Esej X.: O teutonické theorii

Všichni ví, nebo by měli vědět, že vytvořit všeobecnou theorii o lidské společnosti je ta nejjednoduší věc na světě. Důvod sice nemusí být vždy zjevený, věřím, ale že existuje a že ho lze racionálně formulovat. Logická slabost takové povrchní sociální theorie spočívá v tom, že sociální hodnoty nejsou tak pevně dané jako hodnoty matematické a lze si je přizpůsobit a přitvarovat tak, aby se do theorie hodily. Kdybych tvrdil, že nejvyšší na světě jsou rusovlasí muži, patrně by to někdo hodně rychle vyvrátil, protože přeměření lidí dvoumetrovým měřidlem dává matematická fakta. Pokud ale řeknu, že ryšavci vždy rozhodují o osudech světa, pak si to vždy mohu obhájit tím, že vezmu všechny rusovlasé důležité muže, kteří byli důležití a udělám je důležitějšími, než ve skutečnosti byli. Mohu si vymyslet důvtipnou teorii, že normanskou monarchii, ze které vzešel anglický stát, ve skutečnosti potvrdil a zajistil ne Vilém Dobyvatel, ale Vilém Rufus. Snaží to budu mít, když budu chtít ukázat, že první Plantagenet, Jindřich II., byl velký muž, který v jistém ohledu vládl velké říši. Mohu tvrdit, že generál James Wolfe, která měl (tuším) rudé vlasy byl největším z anglických hrdinů a dokládat to tím, že Kanada je ve skutečnosti největší mezi anglickými državami. Mohu říkat, že jediným člověkem, který doopravdy ovlivnil intelektuální život naší doby byl Bernard Shaw. Mohl bych to hájit docela dobře, ale mou motivací by bylo jen to, že pan Shaw měl ještě nedávno rusý vous, i když bychom se tedy mohli domnívat, že s tím, jak mu vous bělá mu i na moudrosti ubývá. Jde tu ovšem o to, že musím zastávat obecný předpoklad o jeho inteligenci a mohu zjistit, že musím hájit mnohé jiné poněkud výstřední nápady, které jsou mým běžným myšlenkovým pochodům dosti vzdálené a to ne proto, kvůli tomu, že bych byl nezaujatě přesvědčen, že je pan Shaw jak bystrý, tak moudrý, ale proto, že musím hájit obecné dogma, že rusovlasí muži mají vždy pravdu.

Dobrým příkladem by mohl být případ královny Alžběty, což je téma téměř stejně kontroversní jako Bernard Shaw. Kvůli své theorii se musím zoufale držet staromódního názoru, který mě naučili ve škole, theorie, že rusovlasá královna Bětka byla jakousi rezavě hnědou královsky velkomyslnou lvicí s hrdinským náboženským přesvědčením, jež otřásala světem svým řevem ve prospěch reformace. Nesmím naslouchat pozdějším a realističtějším historikům, kteří ním říkají, že jako osoba byla invalidou a politicky ponejvíce nástrojem, že její skutečné náboženská orientace je velmi pochybná a její vnější politické jednání jí zpravidla vnutil Cecil se svým gangem. Za běžných okolností by mi to mohlo být docela jedno a byl bych tedy poměrně nestranný. Nyní ale musím až na smrt bojovat za starší theorii z doby Froudeho A Freemana, a to ani ne tak pro věc dámy, ale spíš pro barvu jejích vlasů. Potřebuji ji k tomu, abych mohl naplnit svůj záměr vykreslit celou mapu červenou barvou, nebo spíš ji svázat rudými vlasy, než rudou páskou Takhle se stává, že mezi profesory a profesionálními historiky tuhnou převrácené a ješitné smyšlenky tak často ve fanatismus. Než by přišli o cokoliv, co podporuje jakoukoliv jejich oblíbenou generalisaci, raději budou hájit jakýkoliv paradox, i kdyby jim o dotyčnou záležitost osobně zas tolik nešlo. Existovala středověká tradice, podle níž byl Jidáš ryšavý a akademik tohoto druhu by se nijak neostýchal tvrdit, že Jidáš a ne Ježíš byl skutečným zakladatelem křesťanství.

Možná to vypadá, že se příliš dlouho přehrabuju v nahodilém a absurdním příkladu. Ovšem není tomu tak. Vyrůstal jsem pod obřím stínem teutonické theorie. To byla ve své podstatě theorie, že vše co za něco stálo, bylo dílem světlovlasých lidí, což je právě tak směšné, jako ta samá tvrzení o lidech rusovlasých. Nemám ale zájem tu theorii, nebo jakoukoliv jinou napadat. Připomínám jen, že takové theorie, pravdivé nebo mylné, ovlivňují historikův postoj k pravdě, a to často spíše směrem ke lži, než k pravdě. Když sledujeme jak se profesoři rýpou a hádají o tom, kolik lidí žilo na statku zapsaném v Domsday Book, nebo jak přesně zněla depeše, kterou francouzský maršál odeslal před bitvou u Arcoly můžeme si být docela jisti, že i když se v těchto věcech přetahují o slovíčka a nimrají se v detailech, nejsou to věci, o které by se přeli. V pozadí je mnohem větší spor o mnohem větší theorii, pravděpodobně o středověkém náboženství nebo o motivech francouzské revoluce. Dějepisectví a sociologie nemohou být nikdy vědecké v tom smyslu, že by je bylo možné podrobit přesnému měření, protože vždy existuje tajemství a pochybnost vlastní morálnímu důkazu ovlivňujícímu jednu stranu rovnice, a obyčejně strany obě. V thesi,že rusovlasí lidé jsou velikáni existují odstíny odlišnosti dokonce i mezi rudými vlasy a nespočet odstínů ve velikosti a nebo předstírání velikosti. A zdá se mi, že nemálo moderních theoretiků jaksi podivně postrádá smysl pro to,co je skutečně veliké.

Je zábavné sledovat, jak tyhle theorie stíhají a pronásledují jedna druhou a jak poslední téměř pokaždé zničí a sežere tu předposlední. Pravda je taková, že poslední bývá obyčejně v přímém protikladu k té předposlední. Obě dvě obyčejně bývají stejně extrémní, stejně přehnané a do té míry také stejně nepravdivé. Kupříkladu v knihách jako je Outline of History (Nárys dějin) obecná theorie obyčejně naznačuje, že směr dějin určuje nepřerušená a stoupající linie, jedna vzestupná křivka, již porušuje jen máloco. Netvrdím, že autor popírá rozpad a reakci, ale že hlavní poučení, které chce, aby si čtenář odnesl je, že zástup lidstva s nepatrnými zastávkami postupuje vpřed po hlavní cestě dějin. A především počítá s jednotou lidstva a ideou, že zástup, který zůstal stát je týž, jako ten, který postoupil vpřed. Osobně si myslím, že onu kontinuitu velmi přehání, příliš silně se opírá o údajné spojovací články a zejména si nevšímá článku, které chybí. Dělá z améby a antrophodia naše bližší příbuzné, než tomu ve skutečnosti je. Současně zařazuje antické Řeky či středověké křesťany vůči nám do mnohem podřadnějšího postavení, než jim ve skutečnosti náleží. Pokrok podle něj je příliš nedávný, příliš prudký a příliš jasný. Předpokládá kupříkladu, že středověká idea vzdělávání byla vůči naší podřadná a to prostě proto, že předpokládala vyučování positivní filosofie. Ovšem dalo by se něco povědět na obhajobu myšlenky naučit někoho všechno, ve srovnání s moderní ideou nenaučit nic a nenaučit stejném druhu ničeho všechny. To, co totiž vnucujeme všem rodinám za použití sil policie není filosofie, ale umění číst a psát nefilosoficky. Teď se ovšem nepřu o páně Wellsovu theorii světa. Jen ji stavím do protikladu s theorií světa, která ji bezprostředně následovala po celém světě.

Slyšeli jsme totiž, že v celé Evropě a Americe se mluví o novému rozruchu, který vyvolala obecná theorie německého spisovatele, který dokazoval především, že v lidských dějinách není kontinuity, není pokroku a nic nenasvědčuje srovnání mezi dvěma epochami. Podle této nové theorie existuje jen řada uzavřených cyklů různých kultur, tak odlišných, že je stěží lze porovnat. Můžeme říct, že neexistuje pokrok, ale jen různé pokroky. Skoro bychom mohli i říct, že neexistují jedny dějiny, ale jen dějiny v množném čísle. Když skončila řecká a římská kultura obecně zvaná antika, prostě se odlomila, aniž by zanechala jakýkoliv most spojující ji se středověkem či moderní dobou. Je to zkamenělina ztraceného světa a nemůže být pro nás o nic větším poučením, než pterodaktyl pro milovníka ptáků či Eohippus pro šlechtitele koní. Nuže, to je jistě hrubé přehánění. V dějinách je jistě mnohem víc kontinuity a v tom smyslu také mnohem víc pokroku, než by tahle historická theorie připouštěla. Kupříkladu středověku nikdo neporozumí, pokud si neuvědomí, že v jeho středu jako mocný mlýn stále pracovalo myšlení Aristotelovo a bylo by absurdní tvrdit, že Augustin a Akvinský nepatřili k jednomu trvajícímu a pokračujícímu společenství. Mě tu ale nezajímá pravda či omyl první či druhé theorie. Jde o to, že si tak zpříma protiřečí a následují tak rychle za sebou. A tím se vracím ke své úvodní úvaze: že totiž takové theorie musí být velmi snadné vymyslet—pokud vynecháte víc než polovinu faktů.

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s