Esej XXXII.: O darwinismu

Essay XXXII: About Darwinism

Ať už je výsledkem evolučního vývoje cokoliv, sama evoluce se nevyvinula. Mám na mysli evoluci jako součást vzdělávání, jako ideu více či méně přijímanou v posledních asi čtyřiceti letech většinou myslících lidí a ještě možná více mezi těmi, kteří nemyslí. Ti kdo ji podporovali mluvili vždycky o růstu a o postupné změně, ale na jejich vlastním hnutí nic postupného nebylo. Popularisovali evoluci, která byla až příliš revolucí, která přišla příliš uspěchaně, o kterou se všichni, jak se říká, zajímali přímo zuřivě a někteří její hlavní propagátoři zuřili jaksi nepřehlédnutelně. I když se jejich theorie stavěla se proti idejím nadpřirozeného či i jen zvláštního stvoření, sama byla stvořena ve velmi zvláštním smyslu a byla roztrubována a provolávána jako hotový zázrak. Mnoho z nedávných vzpour, reakcí a opožděného zpochybňování bylo způsobeno původním žurnalistickým spěchem a přece je velmi pravděpodobné, že i ony ne nejspíš dočkají podobně ukvapeného a žurnalistického zacházení. Darwinova osobní zdatnost se vyznačovala smyslem pro maličkosti a trpělivostí a on sám byl člověk s povahou, jež byla pravým opakem prudkosti a netrpělivosti. Je nicméně pravda, že darwinismus byl všem, Darwina v to počítaje, silou vnucen příliš netrpělivě. Starý Huxley měl všechny vášně přesvědčeného straníka a pamfletisty, velmi silně a osobně se také zajímal o jisté své ethické a filosofické postoje, ktrré darwinismus podporoval snad víc, než by on sám jinak podporoval darwinismus. Huxley a Herbert Spencer darwinismus velmi oceňovali jako argument pro agnosticismus. Bylo by mnohem lépe, kdyby si vypěstovali trochu víc agnosticismu ohledně darwinismu.

Všechny vzpomínky a paměti na tu dobu jsou plné oné zvláštní atmosféry zbrusu nového předsudku a předčasné, nevyzrálé bojovnosti. Popularizovaná věda se přímo vyžívala v tom, že soustředila pozornost veřejnosti na zvláštní příležitosti, stranické boje nebo konkrétní výzvy některého ze svých šampionů. O tom jak Huxley odsekl Wilberforcemu lidé mluvili, jako by to bylo něco tak teatrálního jako když udeří blesk. Vypadalo to, jako by vše stálo a padalo s konkrétní debatou mezi Huxleyem a Gladstonem o gardarenských vepřích (narážka na příběh z evangelií, kdy se zlí duchové vyhnaní Ježíšem z dvou posedlých uchýlili do stáda vepřů pozn. překl.). Nikoho jakoby ani nenapadlo, že theorie jako je darwinismus a předkládaná lidmi jako byl Darwin je tou poslední věcí na světě, kterou by se hodilo rozsuzovat podle nějaké repliky v debatním klubu. Nikdo si nevšiml, že Gladstone byl asi tak nejhorší člověk na světě k tomu, aby někoho jako byl Huxley Buď učil theologickým pravdám, nebo u něj odhaloval vědecké omyly. Lidé věděli, že Gladstone je výmluvný řečník a Huxley o něm řekl, že byl úskočně mnohamluvný, ale nebyl ani filosof ani historik způsobilý zabývat se theorií důkazů zázraků. Byl prostě předsedou vlády, bývalým, stávajícím či budoucím a to, že se objevil na onom podiu z toho udělalo společenskou událost. A to byl celý problém s takovou událostí. Darwin přišel příliš do módy a darwinismus převážil právě jen jako móda.

Kdyby velké biologické spekulace sklonku devatenáctého století zůstaly spekulacemi, byly by mnohem pomalejší a mnohem jistější. Touhle dobou už bychom měli docela přehled, co se o rozmanitosti druhů doopravdy ví, čeho se můžeme docela dobře dohadovat a co jsou jen nahodilé odhady. Namísto toho se stalo, že hypotéza směla zatuhnout v navyklý způsob myšlení a jakákoliv jiná hypotéza budila zbytečný rozruch jako prudký paradox. Význačný vědec z jiného oboru se před časem darwinismu postavil se stejným důrazem a horlivostí s níž jej darwinisté podporovali. Takové jsou dnes nejnovější zprávy v novinách, ale v této zemi hrubě přeceňujeme do jaké míry to jsou novinky ve vědeckém světě. Když se Sir Artur Keith a pan H. G. Wells pokusili předstírat, že antidarwinismus je neslýchaný paradox, nečinilo panu Bellocovi nejmenší problémy jmenovat padesát prvotřídních vědců z celé Evropy, kteří byli zapřísáhlými odpůrci darwinismu. A Sir Arthur Keith na to neměl co říct, leda mohl podotknout, že jeden z té padesátky, vážený profesor Dwight darwinovskou hypotézu nikdy nepřijal. Zjevně chtěl argumentovat, že Dwight nemohl mít pravdu, protože se dříve nemýlil. Na čistě vědeckém útoku na darwinovskou theorii není nic nového, ten začal velmi brzy potom,co darwinisté se svou theorií přišli. Když s ní ale darwinisté přišli, šířili ji s tak prudkou a uspěchanou nesnášenlivostí, že už nešlo o to, že by se tu stavěla jedna vědecká theorie proti druhé. Nejde už o férové porovnání toho, co tvrdil Darwin a toho, co tvrdil Dwight, ve skutečnosti se tu už nikdo na nic neptá. Darwinismus je pokládán za odpověď, konečná a neomylná odpověď. Nu člověku stačí aby něco věděl o hrubých základech biologického sporu k tomu, aby viděl, že s ohledem na dvacet nahodilých problémů je to odpověď v jistých ohledech poněkud neuspokojivá. To nutně neznamená, že by nebyla cenná jako podnět, nebo že by nemohla pomoci naznačit správnou odpověď. Darwin udělal hodně dobré práce, shromáždil množství faktů a postavil je do jistého světla tím, že je podřídil jistému obecnému předpokladu. Kdyby se s tím zacházelo rozumně, nebyl důvod takovou práci zahazovat. Viktoriánští evolucionisté se mýlili, ne proto, že otázku evoluce otevřeli, ale v tom, že ji uzavřeli.

Viktoriánští evolucionisté totiž byli velmi viktoriánští. Skutečně si zasloužili kritiku, již realisté z mladší generace obrátili proti viktoriánské ctnosti pokrytectví v záležitosti zavřených dveří. Jenže ďábel ve skutečnosti nepocházel z pokrytectví, ale ze ctnosti. Byla to však ctnost jistého puritánského typu a to zejména politického typu. Muži z nichž byl Thomas Huxley největší, byli především polemiky, vedli spory a to v první řadě proto, že byli moralisté. Své debaty, dokonce i abstraktní vědecké debaty vedli tak, jako by to byly jakési idealistické všeobecné volby. Darwin stál proti Gladstoneovi právě tak, jako Disraeli proti Gladstoneovi ve volbách do Dolní sněmovny. Obraceli se k národu, oslovovali veřejnost, očekávali okamžité rozhodnutí celé společnosti, i o těch nejspecialisovanějších spekulacích, jako by to byly ty nejduchovnější prvky dobra a zla. A tak ztotožnili volný obchod se svobodou a trvali na tom s ethickou prostotou, jež je v ekonomické vědě naprosto nepoužitelná. A přirozený výběr ztotožnili s přírodou s dogmatickou konečností naprosto nepoužitelnou pro biologickou vědu. Darwinská theorie byla Úsvitem a každý odlišný stín faktu nebo fantasie byl jen součástí nepřátelské temnoty. Ten rozdíl se nám v záblesku vyjeví, jakmile tyto velké a zachmuřené muže s šedými vousy srovnáme s Řeky či muži renesance, když ti volně a s lehkostí rozvažovali o nějaké theorii hvězd, letu ptáků nebo pohybů moře. Větší morální vážnost dala Viktoriánům všechny výhody, které může poskytnout zdatnost a svědomitý záznam, ale v jistém smyslu se vědecký duch ztratil právě v samém triumfu vědeckého věku. Byli tak hrdí na své přesvědčení, že dospěli k závěrům předčasně. Poté co dospěli k pochybnostem o věcech u nichž je přesvědčení nejcennější očekávali, že spekulativní imaginace odpoví právě tak rychle jako svědomí. Důsledkem bylo, že odpověděli příliš brzy a podlehli též pokušení všech moralistů zavrhnout jakoukoliv odpověď na odpověď. Každý, kdo bude číst o tom, jak se pravověrní představitelé darwinismu vypořádali se skutečnými volnomyšlenkáři jako byl třeba Samuel Butler, rozpozná neklamné známky, že darwinovští volnomyšlenkáři už nemohli myslit opravdu volně, mohli bychom říci, že už jim nebylo dovoleno myslet. Důsledkem je, že když jsou dnes tvrdé a poctivé viktoriánské dveře rozraženy vypadá to jako vzkříšení nebo otevření hrobu. K takovému rozruchu ale není důvod a je docela možné, že reakce na takové vzkříšení zajdou příliš daleko. A bylo by ještě horší, kdyby se svět znovu obrátil, aniž by byl přesvědčen.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s