Dva paličaté kousky železa

Two Stubborn Pieces of Iron
Když diskutujeme takové návrhy, jako koedukace obou pohlaví, je velmi žádoucí nejprve si uvědomit, co chceme, aby něco takového působilo. Jednu věc lze zastávat z docela opačných důvodů. Může se od ní čekat, že zvýší křehkost, nebo že ji sníží. Může být oceňována pro to, že to byla sféra sentimentu nebo proto, že sentiment mařila. Moje sympatie by mě v diskusi vedly přesně podle toho, co by podle stoupenců měla ta věc přinést. Osobně pochybuji, že by vůbec něco zvláštního přinesla. Každý musí souhlasit s koedukací pro velmi malé děti a nemyslím, že by starším dětem způsobila nějakou větší škodu. To je ale proto, že si nemyslím, že by škola byla zas tak důležitá jak si už drahnou dobu lidi myslí. Skutečně důležitý je domov, a vždycky bude. Lidi říkají, že chudí své děti zanedbávají, jenže na malém klukovi na ulici je mnohem víc poznat, že ho vychovávala jeho matka, než že ho učitel ve škole vyučoval ethice nebo zeměpisu. A když si vezmeme tuto pravou paralelu s domovem, vidíme myslím přesně, co koedukace může a nemůže udělat. Škola z chlapců a děvčat nikdy neudělá běžné kamarády. Nedělá je z nich ani domov. Pohlaví spolu mohou spolupracovat ve školní třídě zrovna tak jako spolu mohou v kuchyni snídat, ale ani jedno ani druhé nemění nic na tom, že kluci budou dál vyhledávat klukovskou společnost, kterou by děvčata považovala za znechucující, kdežto děvčata si půjdou za svou své dívčí společností, již by hoši považovali doslova za šílenou. Koedukujte jak je vám libo, ale mezi pohlavími bude zeď do té doby, dokud ji neproboří láska nebo chtíč. Vaše hřiště určená společně pro náctileté kluky i holky nebudou místem bezpohlavního kamarádství. Bude to místo, kde se kluci budou courat po pěti a zamračeně vrčet na holky a kde se holky budou procházet po dvou a před kluky zvedat nos.
Nu, pokud takový stav věcí přijímáte a jste spokojeni s výsledky své koedukace, pak jsem na vaší straně a přijímám to jako jeden z tajuplných primárních faktů přírody. Přijímám to poněkud v Carlylově duchu, kterému když kdosi řekl, že Herriet Martineau „přijala Vesmír“, odpověděl: „Přisámbůh, dobře udělala“. Pokud si ale představujete, že koedukace způsobí něco víc, než to, že se pohlaví budou navzájem dvakrát denně předvádět, pokud si myslíte, že to zničí jejich hlubokou vzájemnou nevědomost, nebo že je navede na cestu vzájemného racionálního pochopení, pak vám říkám, že se to za prvé nikdy nestane a za druhé, že bych byl (i kdybych v tom měl být sám) hrozně naštvaný a otrávený, kdyby se to snad mělo stát.
K tomu, co mám na mysli, mohu dospět nejlépe jinou cestou. Velmi málo lidí řádně představuje silný argument ve prospěch sňatku z lásky a proti sňatku pro peníze. Není to argument, že všichni milenci jsou hrdinové a hrdinky, ani že všichni vévodové jsou prostopášníci nebo všichni milionáři hulváti. Ten argument spočívá v tom, že rozdíly mezi mužem a ženou jsou přinejlepším tak zatvrzelé a zoufalé, že je prakticky nelze překonat bez přemrštěné atmosféry něžnosti a vzájemného zaujetí. Řečeno jednou metaforou, pohlaví jsou dva paličaté kousky železa a pokud mají být spojeny dohromady, musí se to stát, dokud jsou rozpálené do ruda. Každá manželka jednou zjistí, že její choť je sobecké zvíře, protože podle ženských standardů je každý muž sobecké zvíře. Ať ale pokud možno to zvíře, toho netvora, objeví, dokud jsou ještě oba v pohádce Kráska a zvíře. Každý muž musí zjistit, že je jeho žena netýkavka, tedy že je citlivá, až je to k zbláznění, protože podle mužských standardů je každá žena šílená. Ať ale raději zjistí, že je šílená, dokud mu její šílenství stojí za úvahu víc, než zdravý rozum kohokoliv jiného.
Neodbočil jsem. Veškerá hodnota normálních vztahů mezi mužem a ženou spočívá v tom, že se nejprve začínají vzájemně opravdu kritizovat v momentě, kdy se začínají opravdu navzájem obdivovat. A to je ovšem dobrá věc. S plným vědomím odpovědnosti za to co říkám tvrdím, že je lepší, aby si pohlaví navzájem nerozuměla, dokud neuzavřou sňatek. Je lépe, když nebudou mít znalost, dokud nebudou mít úctu a lásku. Nechceme žádné nezralé a štěněčí „vědět všechno o holkách“. Nechceme, aby nejvyšší tajemství božské odlišnosti byla chápána dříve, než je po nich touženo, ani aby se s nimi zacházelo dřív, než jsou pochopena. Toto brzké rozdělení vkusů a zvyků vytvořilo to, čemu pan Shaw říká Životní Síla, pro co ale má křesťanství filosofičtější pojmy, pro onen romantický účel, který je tak ze všech účelů tím nejpraktičtějším. Ty kdo Bůh rozdělil, ať člověk nespojuje.
Otázkou tedy je, jaké mají stoupenci koedukace cíle. Pokud si kladou malé cíle, nějakou pohodlnější organisaci, nějaké mírné zlepšení způsobů, pak o takových věcech ví víc, než já. Pokud ale mají větší a širší cíle, pak jsem proti.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s