vypadají, jako nejen objevili nový svět, ale vynalezli i ten starý. Každý, kdo tuhle hru shlédne si musí všimnout a uvědomit, že alžbětinská doba byla koncem a ne začátkem tradice, korunou a ne kolébkou tradice.

Mnoho z toho, co moderní kritici označují za typicky a výlučně alžbětinské byly věci byly typicky středověké. Na jednom jevišti se kupříkladu mohou setkat krajnosti tragedie a komedie, či spíše frašky. Tahle smělá směs vždy působí kontrast mezi hrami shakespearovskými a dramaty řeckými nebo francouzskými klasickými hrami. Je to však i věc, v níž se podobají či spíše shodují shakespearovské hry a hry o divech.

Nic nemůže být hořčeji tragické, než scéna z této hry o Narození Páně, kde matky zpívají ukolébavky dětem, o kterých se domnívají, že je právě dostaly do bezpečí, těsně předtím, než vpadnou Herodovi vojáci a křičící děti povraždí. Nic nemůže být obecně fraškovitější, než scéna v níž sám král Herodes předstírá, že vyvolal bouři.

V jednom smyslu byla věru stará náboženská hra ve své burlesknosti mnohem smělejší než modernější hry. Shakespeare nevyjádřil neklid krále Claduia tím, že by ho nechal zakopnout o vlastní plášť. Nedal najevo své opovržení nad tyranií tím, že by nechal Macbetha vystoupit s korunou nakřivo. Nepochybně to bylo zčásti zdokonalení dramatického umění, zčásti to však myslím bylo i oslabení demokratické satiry.

Shakespearovi klauni jsou filosofové, géniové, polobozi, ale Shakespearovi klauni zůstávají klauny. Shakespearovi králové mohou být uchvatitelé, vrazi, netvoři, ale Shakespearovi králové jsou králi. Jenže v tomhle starém zbožném dramatu je král klaunem. Není pojednán ani tak s opovržením, jako spíše s posměchem, ani ne tak s hořkým úsměvem, jako spíš s širokým úšklebkem. Kočka se na krále může nejen dívat, ona se mu může i vysmát, jako mýtická cheshirská kočka, starodávná kočka stejně hrozná jako tygr a stejně rozšklebená jako chrlič. Ovšem cheshirská kočka nejspíš zmizela s Chestrskými mystérii, protějškem těchto coventryjských mysterií, zmizela s dobou a uměním chrličů.

Jinak řečeno ona lidová prostota, která dokáže moc páchající zlo vidět jako něco pantomimicky absurdního, jako něco příhodného pro kanadské žertíky, bylo od té doby vytříbeno procesem, který není o nic méně smutný proto, že byl pomalý a důmyslný. Začal v alžbětinské éře nevinným a nedefinovatelným způsobem. Je to jen smysl proto, že i když Macbeth mohl získat korunu křivým způsobem, nesmí ji křivě nosit. Je to smysl proto, že i když Claudius mohl padnout z trůnu, nesmí upadnout přes svou stoličku.

Skončilo to v devatenáctém století mnoha vytříbenými a důmyslnými formami se sklonem nacházet všechnu zábavu v nevědomých či zločinných třídách, v dialektu nebo polykání písmene H. Bylo to jakési satirické zahánění do slumů. V porovnání pouličního kramáře s kočkou byl jakýsi nový odstín. Kramář se mohl dívat na krále a můžeme si představit, že by se mu smál, ale většina současného umění a literatury se zaměstnávala převážně tím, že se vysmívala kramáři.

Dokonce i v dlouhém životě dobrého zábavného časopisu jako je Punch můžeme vysledovat změnu od vtipů proti paláci k vtipům proti hospodě. Rozdíl je možná poněkud jemnější, vytříbené třídy jsou spíše předmětem vybrané komedie, zatímco obyčejní lidé jsou předmětem obyčejné frašky. Tuhle vytříbenost je správné označit za moderní, ale není správné o ní mluvit jako o současné. Po celou viktoriánskou dobu byl vtip zahrocený víc proti chudákům než proti mocným, ale revoluce, která ukončila dlouhý viktoriánský mír otřásla i tímto viktoriánským patronátem. Velká válka, která vynesla na povrch tolik dávných skutečností sehrála před našima očima znovu i coventryjskou hru o zázracích.
Viděli jsme skutečného krále Heroda přisvojit si hromy Božího trůnu i to jak mu odpověděl nejen hrom lidského hněvu, ale i primitivního lidského smíchu. Páchal vraždy proklamacemi a odpovědí mu byly karíkatury. Masakroval děti a stal se komickou postavičkou ve vánočních pantonimách jiným dětem pro zábavu. Právě proto, že spáchal tragický zločin je jeho trest komický. Starý lidový paradox se vrátil.

Reklamy

One comment on “Humor krále Heroda

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s