O jednomyslném smýšlení (Ilustrated London News 6. dubna 1912)

April 6, 1912 On the Unanimity of Opinion
Existuje jeden velmi hloupý trik se slovy, který se dnes ujal v mnoha sektách a sektorech: mám na mysli zvyk říkat „Všechny nejlepší mysli dnešní doby si myslí to a to“–třeba že rozvod je zdravý a prospěšný, nebo že alkohol je nezdravý, nebo že zázraky se nedějí, nebo že stávky se nemají dít, nebo že sociasmus musí přijít, nebo že theologie musí odejít, nebo že Rusové jsou skrz naskrz zkažení, nebo že Japončíci jsou fajn. Nu, nejlepší intelekty se na tom neshodnou—ani na ničem jiném. Nebyla nikdy taková doba, kdy by byla naše civilisace tak zploštělá a degenerovaná, že by si všichni chytří lidé myslili jedno a totéž. Existují velcí doktoři, kteří hájí alkohol, seriosní sociologové, kteří nedůvěřují rozvodu (Matthew Arnold kupříkladu), existují tvrdohlaví vědci, kteří byli přesvědčeni o psychických divech, existují tvrdohlaví vědci, kteří považují stávky za praktičtější, než státní arbitráž, existují silní a zdatní představitelé rolnického vlastnictví, zdanění hodnoty půdy, anarchistického komunismu a dalších alternativ k socialismu, a ještě víc kupodivu, existují dokonce i velcí theologové, kteří si nemyslí, že „theologie musí jít“. Existují myslitelé, dokonce revoluční myslitelé, kteří starou, náboženskou, Rus považují za nejmocnější a nejdemokratičtější populaci na světě, existují cestovatelé, dokonce i angličtí cestovatelé, kteří si nemyslí nic moc zvláštního o Japoncích. Ať už mají pravdu, nebo se mýlí, jsou jistě zdatní a slavní, jsou to muži evropského věhlasu, postavení přinejmenším rovného tomu, které zastávají jejich oponenti tvrdící opak. Pokud tvrdíte, že všechny moderní mysli míří jedním progresivním směrem, pak prokazujete svou provinčnosti, na zaostalost. Pokud si myslíte, že všichni velcí Evropané jsou „pokrokoví“, pak nemůžete být na úrovni doby.
Je-li do jisté míry pravda, že slýcháme víc o jistých autorech jako je Zola nebo Tolstoj, než o velkých autorech jako je Barres či Dostojevský má to zábavně prostý důvod. Je to proto, že názory Zoly a Tolstého jsou shodou okolností více v módě v té konkrétní provincii, v níž jsme my lidmi provinčními. Tento proces, když mu dobře rozumíme, je vysoce zábavný. Je to něco podobného, jako kdyby chudinka stará konservativní stará panna na vsi někde v Devonu říkala: „Je však jistě nanejvýš pozoruhodné, že všichni státničtí a patriotičtí veřejní činitelé jsou známí coby toryové, kdežto všechny špatně uvážené proslovy přednáší a špatně mířené zákony vždy předkládají liberálové. Mohu to dokázat na celém svázaném ročníku magazínu Standard .“ Je to něco podobného, jako kdyby nějaký radikální švec v Northamptonu tvrdil: „Nu já si lidi nejdřív prohlídnu a pak se jich ptám na názor, a nemůžete popřít, že moudrý, pevný a předvídaný státník jako Asquith je liberál, kdežto mizerný, vyděšený, popletený oportunista, jako je Balfour, se ukáže jako konservativec.“ Měli bychom se s těmito dvěma váženými proviničníky pustit do diskuse a říct: „Ale, přátelé moji, pes vrtí ocasem a ne ocas psem. Pověst těchto politiků nepřispívá slávě těchto stran, oni svou pověst získali právě jen tím, že patřili ke svým stranám. Nejsme v nějaké neobyčejně zvláštní situaci, kdy je předseda vlády liberál, jsme jen v situaci, kdy předsedou vlády může být pouze liberál. Pokud celý váš svět souhlasí s tím, že všichni velcí muži jsou na jedné straně a všichni malí muži na straně druhé, je to proto, že patříte do světa malých mužů. Pravda je taková, že pár státníků na obou stranách je velmi schopných, a většina státníků na obou stranách je velmi hloupých “ Když se díváme na dělící linii tak svévolně narýsovanou, rozdělení tak pestře zbarvené, jako je naše partají politice, pak je zřejmé, oč tu jde. Stejně tak je to zřejmé, pokud jde o hlubší a ušlechtilejší rozdělení moderního evropského myšlení. Jako intelektuální vůdce na jedné či druhé straně, který se těší větší či menší vážnosti v té či oné části křesťanstva podle míry morálního vzruchu v dané části: zrovna tak jak byste očekávali, že katolická Evropa bude vědět víc o vojenské slávě Jana Rakouského a protestantská o slávě Gustava Adolfa, katolická Evropa, že bude vědět víc o Turenném a protestantská o Fridrichu Velkém.
Největší francouzské literáty rozdělila Dreyfusova záhada na dvě téměř stejně velké strany. Jeden z nich, Zola, měl shodou okolností v Anglii a dalších zemích jistý zvláštní a docela nesouvisející úspěch, úspěch toho druhu, ze kterého by mu doufám bylo stydno. K tomu se přidal ohromný aplaus za jeho dreyfusovské aktivity od upjatě dreyfusovského anglického tisku. Výsledkem bylo, že průměrný Angličan byl oslněn pevným přesvědčením, že Zola byl největším francouzským spisovatelem, protože to byl jediný francouzský spisovatel, o kterém kdy slyšel, že by se mluvilo. S touto pevně zafixovanou ideu, pak Angličan v jakémsi vytržení pokračoval: A tento největší z Francouzů, tento filosof a stoupenec pravdy, je pro Dreyfuse, proto jsem pro něj i já.“ Zola byl oslavován kvůli Dreyfusovi a Dreyfusov byl přezlacen slávou Zolovou. Stejně tomu bylo se všemi ostatními literárnímu postavami, pokud o nich byla vůbec nějaký zmínka. L’Aurore a La Libre Parole byly oba zuřivě fanatické listy, oba měly velmi zajímavé články. Podle britských novin byl ale jeden z nich váženým a uměřeným názorovým orgánem, zatímco druhý byl duchaprostý škvár. Jak Rochefort, tak Clemenceau byli typickými autory polemických brožurek připravenými ke každému souboji, oba byli tím, co někteří lidé označují za dobrodruhy, alespoň ale tím lepším druhem dobrodruhů, který se nezdráhá podstupovat dobrodružství. Přesto byl v britském tisku Clemenceau rozvážným a vlídným křesťanem a Rocheford byl zestárlým šílencem, třebaže ho s britskými novinami pojilo sbližující pouto atheismu.
Pokud by, krátce po obnově monarchie (nástupu Karla II. po občanské válce v sedmnáctém století) tvrdil nějaký cavalier, že všichni velcí ministři jsou, jakousi shodou okolností, také cavaliers, dívali bychom se na to asi poněkud nepřesvědčeni. Katolík, který by tvrdil: „Podívejte se jak jsou katolíci úspěšní! V křesťanstvu není vyššího úřadu než papežského, a všichni, kdo ho dosáhnou, jsou katolíci, “ by nás zrovna nepřesvědčil. Stejně tak bychom nebrali jako rozhodující důkaz, kdyby nám nějaký mazaný anglikán vysvětloval, že oba angličtí arcibiskupové jsou anglikáni ani jeden z nich není methodista Wesley. Stejně hloupé přitom je tvrdit, že všichni velcí spisovatelé jsou racionalisté jen proto, že racionalisté obyčejně čtou racionalistické knížky. Zrovna tak hloupé je tvrdit, že vše, co se právě děje, je socialistické, protože když se pohybujete v socialistických kruzích, obyčejně slýcháte socialistické zprávy. A právě tak hloupé je představovat si, že neexistují žádní jiní ruští svatí či mudrci, než Tolstoj, jen proto, že se Tolstoj shodou okolností hodí anglickým kvakerům jako svatý a anglickým trdlům a nemotorům jako mudrc. Pan Yeats není jediný člověk v Irsku , který dokáže přemýšlet, pan Maeterlinck není jediným obyvatelem vylidněných belgických provincií. Singnor d’Annunzio není jediný Ital, který umí číst a psát, stejně jako takový není signor Marconi, jsou i jiní Němci (Bohu díky!) než Hauptmann a Sudermann, a dokonce ani Norsko nebyla jen holá skála slouží jako podstavec pro Ibsena—třebaže jeden můj přítel, který tam čekal celou noc na parník tvrdí, že se tomu trochu podobá. Pokud bychom (myslím my jako vzdělaná anglická střední třída) chtěli hrát větší roli v dějinách Evropy, jak jsme ji často hrávali v minulosti, pak prostě musím zahlušit a umlčet všecho tohle levné tlachání o nejzřejmějších moderních směrech a největších moderních intelektech. Stejně dobře by mohl někdo mluvit o tendencích uprostřed bitvy u Waterloo.
Náš první úkol je zjistit, že se odehrává bitva a náš druhý úkol je buď si v ní zvolit svou stranu, nebo zmlknout.
Zdroj: Illustrated London News 1911-1913, str. 269-272, G. K. Chesterton Collected Works, vol. XXIX, Ignatius Press, San Francisco 1988

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s