Nebezpečí nekromancie

The Dangers of Necromancy

Často si naříkáme, že je svět rozdělen na sekty s všelijakými úzkými idejemi. Skutečná potíž je v tom, že ony mají všemožné široké ideje.Nejvíce se totiž zužují, nebo alespoň navzájem odlišují, když dojde na to, aby se ideje zvažovaly v celé jejich šíři. Vzájemně si skáčí do cesty svými generalisacemi. Buddhista má za to, že je jeho mysl široce otevřená, když říká, že veškeré úsilí o osobní výsledky a jejich završení, ať je východní či západní, křesťanské či buddhistické, je rovným dílem marné a beznadějné. Já si ale myslím, že je to úzká negace vycházející ze specifických duchovních podmínek Horní Indie. Moderní agnostik si myslí, že jeho mysl otevřená, když říká,že všechna náboženství či zjevení, ať katolické, protestantské, divošská či civilisovaná, jsou jedno jako druhé toliko mýtem a dohadem o tom, co člověk nemůže nikdy poznat. Já si ale myslím, že je to úzká negace plynoucí ze specifických duchovních podmínek Upper Tootingu. Širokou a otevřenou mysl si já představuju jako pochopení a sympatie pro co nejvíce z těchto rozmanitých jednotlivých a oddělených duchovních atmosfér, jako respekt a lásku k tibetským buddhistům či tootingským agnostikům pro jejich mnohé skutečné ctnosti a dovednosti. Znamená to ale také mít filosofii, která každou z těch skupin postupně vysvětluje, aniž by jen na základě jedné z nich zobecňovala. To jsem já našel v katolické filosofii ale o tu zde nejde, vyjma myslím tohoto rozdílu, že velikost druhého schematu je neskutečnou velikostí generalisace, kdežto velikost našeho schématu je skutečnou velikostí zkušenosti. Každý může říct, že všichni Afričané jsou černí, ale to není to samé jako mít široké zkušenosti s Afrikou.

Tato odlišnost, pokud jde o zřejmé věci při zobecňování mě mi ostře a poněkud s pobavením padla do okna v debatě o spiritismu v Daily News. Dobře známý spiritualista tam řekl, že je sice sice naprosto v pořádku že mužové vědy a inteligentní lidé spiritismus přijímají, ale (dodal s jakýmsi zasyčením) uvědmome si, že moudří lidé po celé věky přijímali čarodějnictví. K tomu kousavému a výbušnému slovu se ještě několikrát vrátil a jeho argumentace nepochybně byla: „Moderní spiritistické klepání může od takových lidí jako je Lodge vypadat docela přijatelně a vědecky, ale čeká vás ukrutný osud, budete historii za šašky a pro smích, budete přirovnáváni k hrubým, nemyslícím, zvěrsky nevědomým lidem, kteří věřili v čarodějnictví. Cha chá, jakpak se vám tohle zamlouvá?”

Nu, tohle všechno mě nutí k smutnému, leč velkorysému úsměvu otevřené mysli. Zdá se mi totiž, že je to přesně naopak. Nejsem si vůbec jist, na jednu či druhou stranu, zda skutečně existuje něco takového jako spiritistické klepání. Jsem si absolutně jist tím, že existuje něco takového jako je čarodějnictví. Víru v to přikládám zdravému rozumu, zkušenosti a záznamům o zkušenosti a širokému pohledu na lidstvo jako takové. Nevíru v to přikládám nezkušenosti, provinční nevědomosti, lokálním omezením a všem neřestem a slabostem, které vyvažují ctnosti a přednosti Tootingu. Zdravý rozum ukáže, že zvyk vyvolávat zlé duchy často proto, že byli zlí, existoval v příliš ohromné rozmanitosti různých kultur, tříd a společenských podmínek, než aby mohlo jít o nahodilý kousek dětinské důvěřivosti. Zkušenost ukáže, že není pravda, že něco takového všáude mizí s postupem a rozvojem vzdělávání, naopak někteří z jeho nejhorších služebníků patřili mezi ty nejvzdělanější. Záznamy ukáží, že není je to typické spíš pro barbarství, než pro civilisaci, bylo totiž víc uctívání ďábla v městech Hannibalových a Montezumových, než mezi Eskymáky a australskými křováky. A jakákoliv skutečná znalost moderních měst ukáže, že v Paříži a Londýně dnes to pokračuje dál.
Pravda je taková, že osmnácté a devatenácté století měly svá malá lokální omezení, která se již hroutí. Ve své snaze vyhnat nadlidské a povýšit lidské člověka hrubě zjednodušili. Velký Huxley (budiž chvála jeho jmému) řekl v nevinnosti svého srdce: „Lze pochybovat, že by kdy jaký člověk vážně a doopravdy řekl: Zlo, staniž se mým dobrem.” Nedokázal by uvěřit, že se jakýkoliv skepticismus může dotknout obecné a běžné morálky, jíž vlastně mínil morálku křesťanskou. Jenže taková nevinnost je současně nevědomostí. Není nic jistějšího, než že někteří velmi kultivovaní a rozhodní lidé, jako Gilles de Rais či markýz de Sade, řekli při zcela plném vědomí „Zlo, budiž mým dobrem”. Dejž Bůh, že toho nakonec litovali, jde tu ale o to, že usilovali o zlo a drželi se zla, nešlo jim o rozkoš či o příliš mnoho rozkoše, ani o sex, ani o smyslnost jim nešlo, ale o zlo. A docela jisté je i to, že o ně někteří usilovali mimo hranice tohoto světa a přivolávali zpoza nich zlé síly. Existují velmi dobré důkazy, že někteří z nich dostali, co chtěli..
Nuže, katolík vychází ze vší této realistické zkušenosti lidstva a dějin. Spiritista zpravidla vyjde z nedávného optimismu devatenáctého století, v němž se jeho konfese zrodila a který předpokládá, že jestliže už něco duchovního existuje, pak to bude něco šťastnějšího, vyššího, milejšího a vznosnějšího, než cokoliv, co prozatím známe a proto otevírá všechna okna a dveře duchovnímu světu, aby mohl plynout dovnitř. My si ale myslíme, že je to prostě zrovna taková ignorance, jako kdyby nějaký sentimentalista devatenáctého století včetl do Rousseaua představu, že divoch se podobá Adamu a Evě a vydal se pak žít na Kanibalské ostrovy, aby byl obklopen štěstím a ctností. Obklopen by asi byl, jenže v poněkud tělesnějším a nepříjemnějším smyslu. Jedna sentimentální móda může předstírat, že neexistují kanibaové, jiná optimistická móda může vyvolávat zdání, že neexistují žádní uctívači ďábla—nebo ďáblové. Jenže oni existují. Je to fakt pocházející ze zkušenosti, který je klíčový pro mnohá tajemství včetně tajemné politiky římskokatolické církve.,

.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s