Esej VIII.: I Siru Jamesi Jeansovi

Prazvláštní venkovská tradice, že vesnický švec je vždy také vesnickým atheistou má možná také něco společného se stejně podivným starým příslovím, že má švec držet svého kopyta. Ne sutor ultra crepidam (latinsky ve smyslu Ševče drž se svého kopyt pozn. překl.) sice může být pohanské přísloví, ale mezi polytheisty byl atheista právě tak vzácný jako mezi monotheisty. A spíš se zdá, že to přísloví naznačuje mírnou nespokojenost mezi zákazníky, že jejich oblíbený expert přes obutí jejich se marně snaží ovlivnit jejich hlavy. A i kdyby jejich nohy byly obuty evangeliem pokoje zbožnějším a tradičnějším ševcem ukazovalo se, že výzvy ševce neznaboha měnily jejich hlavy v strážné věže hlučící válečnými poplachy a výstražným zvoněním. Na první pohled by se mohlo zdát, že odsuzovat ševce k tomu, aby na věky věků rituálně opakoval, že kůži se ni nevyrovná. Jenže v myšlence tomhle omezení je vpravdě historická polopravda. A pravda je taková, že skutečně dobrý švec může být opravdu zajímavý, když mluví o kůži a přitom být hodně nudný, když přijde řeč na Boha, a ještě nudnější, když se stočí k bezbožnosti. Důvodem je to, že v řemesle, kterému člověk rozumí mívá své skutečně vlastní nápady, je svěží, nápaditý a dokonce (ve vzácném, třebaže dobrém slova smyslu) na úrovni doby.
U něčeho tak theoretického, jako je atheismu je na druhé straně téměř jisté, že se chopil nějakých vyčpělých idejí, které nejsou jeho vlastní a u kterých je obecně pravděpodobné, že budou vesměs o to starodávnější, že jemu se zdá, že jsou moderní. Když říká, že nad kůži není pravý řemeslník sv. Kryšpína, švec velký a slovutný v nejlepší cechovní tradici může mít na mysli víc, než by nás kdy napadlo. Může mít na mysli, že kůže není jen jedna věc, ale tisíc různých věcí, že on sám má spousty nápadů, jak jejich rozmanitost ještě rozšířit, že svět stál teprve na počátku ohromné spousty nesmírné možností a věděckých použití kůže. Ve vidění mohl vidět nejen lesy fantastických prodloužení pozdně středověkých střevíců, ale i všechna další historická využití žijící dosud v legendách, od koženého korbele po úplný kožený oděv oblékaný prvním kvakerem. Mohl vidět nové tvary z kůže vyřezávané, nové vzorce do kůže vyrývané, nové způsoby, jimiž se použití kůže může rozšířit od klobouků po koberce nebo závěsy podobně jako se užití olova rozšířilo od kulek po kostelní okna. Pokud ohledně kůže tyhle nové nápady, pak převážně proto, že kůži studoval a neuvízl u první abecedy svého řemesla. Jako atheista by však byl amatér a nejspíš by velmi hloupě uvázl právě na prvním písmenu abecedy atheismu a ptal jak mohl Bůh, který dal fíkovníku růst mohl jeho růst zastavit, nebo zda jen Bůh sám nenesl odpovědnost za vše co člověk vykonal, když mu dal svobodu dělat, co se mu zachce. V každém případě by nejspíš říkal věci, které jsme všichni tisíckrát slyšel od kosmických theoretiků a nemáme zrovna vážný zájem je zase dokola poslouchat od ševců.
Sira Jamese Jeanse by jistě k atheistovi nepřirovnával, protože vlastně nikdo neudělal tolik proto, aby změnil tón moderní vědy od atheismu k theismu. Ani by přísně vzato nebylo správné a v souladu s nudnými podrobnostmi jeho životopisu jak je podává Who’s Who mluvit o něm jako o ševci. V jednom ohledu ale vyvolává tytéž otázky jako ona dvě přísloví o ševci nebo jemně implikuje spekulace o atheistovi. Naslouchal jsem před časem stále pokračující konversacím o nedávné přednášce sira Jamese Jeanse před British Association, nemluvě o jejích ozvěnách, které se stále rozléhají populárním tiskem. A v obou případech, zejména pak v tisku, mě až zarazilo, že mnohem víc místa a pozornosti bylo věnováno jeho obecným řečem o vědě ve vztahu k ethice a politice a náboženství (jimiž se koneckonců zabývá s stejně amatérsky jako my ostatní) než jeho mistrovské analýze jeho vlastních a originálních myšlenek o matematice energie, v níž je patrně největší současnou autoritou. Kosmickému ševci se naslouchá s menší pozorností, když mluví o kůži, o látce či materiálu z něhož je celý kosmos utvořen, než když povídá o problému nezaměstnanosti či zbrojení, případně potřebě nového náboženství, nebo o všech dobře známých tématech, která můžeme očekávat od venkovského atheisty či přinejmenším venkovského agnostika. A to přesto , že jeho hypotéza o hmotě je plná nových idejí, které jsou skutečně jeho a originální, zatímco jeho obrana morálky moderní vědy byla nutně plná starých idejí, které by zněly úplně stejně v ústech mužů vědy před šedesáti lety.
A věru ani nejsou celkově uspokojivé a pouhé opakování jim ve světě, který byl mezitím zcela převrácen příliš nepomáhá. Žádný zbožný člověk, pokud není náboženský šílenec, nemá žádný zvláštní důvod odporovat pokroku fysikální vědy a už vůbec ne vědy moderních fysiků. Jelikož si ale Sir James dal tu práci, aby se postavil či odporoval zlu, které provází dobro, můžeme docela po právu poukázat, že postavit se proti neznamená popřít. Zapřažení vědy do pekelných strojů zkázy se pranic nezlepšilo jen proto, že už vyteklo mnoho krve od té doby, co si starý Huxley idealisoval společenské užití vědy. A tvrdit, že pokud stroje působí nezaměstnanost, pak také vytváří nová průmyslová odvětví a nová pracovní místa znamená být prostě zcela slepý vůči do očí bijícímu a čnějícímu faktu současné chvíle. A ten je, že i když vezmeme v potaz všechno úsilí o vytváření nových odvětví, nezaměstnanost celkově nesmírně narostla. A konkrétně tahle obhajoba strojové výroby má tak daleko k tomu, aby byla nová, že by zněla mnohem pravdivěji (a také tomu tak bylo) v polovině devatenáctého století, v době triumfu manchesterských manufaktur. Za onoho počátku viktoriánské éry se dalo mnohem lépe tvrdit, že do nových podniků a oborů přivádíme právě tolik lidí, kolik jich vyhazujeme z těch starých. Dnes to vůbec pravda není ani fakticky a dokonce ani statisticky ne. V každém případě ovšem nejdeme za nejskvělejším vědcem naší doby, abychom poslouchali věci, které se daly prominout prvním viktoriánům.
Je tu také, u muže tak originálního v oblasti vědy, tatáž podivná vyčpělost prohlášení, že musíme moderní náboženství uzpůsobit modernímu vědeckému poznání. Zde jako by zapomínal nejen vše, co bylo vykonáno od časů dogmatického materialismu, ale dokonce i vše, co udělal on sám. Je to podivné, ale jako by si ani neuvědomoval skutečnou povahu „poznání“, které sám zrovna odhaloval ve své přednášce. Podle jeho vlastního živého a barvitého popisu totiž ono poznání a vědění pozůstává převážně z jakési jasné a zářící nevědomosti. Jeho přednáška byla především o tom, že dospěl k závěru, že cosi v samotném našem vnímání fenoménů nám znemožňuje pociťovat jistotu, že tohle je definitivní a nejzazší fakt, který pozorujeme. Ať už je to pravda nebo ne, v každém případě to jistě není pravda, na níž by člověk mohl založit náboženství, nebo vystavět jakýkoliv systém oběti, důvěry či poslušnosti. Když Haeckel a staří materialisté říkali, že naši morální filosofii musíme přizpůsobit faktům, dávalo to aspoň nějaký smysl. Proč bychom ji ale měli uzpůsobovat jakémusi fantastickému obrázku kosmu, který má možná sotva jaký vztah k faktům? Pokud to k něčemu ukazuje, pak se spíš zdá, že ke staré myšlence, že pokud skutečně chceme náboženství, pak je musíme hledat naším vlastním rozumem, naším vlastním morálním přesvědčením a naším pojetím metafysiky bytí. Jestliže, však lidé nemohou najít víru mezi atomy, jimiž jsou si jisti, pak ji těžko najdou mezi elektrony, jimiž si jisti nejsou. Chtěl jsem tu však hlavně protestovat proti tomu, jak s velkým mužem vědy zacházeli žurnalisté a tlachalové, kteří ho považují za mnohem důležitějšího a významnějšího, když zrovna použije pár dobře známých vět starých volnomyšlenkářů, než tehdy, když mluví nepovědomými slovy a jeho myšlenky jsou skutečně volné.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s