Cena patriotismu

Paying for Patriotism
Kdosi si mi nedávno stěžoval v souvislosti s jistými poznámkami, které jsem měl ohledně historie chyb a vad anglické vlády a správy v Irsku. Smyslem té kritiky, jako mnoha jiných bylo, že to všechno jsou jen nešťastné, staré a velmi vzdálené věci a velmi staré bitvy, že dnešní generace za ně nenese odpovědnost. Kritik řekl, že ani on ani já bychom nijak těm problémům nemohli přispět, ani jim předejít, že pokud bylo možné komukoliv co vyčítat, už odešel skládat účty a nám nikdo nic vyčítat nemůže. Myslím, že do jeho protestu se přimísil jistý náznak, že pokud nějaký Angličan křísí takové mrtvoly, aby je spojil se zločinem, nedostává se mu patriotismu.
Nu divná je jedna věc. Mám totiž dojem, že za princip patriotismu se stavím já a myslím, že můj kritik ho popírá. Jsem vlastně jedním z mála zbývajících lidí, mého druhu a povolání, kdo pořád jetě věří v patriotismus, podobně jako jsem jedním z mála, kdo pořád ještě věří v demokracii. Obě tyto ideje byly v devatenáctém století nezřízeně, a co hůř, mylně, přeháněny, ale reakce proti nim je velmi silná, zejména mezi intelektuály. Věřím však, že patriotismus stojí na psychologické pravdě, sociálním porozumění mezi těmi, kdo jsou stejného druhu jako my, a v nichž tedy vidíme naše vlastní potenciální činy a chápeme jejich dějiny zevnitř. Existuje-li však doopravdy cosi takového jako národ je pak tato pravda dvousečným mečem a ho musíme nechat sekat oběma směry.
Tohle je tedy odpověď mému kritikovi. Je docela pravda, že jsem to nebyl já. G. K. Chesterton, kdo tahal irského náčelníka za vous coby způsob společenského seznámení, to byl Jan Plantagenet, posléze král Jan, a já u toho nebyl. Nebyl jsem to já, ale mnohem význačnější literární gentleman, Edmund Spenser, kdo dospěl k závěru, že celkem vzato by bylo lepší Iry vyhladit jako zmije, a on mně nikdy v této zásadní věci nežádal o radu. Nikdy jsem po obléhání Droghedy neprobodával pro zábavu irské dámy kopím, jak to dělali bohabojní puritánští vojáci Olivera Cromwella. Nikdo nemůže v mých rukopisech najít žádný příspěvek k původnímu znění trestních zákonů proti Irsku a je naprostý omyl domnívat se, že jsem byl povolán do královské tajné rady, když rozhodovala o zrádném porušení limerické smlouvy. V životě jsem nepoléval hlavu žádného irského rebela horkou smolou a žádné z tisíců bičování osmadevadesátého roku jsem ani nenařídil, ani nevykonal. Pokud by měl kritik na mysli tohle je snadné pochopit, že je to docela pravda.
Jenže zrovna tak je pravda, že jsem necestoval s Chaucerem do Canterbury a neposkytl mu několik chytrých rad pro nejlepší pasáže jeho Povídek canterburských. Zrovna tak je pravda, že společnost usazená u Mermaid měla jednu velkou a politováníhodnou mezeru, že mi bylo připsáno stěží jedno slovo z nejpoetičtějších Shakespearových pasáží, že jsem mu nepošeptal slovo „zrumění“, když zaváhal po „oceánu širém“ (narážka na Macbetha „The multitudinous seas incarnadine“ pozn. překl.) , či že jsem zcela propásl příležitost doporučit, že by Hamlet vlastně mohl skončit hřmotným vstupem Fortinbrasovým. Ba ne, až jsem stár a chorý, marně bych předstíral, že jsem přišel o nohu v bitvě u Trafalgaru, nebo že jsem dostatečně stát na to, abych viděl (a viděl bych rád) hvězdami ozářenou křehkou postavu a elfí tvář nejvznešenějšího námořníka celých dějin.
A přece hodlám být dál hrdý na Chaucera a Shakespeara a Nelsona, cítit, že básníci vskutku milují jazyk, který miluji i já a že námořníci cítí k moři něco z toho, co k němu cítíme i my. Pokud ale přijmeme tuto mystické společné bytí, toto větší já, musíme pak přijmout v dobrém i zlém. Pokud se chlubíme tím nejlepším, pak se musíme kát za to nejhorší. Jinak by byl patriotismu vskutku čímsi ubohým.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s