Význam básnického metra

The Meaning of Metre
Imitoval Bret Harte Swinburna? Nebo (což je příjemnější pomyšlení) imitoval Swinburne Harta? Zápasil Swinburbe v duchu s obdivuhodnou básní zvanou „Pohanský Číňan“ a pak inspirován a zapálen četbou, pustil se do psaní velké řecké tragedie Atalanta v Calydonu? Vím, že některým akademickým a pedantickým myslím to nepřijde jako přesné literární srovnání, i když pokrývá jednu zajímavou drobnost, kterou bychom mohli označit za literární kuriositu. Jim to bude znít, jako bych se pokoušel tvrdit, že John Ruskin byl toliko plagiátorem Joshe Billingse. Je tu ale v každém případě zvláštní shoda okolností, že existuje jedno básnické metrum, tvořené čtyřverším a jedním dlouhým veršem na konci, které pokud vím, nenajdeme v literatuře nikde jinde, než v nejvytříbenějším a tragickém chóru Swinburneho Atalanta a v básni o pohanském Číňanovi. Bylo by možné získat docela potěšující poetický účinek vzájemným prostřídáním veršů z jedné a druhé básně, všech na jeden a ten samý krásný nápěv a spojením (jak to lze jen u těch největších mistrovských děl) kvality humoristy a humanisty, prvky vážné a rozverné. Není tu místo na to, abychom prolnuli celá obě vyprávění, ale i verš či dva ukáží, že mají stejnou melodii a stejné metrum.
O would that with feet
Unsandaled, unshod,
Over-bold, over-fleet,
I had swum not nor trod
From Arcadia to Calydon northward a blast of the envy
of God.
Which expressions are strong,
Yet would feebly imply
Some account of a wrong
Not to call it a lie
That was worked upon William my pardner, and the same
being W. Nye.
Lidé bez smyslu pro melodii by mohli zlovolně tvrdit, že obě pasáže jsou stejné jen nahodile svým uspořádáním na stránce, protože dlouhý řádek lze rozdělit nebo krátké pospojovat. To ale není pravda. Ten dlouhý běžící řádek je opravdu jedinečný, jako vlna, která splachuje vše, co šlo před ní. A plyne z toho ponaučení, že metrum není nic umělého, ale že je podstatné, je svižné jako Niagara. Onen dlouhý kvapící řádek vyjadřuje Swinburnovo nábožné uctívání moře, onen dlouhý křivolaký verš vyjadřuje odtažitou průzračnost Jakuba Poctivce. Od té doby spisovatelé rozdrobili své psaní na drobné kousíčky, aby bylo výbušnější. Začal to jiný Jakub Poctivec, narážím na Henry Jamese, hotovými dešti čárek, modernější básníci jsou docela schopní vystačit si s čárkami a slova nechat být. Další odpalují exploze, nebo aspoň dělají hluk takový verši jako: „Prásk. Buch. Prásk.Prásk-buch černě třesklo. Bum!“ Ale to nenadělá ani tolik hluku jako třeba takovýhle verš: „Kde burácivý Bospor odpovídá na hřmot pontských moří,“ protože jaksi připomíná ne přirozený hluk, který nelze zastavit, ale umělý hluk, který vlastně zastaven je, i kdyby jen tečkami. Metrum je přirozenější než volný verš, protože více odpovídá hnutím přírody a křivkám větru a vln.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s