O dovolených

On Holidays
V dějinách jsou období, která jejich nepřátelé označují za hrubá a jejich příznivci za prostá. Mám s tím jeden problém, nepřijdou mi totiž prostá, ale subtilní. Mnohem lépe než my rozumí ideji rozmanitosti a reakce. Emancipace pro ně byla odtažením a ne pouhým uvolněním. Svět se musí v absolutních intervalech obrátit naruby, tak jak se musí obracet kbelík, aby se vyprázdnil. Podstatou prázdnin, dovolených či svátků tedy musí být revoluce a je podstatou revoluce, že musí převracet. Každých dvanáct hodin nastává převrat strašlivější a víc ohromující než kterákoli revoluce v dějinách. Docela vážně každých dvanáct hodin umíráme. Odevzdáváme se naprosté temnotě a zániku v tak temném spánku, který zabil tolik lidí drogou nebo padajícím sněhem. Každý z nás má každou noc ohromnou negativní dovolenou. Myslím ale, že většina lidí se shodne, že podstatou takové dovolené je její nezodpovědnost. Kdybychom mohli být obviněni za zločiny spáchané ve snu, kriminální aparát by s tím měl plné ruce práce. Nu, celý smysl dovolených je v tom, že jsou v jistých rozumných mezích nezodpovědné. Zasahovat do časů volna bylo skoro něco jako zasahování do snů. A celý záměr užívat svátky jakkoliv jinak, než jako volné dny takřka ani nepřišel na mysl. Představa „spojit zábavu a poučení“ by vypadala jako nápad spojit spánek a nespavost. Velké duchovní autority nám řekly, abychom bděli a modlili se. Význačné duchovní vlivy nám též, myslím, říkají, abychom věřili a spali. Ale žádná bůh, ani kněz ani ďábel neměl nikdy tu drzost, aby po nás chtěl, abychom bděli a spali.
A právě to je rozpor, kterého se moderní potřeštěnci ohledně svátků a dovolených dopouští. Bylo by typickým a triumfálním dílem moderní vědy, kdyby se ujala péče o dítě dnem i nocí a dávala mu léky, které by je celý den držely v polospánku a celou noc vyvolávaly sny, které by je držely napůl vzhůru.
Myslím, že v této souvislosti bylo vzdělávací uspořádání kolem prázdnin už dlouho směšným omylem. Prázdninové úkoly jsou omyl. Domácí úkoly jsou omyl. Pokud si myslíte, že klukovi nebo děvčeti stačí méně prázdnin, tak jim je uberte. Buďte ale natolik praktiční, abyste od chlapce či děvčete za jakýkoliv ústupek, který jim uděláte, získali co nejvíc. Pokud můžete někoho omluvit z práce, můžete ho zbavit obav. Volný čas je stejnou potravou jako spánek, a to samé platí o svobodě. Volný čas záleží spíše na kvalitě než na kvantitě. Když člověk nemůže být vyrušován, trvá pět minut déle, než pět hodin, když vyrušován být může. Omezujte svobodu, pokud jde o čas, omezujte ji pokud jde o prostor, ale neomezujte ji pokud jde o kvalitu. Pokud někomu dopřejete tři vteřiny volna, pak ho, pro všechny zbytky vašeho zničeného smyslu pro čest, nechte ty tři vteřiny být.
Vezměme si příklad jednoho konkrétního svátku, který je docela populární a národní. Během léta budou velká železniční nádraží plná zavazadel a dětí rodin cestujících do přímořských letovisek. Každý cestující si (skoro to ani nemusím připomínat) pro sebe mumlá Swinburnovy verše:
„I will go down to the great white mother …
Mother and maker of men, the sea;
I will go down to her, I and none other . . .“ (Vydám se k velké bílé matce…/matce a tvůrci všech lidí, moři/ vydám se za ní já, ne nikdo jiný… pozn. překl.)
Jeden můj přítel považuje tyto verše za nerozumné a říká, že ať už měl Swinburne koupání v moři jakkoliv rád, neměl trvat na tom, že všechna moře světa jsou zamčená jako jeho soukromá koupelna. Ať už je ale takový požadavek rozumný nebo ne, bylo by velmi těžké ho prosadit, třeba na takové Margate nebo na Broadstairs. I kdyby ale pravda byla, čemuž bych jen nerad věřil, že si někteří výletníci cestou na dovolenou Swinburnovy verše nešeptají, pak jsem pořád pevně přesvědčen, že většina rekreantů má moře ráda proto, že nabízí vyhlídku na jakousi samotu a svobodu. Je to jediný druh samoty a svobody. Je to jediná prostá a přímá čára v přírodě. Je to jediné prázdné místo na zemi. Je to to samé okno otevřené po nějakého Jonese, jako bylo otevřené pro Keatse.
Myslím, že Richard Jeffries řekl, že lidé nemají dělat nic a že všechnu práci, kterou musíme vykonat, by měly obstarat stroje poháněné ohromným mořským přílivem a odlivem. Něco podobného navrhoval i pan Wells, ale já s tím nesouhlasím. Myslím, že by to prázdniny, dovolené a svátky zničilo. Odstraněním neužitečnosti moře bychom odstranili všechen užitek přímořských oblastí. Lidé otupělí nebo omráčení svými povinnostmi se chtějí dívat přes ono neplodné pole, do kterého Bůh zasil něco, co neznáme a cosi neznámého v něm vypěstuje a sklidí. Chtějí se dívat, jak nezměrná je jejich neodpovědnost. Z moře vane na pokladního na Margate ohromní dobrá zpráva, že on není Bůh. Tento dojem z prázdnin a dovolených ale bude slábnout s tím, jak se lidi pokouší z našich volných dnů nadělat povinnosti, nebo ze všech našich dnů prázdniny – a nedokáží pochopit, že když se cokoliv tká, létá člunek tam a zpět.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s