Kapitola XXV.: Evoluce otroků

Chapter XXV. The Evolution of Slaves
Přihodila se v Americe nedávno zvláštní a zajímavá věc. Objevil se tam nedávno organisovaný politický útok na darwinskou evoluci vedený starým demagogem, který se plně dovolával ideálů demokracie. Když pana Bryana nazývám demagogem, nijak ho tím nechci diskreditovat, protože bych byl s mnohem větší chutí na jeho straně ze dnů, kdy býval demagogem, než za dnů kdy býval diplomatem. Byl mnohem moudřejším člověkem, když odmítal finančníkům dovolit, aby ukřižovali lidstvo na zlatém kříži, než když dovolil kaiserovi, aby je ukřižoval na kříži železném. Je tu hnutí náboženské a tedy lidové, ale je protestantské a tedy provinční. Jeho protivníci, stará garda materialismu, budou samozřejmě dělat vše, co bude v jeho silách, aby je ukazovala jako něco podobného vsi, která si odhlasovala, že je země placatá. Je tu ale jeden velký rozdíl, o který se celá posice opírá. Kdyby nějaký nevědomý člověk chodil a tvrdil, že země je plochá, vědec by mu rychle a sebevědomě odpověděl: „Ale nesmysl, samozřejmě, že je kulatá“. Mohl by se dokonce snížit i k tomu, aby podal skutečné důvody, o kterých jsem přesvědčen, že jsou docela jiné, než ty nynější. Když se ale řadový občan rozběhne ulicí Heliopolis v Nebrasce a volá „Slyšeli jste to? Darwin se pletl!“ vědecky smýšlející člověk neřekne „Ale nesmysl, samozřejmě, že má pravdu.“ Rozechvěle pronese: „Nepletl se tak úplně, tak úplně špatné to nebylo.“ A my si z toho můžeme dovodit vlastní závěry. Sám jsem ale přesvědčen, že je za touto reakcí je ještě nějaká jiná, hlubší a demokratičtější síla, a myslím, že stojí za bližší prozkoumání.
Nedávno jsem vyslechl debatu o onom americkém systému třídních výsad, kterému pro zjednodušení říkáme prohibice, a velmi mě pobavil jeden argument předkládaný v její prospěch. Velmi inteligentní mladý Američan, studují na Rhodesovo stipenidum v Oxfordu, přišel s thesí, že prohibice nebyla narušením svobody, protože pokud by byla plně nastolena, její oběti by nikdy netušily, oč byly připraveny. Jakmile by jednou vyrostla celá generace naprostých abstinentů vychovaných „bez dychtění“ po pití alkoholu, nebyli by si pak vědomi žádného omezení své svobody. Je to velmi chytrý argument, který slibuje a otevírá široké pole aplikace. Kdyby pro mě bylo například pohodlné a užitečné držet horníky či jiné proletáře stále pod zemí, stačilo by jen, abych se postaral, aby se všechny jejich děti rodily v naprosté temnotě a ony by si docela jistě ani nedovedly představit, že existuje denní světlo. Můj postup by tedy byl nejen sám o sobě spravedlivý a velkorysý, ale zjevně by nezahrnoval ani ten nejmenší zásah do ideálu svobody. Nebo kdybych jenom unesl všechna nemluvňata všech matek v zemi, je zřejmé, že by si mimina nepamatovala své matky a v tom smyslu by se jim po nich nestýskalo. Není proto důvodu, abych si tento přístup neosvojil a i kdybych skrýval děti před jejich matkami tak, že bych je zamykal do beden, proti principu svobody bych se tím neprovinil, protože nemluvňata by nechápala, co jsem provedl. Nebo abych použil příklad v mnoha ohledech bližší, vezměme si nějaký běžný společenský problém, třeba odívání. Dospěl jsem k závěru, že dámy vydávají na odívání příliš mnoho peněz, že je to společenské zlo, protože rodiny tou výstředností trpí a rozbroje a svádění rozptylují i stát. V duchu prohibicionistické logiky proto nařizuji, aby zákon všem zakázal nosit jakékoliv šaty. Podle této theorie si nikdo, kdo vyrůstá nahý, nebude nikdy stýskat po kráse, důstojnosti či slušnosti a proto neutrpí žádnou škodu. Nemohu dostatečně vyjádřit svůj obdiv k mimořádné jednoduchosti, která s tímhle velkým, elementárním a uspokojivým principem může uhladit cestu prusianisaci. Pokud a dokud tyranisujeme dostatečně, netyranisujeme vůbec a pokud a dokud dostatečně krademe, naše oběti nebudou nikdy ani tušit, o co jsme je okradli. Ale vážně, každý ví, že boháči chystající se utiskovat chudáky vždycky najdou podlézavého šplha, který bude působit jako sofista. Nikdy mně ale ani ve snu nenapadlo, že se dožiju toho, abych si užíval tak hrubé, neskrývané a do očí bijící sofistiky, jako je tahle.
Ovšem poslední příklad, který jsem podal, totiž o normalitě šatů či nahoty má v této souvislosti ještě jeden relevantní význam. V pozadí smýšlení lidí, kteří říkají všechny tyhle podivné věci je totiž jedna velmi prostá chyba. Přestavují si totiž, že pití alkoholických nápojů bylo čímsi umělým a jakýmsi přepychem, něco podobně podivného, jako jsou podivné věci, jejichž dopřávání si velebí dekadentní básníci. To je jednoduše případ neznalosti dějin a lidstva. Popíjení alkoholu není nějaká móda jako nošení zeleného karafiátu. Je to podobný zvyk jako nošení oblečení. Je to jeden z návyků, který je vskutku člověkovou druhou přirozeností, není-li nakonec jeho přirozeností první. Vino je nejčistší a nejzdravější v nejvyšší civilisaci právě tak, jako je v ní nejúplnější oblečení. Nic však nedokazuje, že divoch nesvlékl oděv vyšší civilisace a neponechal si jen ozdoby, zdá se naopak, že právě to nyní činí velmi mnoho lidí z dnešní lepší společnosti. A nic nedokazuje, že by ony hrubší rasy, které si v Africe nebo v Polynésii vaří svá „domorodá piva“ neztratily umění vařit něco lepšího, zrovna tak, jako prohibicionistická Amerika zanechala přímo před našima očima vaření křesťanského piva a dala se na pití fermentované dřevní buničiny a methylalkoholu. Už sám příklad moderní Ameriky upadající pod zoufalým tabu od lepších k ubožejším nápojům je dokonalou ukázkou způsobu, jímž civilisace upadly zpět do divošství a vytvořily divochy, které známe. Jde tu ale v první řadě o to, že nápoje, podobně jako šaty, jsou pravidlem a že výjimky toliko potvrzují pravidlo. Jsou jedinci, pro které je z konkrétních a osobních důvodů správné, aby nepili nic než vodu, zrovna tak, jako jsou jedinci, kteří musí zůstávat v posteli a oblékají se jen do toho, co se nosí na lůžku. Existovaly sekty muslimů a existovaly sekty adamitů. Jak jsem už řekl, existovaly barbarisované národy, které upadly tak daleko od civilisace, že oblékají šaty buď groteskní nebo žádné, nebo pijí buď pivo mizerné, nebo žádné. Nikdo ale nikdy neviděl člověka primitivního, an je nahý a pije vodu, to je mýtus moderních mythologů. Jak si už dávno všiml Aristoteles, člověk je abnormální živočich, jehož přirozeností je být civilisaovaný. Stane-li se někdy necivilisovaným, stává se také nepřirozeným a dokonce umělým.
Skutečná odlišnost v pozadí toho všeho je, samozřejmě, náboženská. Tento jeden příklad toho, co se nazývá uměřeností, jsem použil kvůli širší filosofii, na které stojí. Když můj mladý americký přítel mluvil o příští generaci, která bude vyrůstat bez dychtění po „alkoholu“ měl v pozadí své mysli určitou ideu. Je to idea, kterou jsem shodou okolností viděl formulovanou jiným Američanem ve velmi intelektuálském článku slovy: „Evoluce nestojí na místě. Ještě jsme neskončili. Svět ještě není hotov.“ Tím se rozumí, že lidskou přirozenost lze upravovat tak, aby vyhovovala pohodlí konkrétních lidí a to by jistě bylo velmi pohodlné. Chce-li boháč, aby horníci žili pod zemí, může si za tím účelem opravdu vyšlechtit plemeno, které bude slepé jako netopýři a sovy. Pokud dojde k tomu, že je levnější, když bude školu a školní inspekce provozovat na adamitských principech, pak může doufat, že vytvoří adamity nejen jako sektu, ale jako biologický druh. A to samé bude platit o abstinenci od alkoholu či vegetariánství. Když příroda vyvinula člověka, který je živočichem pijícím pivo, může nyní vyvinout nadčlověka nebo podčlověka, který bude živočichem pijícím vodu. Poté, co z opice žeroucí oříšky vyrostl v člověka pojídajícího skopové, může povyrůst ještě výš tím, že zase začne žrát ořechy.
Uvažující lidé samozřejmě vědí, že tohle všechno je nesmysl. Vědí, že žádný takový neustávající proud adaptací neexistuje. Daleci toho, aby říkali, že evoluce člověka ještě neskončila, poukáží na to, že (nakolik víme) ještě nezačala. Z celých pět tisíc let dějin, o kterých máme záznamy, a všech prehistorických náznaků, které máme z dob dřívějších, neexistuje ani stín podezření na nějaký pohyb nebo změnu lidského biologického typu. I evoluce, nemluvě o přirozeném výběru, je jen dohadem o věcech neznámých ve srovnání s denním světlem věcí za všechna ta tisíciletí známých. Jediný rozdíl je v tom, že evoluce se jeví jako dohad pravděpodobný a přirozený výběr je od podívání dohadem výstředně nepravděpodobným. Tohle všechno, co je zřejmé myslícím lidem se nakonec stalo zřejmým i těm nejméně myslícím a to je smysl a význam útoku na darwinismus v Americe a na boj pana Bryana proti Chybějícímu článku. Tajemství je prozrazeno. S tajnůstkařením profesorů je konec. Ti z nás, kdo tu a tam o tomhle vykládali a občas bouchli do stolu, najednou zjistili, že buší do otevřených dveří. Takové změny totiž zpravidla nastávají náhle, což samo o sobě stačí, aby se ukázalo, že přinejmenším lidské dějiny nebyly nikdy pouhou evolucí. Tak jak prudce nastoupil darwinismus, tak prudce nastoupil i odpor proti němu a zrovna tak, jako se lidé, kteří přijali evoluci, nemohli zdržet toho, aby přijali přirozený výběr, tak je dostatečně pravděpodobné, že ti, kdo dnes vidí důvody k odmítnutí přirozeného výběru, se ve svém směřování nezastaví, dokud neodmítnou i evoluci. Budou mít jen neurčité a rozhněvané přesvědčení, že si z nich profesoři tropili žerty. Za tím vším ale bude velmi reálná morální a náboženská reakce a její smysl a význam je takový jak jsem popsal v tomhle článku. Je to hluboký dojem v lidu, že se na konci sta let vědeckého materialismu ukazuje, že byl používán převážně k jeho útisku. Nejzřejmějším příkladem toho je, že i samu evoluci lze nabídnout jako něco, co může vyvinout lid, který by bylo možné utiskovat. Tak jako v argumentu ve prospěch prohibice nabídne chovat otroky, vytvořit nové plemeno lhostejné ke svým právům. Morálně jde o argument zcela neodlišitelný od ospravedlňování vraždění slibem výchovy dětí jako sebevrahů, kteří budou dávat přednost tomu, aby jim byl podán jed.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s