Esej XXIV.: O měnění lidské přirozenosti

Mnohé moderní diskuse se pořád ještě točí kolem staré otázky i když jí dávají nové podoby. Ta otázka obvykle zněla: „Můžeme změnit lidskou přirozenost?“ Jako řada jiných otázek, jež byly přijatelné alespoň jako otázky, bez ohledu na to jaké na ni mohly padat odpovědi, to byla otázka špatně položená, i kdyby odpovědi byly správné. Pokud dokážete opravdu změnit přirozenost lidských bytostí , pak podle přísné logiky a filosofie přestanou být lidskými bytostmi. Proto na ně tedy ani nemůžete poukazovat jako na lidské bytosti se změněnou přirozeností. Bylo by lepší položit onu otázku třeba v této podobě: „Které prvky lidskosti jsou proměnlivé a které jsou nezměnitelné, pokud nějaké takové jsou?“ O téhle otázce ovšem téměř vždy debatovaly dva krajní typy lidstva a ani o jednom z nich se nedá říct, že by se nějak zvlášť zaměřoval na logiku či filosofii.
Jednou krajností byl bouřlivý, když nechceme říct pobloudilý, tory, který na téměř jakýkoliv návrh na vylepšení sociálních zákonů a zvyklostí reagoval tak, že se na reformátora rozkřikl: „Nemůžete změnit lidskou přirozenost.“ Jestliže kupříkladu reformátor navrhoval bránit hromadění kapitálu formou vytváření koncernů a skupováním zboží, pak náš drahý starý gentleman prohlašoval, že růstu monopolů a finančních skupin nemůže zabránit nic, protože nemůžeme změnit lidskou přirozenost. To jen ukazuje jak výjimečně byl on sám lidské přirozenosti neznalý, i kdyby jen proto, že byl výjimečně neznalý lidské historie. Je prapodivná ironie, když konservativec, který si myslí, že je tradicionalista, hájí ten nejmodernější vynález proti vší staré tradici lidstva. A vtip je v tom ,že právě tím byl on sám živým důkazem, že lidskou přirozenost změnit lze, pokud něco takového chcete za změnu lidské přirozenosti označovat. Jeho morální theorie byla zcela moderní a v přímém rozporu se skutečně starobylou morální theorií. Hromadění zboží většina jeho předků považovala prostě za zločin, podobně jako podřezání hrdla nebo vykradení kapes. Spekulanti, jak jim naši předkové říkali, byli často stavěni na pranýř, či dokonce věšeni na šibenice, aby nemohli pokračovat v tom, v čem ji podle něho nejde zabránit. Už to, že se na monopol dívá s trpělivostí či souhlasně , zatímco jeho otec totéž sledoval s hněvem a odsouzením, pak už je tohle je dostatečný důkaz změny v lidské přirozenosti či povaze, ve smyslu lidských theorií o lidské přirozenosti. Tenhle druh lidí totiž v důsledku považuje neřesti vlastní novému věku a výlučné pro něj za stálé neřesti všech věků. A to tehdy, když jeho shovívavost nezajde dál a nepohlíží na spíš jako na ctnosti, než jako na neřesti. Jestliže je to tohle to, co se rozumí pod změnou přirozenosti člověka, pak ke docela zřejmé, že můžeme monopolistickou společnost změnit v antimonopolistickou zrovna tak, jak jsme už antimonopolistickou změnili v monopolistickou. Skutečná odpověď zní, že takové věci nejsou skutečnou změnou v přirozenosti člověka. To, že je člověk vrtošivý, náladový a jednostranný, že hned zdůrazňuje jednu morální záležitost a hned pak jinou, opomíjí jednu ctnost a pak se v pokrokovém triumfu vydá nedbat jiné, že je obyčejně přemožen tím, co je zrovna aktuální a neznalý toho, co je vzdálené a především, že si plete zkušenost s existencí a má dojem, že to co vidí, je také vše, co lze vidět, je prostě neměnná součást jeho přirozenosti Není sporu o tom, že v lidské přirozenosti existuje takhle proměnlivost a že je neměnná.
Na druhé straně a v opačném extrému tu máme horlivého evolucionistu či pokrokáře, který hlasitě volá: „Ale ano, můžeme změnit lidskou přirozenost a už jsme ji i změnili.“ Potkal jsem shodou okolností nedávno jednoho takového mladého muže, slibného literáta na vzestupu, který použil právě tahle slova a přidal k nim ještě více (pro mně) matoucí pokračování: „V minulosti lidé upalovali čarodějnice, vlastnili otroky, pronásledovali heretiky a tak dál. Copak nebudete souhlasit, že se lidská přirozenost změnila?“ Na to jsem odpověděl: „Ne, nezměnila se, jen byla měnlivá.“ Mladý gentleman totiž ignoroval totéž, co starý gentleman a to skutečnost, že není většího rozdílu než mezi člověkem, kterému se libí jako člověku různé věci a člověkem, který se člověku přestane podobat.
Není pro mě ani trochu těžké si představit svět, který v budoucnu přinese opět skutečnost, když už ne formu, honů na čarodějnice, otrokářství a pronásledování herezí. Tyhle věci mohou vyrůst z něčeho naprosto moderního, bez nejmenšího vědomého odkazu k něčemu dávnému. Spiritismus je kupříkladu svým původem moderní záležitost a zcela moderní záležitost je dozajista i touha po jakémsi vědeckém systému psychických fenoménů. Není těžké si představit, že pokud by se spiritismus stal světovým náboženstvím projevily by se rozdíly mezi více a méně vědeckými lidmi. Někteří by média ostouzeli jako šejdíře, zatímco jiní by na nich lpěli jako na věštcích.
Spiritismus se totiž od většiny náboženství liší tím, že jeho svatým písmem není svitek či kniha, jež by byly uznávané od počátku, potenciálně je tvoří vše, co naškrábou a naťukají planšety a pera duchů v tisícovkách soukromých domů. Je nevyhnutelné, že dojde k jistým sporům o to, co vzešlo od dobrých duchů, co od zlých duchů a co od špatných lidí. Jakmile se objeví prvek zlých duchů, máte i materiál pro hrůzné paniky z jejich moci a jejich vyvolených nástrojů. Za pár století může nějaká poněkud vážnější spiritistická sekta docela dobře považovat ostatní za satanisty, které je třeba vymítat jako ďábly. Moderní mystici řekli jisté mimořádné věci v tomto smyslu. Jedna spiritistka, jejíž kniha byla vydána, když jsem byl chlapec, jistá Anna Kingsford, hrdě prohlašovala, že zabíjela, když nechceme říct vraždila, lidi silou vůle, pokud se s ní neshodli na některých věcech, řekněme v názoru na vivisekce. Takový duch nemá daleko k duchu v němž se mystikové vzájemmě zabíjejí jako agenti tajemství zla. Když si představíme, že by se velká část civilisace přiklonila k takovému druhu mysticismu, pak si myslím, že by netrvalo dlouho a dočkali bychom se jakési války proti čarodějnicím. Nemohu samozřejmě říct, zda se vývoj bude tímhle směrem ubírat a doufám, že ne. Nikdo ale v tuhle chvíli nemůže říct, kudy se duchovní historie budoucnosti bude ubírat.
O dvou dalších věcech, které považoval můj přítel za nemyslitelné u proměnného lidstva lze mluvit mnohem positivněji. Je nepřiměřené mluvit o tom, že mohou nastat v budoucnu, pravdivější by bylo říct, že se dějí nyní. Mnoho věci naznačuje, že se lidé vrací ke všemu, co je spojené s otrokářstvím, vyjma toho jména otrokářství samotného. Polovina současných systému se zabývá nařízenou prací, nucenou prací všeho druhu bez jakéhokoliv předstírání. Přísně vzato, když ponecháte soukromé vlastnictví a zakážete stávky či i jen jakékoliv individuální odmítání práce, zavedete otroctví. Dokonce zavádíte i zákon o uprchlých otrocích. Ovšem můj přítel, s očima upřenýma k budoucnosti si zjevně nevšiml ničeho, co započalo v posledních několika letech. Byl poučen, že se lidská přirozenost změnila, ale nikdo už mu neřekl, že se změnila opět.
Pokud jde o pronásledování, to se stalo chmurným žertem v případě Židů a pronásledování není o nic mírnější, když mluvíme o útisku rasovém a ne náboženském. Pravda je taková, že celá stará původní theorie pronásledování a útisku byla otevřeně hlásána a aplikována ne ve starých, ale v nových politických systémech. A není sporu o tom ,že tyto politické systémy se ještě víc zabývají politickým než náboženským pronásledováním. To je ovšem nedělá méně, ale více utlačovatelskými. Celá poslední politická theorie stojí na tom, dílčí a skupinové strany a programy musí být po násilně potlačeny, že oposiční tisku musí být zrušen a dovolena může být jen jedna strana. Netvrdím, že útisk či pronásledování nelze nijak hájit. Je to vážnější problém, než si kdy pokrokáři uvědomili. Ale je to měřítko přesného smyslu a rozsahu v němž se lidstvo mění, že se tohle v devatenáctém století vytratilo proto, aby se to opět objevilo ve století dvacátém.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s