Úvahy o moderních válkách a armádách (The Illustrated London News, 28. září 1912)

September 28, 1912 Thoughts on Modern Wars and Armies
Tento týden píši o tématu, kterému nejenže nerozumím, ale píšu o něm proto, že mu nerozumím. Bude marné bombardovat mě expertními opravami, protože já ze zásady nabízím jen opravy nevědomce. Právě proto, že jsem nevědomý, říkám pravdu, člověk vlastně musí být velice nevědomý žurnalista, aby tak jednal. Vždy mně pronásledovaly pocity, že vzbouření, svátky, fotbalové zápasy, požáry, ztroskotání by zanechaly na čerstvé mysli docela jiný dojem než je ten, který zprostředkuje vyčpělý reportér. Použiji příklad skutečného letmého pohledu na manévry na salisburské pláni.

Chci zdůraznit, že pro můj účel zde bych byl zcela k ničemu, kdybych nevědomý nebyl. Poskvrňte temnotu mé nevědomosti i jen zábleskem racionálního vědění o tématu a můj popis bude k ničemu. Mluvím totiž jen o konkrétním dojmu z vojáků v akci, jak by je vnímal kdokoliv z vnějšku, kdo by je viděl poprvé. Za takových podmínek i omyl může být pravdou a omyl učiněný čerstvým pozorovatelem může být stejný jako omyl, kterého by se dopustil čerstvý rekrut. Válečná věda není v tomto ohledu ostatně nijak jedinečná: množství věcí, které nevím, svět ohromuje. Kdykoliv píšu něco v tom smyslu, že velké masy lidí v Londýně vypadají, jako kdyby neměly snídani, je mi dosti jemně připomenuto, že jsem nestudoval dietetiku. Pokud řeknu, že je malinko nelogické rozšiřovat a zvětšovat buddhismus naprostou eliminací Buddhy, pak mi řeknou, že jsem koneckonců nestudoval historickou kritiku. Pokud bych řekl, že horníci mají jakýsi význam, nakolik jsou jedinými lidmi, kteří mohou pracovat v dolech, bylo by mi jemně leč pevně připomenuto, že geologie koneckonců nikdy nebyla můj obor. Pokud bych předákům našeho lidového vzdělávání naznačoval, že rodiče mohou být, koneckonců nezbytní k tomu, aby se rodily děti, pak by se mně dotázali, kolik let že jsem to studoval specifické problémy slumů. Na výtku ignorance jsem tedy velmi dobře zvyklý, v tomto případě ale skutečně nemá žádný vliv na otázku, respektive ji ovlivňuje opačným způsobem. Nejde mi tu o to, co vědí experti, ani o to, co lidé zakouší, ale výlučně o mimořádnou odlišnou mezi přímým viděním něčeho, co člověk dosud neviděl a všemi divokými a falešnými dojmy, které v myslích lidí zvnějšku, jako jsem já, vytváří časopisy a noviny. Četl jsem, co píší vojenští experti v téměř všech novinách a můj obecný dojem je, že pokud je to v daném případě expert (o čemž někdy pochybuji), pak jeho hlavním cílem je, aby komukoliv dalšímu zabránil stát se rovněž expertem. Namísto toho, aby se pokusil technické pojmy vysvětlit prostými slovy, začíná jakoby vždy větou či slovem, jíž nikdo nemůže rozumět. Vyjma experta jsem četl spoustu dalších článků, které napsali žurnalisté o vojácích. Netvrdím, že bych rozuměl vojákům. Obávám se ale, že začínám rozumět žurnalistům.

Není tu dost místa na to, abych popsal, jak takové operace vypadají, možná se o takový popis mohu pokusit jindy. Nyní jen poukážu na některé věci, kterým se takové věci nepodobají, i když více než polovina efemérní literatury nás učila, abychom to očekávali. Realitu zakrývají dva nebo tři falešné dojmy. Pokud v naší lehké válečné literatuře uvidíte cokoliv z následujícího, pak vás, jako bezelstné dítko s očima otevřenýma, naléhavě vybízím, abyste tomu nevěřili.

1) Nevěřte jim, když vám tvrdí, jak to nyní dělají pořád dokola, že moderní válka není vůbec zajímavá, protože vzdálenosti jsou tak velké a vojáci se vlastně vůbec navzájem nevidí. To už byste rovnou mohli říct, že jsou nudné šachy, protože věže jsou pevně drženy ve dvou rozích. Ona nekonečná a neznámá vzdálenost platí pro počátek falešné bitvy: je ale pravým cílem bitvy, aby to na jejím konci už neplatilo. Kdyby věci zůstaly takhle, k žádné bitvě by nedošlo. Když vědecký voják (píšící do novin) říká, že moderní nepřátelé jsou od sebe vždy nekonečně vzdáleni, musím mít podezření, že se vědecký voják z boje vzdálil v neslavně brzkou dobu. Moderní válka není nudná proto, že žádný voják nikdy nevidí vojáka protistrany. Moderní válka je nudná proto, že žádný civilista nemá možnost získat, běžným způsobem, nejmenší představu o tom, jaká vůbec je. Je nudná pro čtenáře deníků, protože nedává smysl: vojenský expert se o to stará s neúnavnou vytrvalostí a vojenskou bdělostí. Měl jsem to štěstí, že jsem viděl předstíraný boj na salisburské pláni ve společnosti přátel, kteří sami bývali vojáky a byli docela nezpůsobilí tajností nutných pro experty. A ujišťuji vás, že když jsou asi tak čtyři prosté fakty předloženy asi tak prostě, jako jsou narýsovány křídou čtyři čáry tenisového kurtu, pak vzdálenost téměř nijak neumenšuje vzrušení. Když jsme věděli, že má připochodovat prapor, vyhlíželi jsme ho na obzoru asi tak, jako muži držící se stěžně čekají, až se na nejvzdálenějším obzoru objeví plachta. Nezřetelný houfec posouvající se přes obzor jako kus dřeva byl stejně vzrušující tehdy, jako když jeho členové, na slunku zpocení a s upřenými pohledy, dusali kolem nás a vydali se hřebeni v našem týle. Ve válce totiž, jako ve všech skutečných věcech, totiž existuje věčné místo setkávání a všechny věci se nakonec setkají. Lidé se vždy touží setkat, pokud jsou přáteli, chtějí se setkat, pokud jsou nepřáteli, chtějí se setkat i tehdy, když jsou to vojáci, kteří jen cvičí.

2) Nedělejte si představu podle granátníků v parku—a už vůbec ne z německých granátníků v německém parku. Hodně přemýšlím o spravedlivém rozhorlení proti „militarismu“, který musí pohled na takové strnulé rudé postavy mašírující pochodovým krokem mezi svými přáteli ve městě, o kterých vím, že jsou lidští a poctiví. Pacifisté mají dojem, že se dívají na lidi oblečené způsobem, jakým by se žádný rozumný člověk nikdy neoblékl a chodí způsobem, jakým by nikdy žádný rozumný člověk sám od sebe nechodil a zdá se jim, že jako by na nich leželo jakési kouzlo nebo podléhali nějakému odlidšťujícímu hypnotismu a představují si, že na temné pláni salisburské a kolem obětních kamenů Stonehenge se musí odehrávat ještě temnější přízraky zotročení. Pak čtou v novinách, že se nějaký regiment „zformoval“ na vrcholu hřebene a „postoupil“ k nepříteli. V běžném cockneyském mozku, jaký mám třeba já, to vyvolává představu, že vpřed vyrazila jakási železná falanga, vzájemně propojená jak železný vlak. To, co doopravdy vidíte, je cosi naprosto jiného. To, co vidíte (úplně nejdřív) je doslova nic. Pak vidíte jakési šedé stříkance v šedo-zeleném, ze kterých se najednou stanou velmi svěží a nadšení hoši, kteří běží ozlomkrk přes pole a pak padnou zprudka na břicho. To je silný prvotní dojem, který tisk nikdy nezdůrazňuje: myslím tím, neustálý dojem běhu, uhánějících sehnutých hnědých lidiček. Ještě dlouho poté, co bylo po všem, jsem měl plnou hlavu jejich pelášejících nožiček, jako postav ve stroboskopu nebo kinematografu.

3) Neříkejte, že předstíraný boj je nudný proto, že v něm není žádná „krvelačnost“ a člověk že je „bojující zvíře“. Člověk není bojující zvíře: jinak by neměl vlajky, hudbu a pravidla cti, aby mu v boji pomáhala. Člověka nutno definovat nanejvýš subtilně: je to zvíře, které utíká—a které neuteče. Cvičný boj není nudný ani v tom, že v něm není krvelačnosti ani krveprolití. Začněme tím, že předstíraný boj není nudný. Nuda, která v něm je, pochází ve skutečnosti z morálního faktu, že nikdo neví, o čem je. Schází mu vysoké morální potěšení z boje za spravedlnost. Má v sobě ale vysoké intelektuální potěšení z toho, že člověk vidí, jak se věci dětí, krizí štěstí či odvety, a právě toto vskutku vysoké intelektuální potěšení pohání ony malé postavičky do běhu, za zpěvu a křiku, do kopce.

4) Nemluvte o triumfu jako o nevyhnutelném ani o armádě jako o stroji. Ale k tomu, abych ukázal tuto faleš, bych musel dovyprávět celý příběh, a tohle je jen špěšný článek napsaný na salisburské pláni.

Zdroj: Illustrated London News 1911-1913, str. 365-369, G. K. Chesterton Collected Works, vol. XXIX, Ignatius Press, San Francisco 1988

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s