Zneužívání stranického systému (1. února 1913 Illustrated London News)

February I, 1913
Abuses of the Party System
Široká a zřejmá námitka vůči stranickému systému, tak jak dnes funguje, je jen zřídka formulována a ještě řidčeji slyšena. Člověk, který je dost nezávislý na to, aby kritizoval obě mocné strany, které dělí naši vládu, bude zřejmě individualitou také v dalších věcech a tak může milým členům strany šlapat na bolavé nohy i v záležitostech, které vyznávají a zastávají jako milí lidé a vůbec ne jako straníci. Skutečné zlo, které myslím dokáže vidět jakýkoliv dobrý člověk (i kdyby se snažil smířit snahu být dobrým člověk se snahou být dobrým straníkem, což je úkol čím dál nesnadnější) lze myslím načrtnout asi následujícím způsobem. Předpokládejme, že je svět rozdělen na dva velké náboženské nebo morální systémy zvané diurnalisté a nocturnalisté a uvažme, že by bylo považováno za nutné, aby celé sbory prvního druhu hájily nebo omlouvaly cokoliv, co se stane za dne, zatímco od druhých sborů by se podobně čekalo, že budou omlouvat a hájit vše, co se stane za noci. U nocturnalistů by se trvale zmírňovala všechna noční kriminalita. Každá půlnoční vražda by byla zabitím. Každé půlnoční vloupání by bylo jen narušováním domovní svobody. Veřejné vzdělávání by se padělalo ve prospěch nočních škol, veškeré domácí vzdělávání ve prospěch nočních školek. Astronomie by se obracela naruby, aby se dokazovalo, že slunce není větší než planety viditelné za jasné noci. Biologie by se převracela také, aby se dokázalo, že sova je rychlejší než vlaštovka, vyšší než pštros, nádhernější než páv a pyšnější než orel. Děly by se pokusy obdivovat nejnižší, nejnebezpečnější a nejgrotesknější bytosti, které pracují za noci, jako je netopýr, vlk, policista, ba co hůř, žurnalista. Kdokoliv by vykonal skutek jakkoliv morálně krajní: otrávil svou matku či dal svůj život za svého nepřítele, by byl posuzován podle toho, zda tak učinil těsně před rozbřeskem nebo těsně po něm. To vše by se zastávalo s ohromnou rigiditou náboženství, hlubokým a převelice vážným uctíváním slunce a měsíce. Nocturnalisté by řekli: „Troufáte si tvrdit, že takové hrůzy, jaké popisujete, by mohly být spáchány v přítomnosti bílé a panenské Luny? Tisíckráte ne, velká je Diana Efeská!“ Diurnalisté řeknou: „Vy tedy rouhavě předstíráte, že tyto údajné násilnosti vzdorovaly světlu vše zdolávajícího a vše osvětlujícího Slunce? Slavný Apollone, výsosti popatři na nás!“

Byla by zábava, kdyby se takto vládlo, vlastně je zábava, když se takhle vládne. Právě tak se nám totiž, ve dvou významných logických ohledech vládne. Ony dva podstatné elementy jsou tyto. Na prvním místě budiž řečeno, že oba systémy mezi sebe dělí veškerý existující čas. Vždy je buď den, nebo noc, a naše vlády je vždy buď vláda liberální, kterou mají omlouvat všichni liberálové, nebo konservativní vláda, kterou mají omlouvat všichni konservativci. Neexistuje žádné mezivládí, kdy by bylo možné důkladně napravit omyly obou a náležitě jim vyčinit. Druhou podstatnou věcí je to, že ochrana toho stranického zápalu byla rozšířena tak, aby pokrývala i docela běžná zla, zla, která se mohou přihodit za každé vlády zrovna tak, jako jsem si představil fanatiky Fobose Apolla hájící cokoliv se stalo za denního světla. Od jihoafrické války stále přibývalo zvěstí, skandálů a stížností, ohromné množství z nich se týkalo věcí politicky bezbarvých—stálých úřadních činitelů, podrobností výdajů, dodavatelů, kteří jednali bez rozdílů s oběma stranami, věcí které neměly žádné myslitelné spojení s idejemi obou stran, a to ani v tom případě, kdy jsou ony ideje autentické. Chci zdůraznit, že tohle vše je zcela odlišné od starého obvinění vůči politickým frakcím, je to zcela odlišné od všeho, jakkoliv špatného, co dělá kterýkoliv politický vůdce pro to, aby jeho politika zvítězila. Můžete si myslet, že Piggotovi unionističtí stoupenci byli troufalí až k samé hrubé bezohlednosti, nemůžete ale skutečně pochybovat, že byla-li jejich důvěra v Piggotta falešná, jejich nedůvěra k Home Rule byla autentická. Můžete si myslet, že Parnellovi nacionalističtí stoupenci snášeli irská zvěrstva a souhlasili s nimi až to bylo zločinné, nemůžete ale doopravdy pochybovat o tom, že pokud byli slabí v držení Irů na uzdě, jejich víra v Iry byla silná. Tato zla, jsou-li to zla, byla spáchána kvůli něčemu dobrému, něčemu dobrému, co lze podporovat a definovat.

O takových věcech nemluvím, hovořím o běžné úrodě zkaženosti a omylů, které bude lidská přirozenost vždy v jistém množství za jistý čas vydávat. Konservativní politik je obviněn, že zneužil politických informací týkajících se veřejné koupě jeho půdy. Radikální politik je obviněn, že zneužil politické informace týkající se nákupu jistých akcií. Nu, rozebírání pravdivosti či nepravdivosti obvinění tohoto druhu by mé konkrétní argumentaci zde víc překáželo, než pomáhalo. Jde mi tu právě teď jen o to, že v takové záležitosti člověk, bez ohledu na to zda je vinen či nevinen, nemá nárok na podporu jakékoliv strany. Je-li pomlouván, všichni poctiví lidé ho pomstí, pokud je obviněn spravedlivě, měli by ho všichni poctiví lidé potrestat. Na prodávání půdy s unfair ziskem není nic toryovského, pokud ji vůbec toryovský statkář prodá, chová se jako mizerný a ne správný statkář. Na využívání politických znalostí pro finanční prospěch není nic radikálního, ani špatně radikálního. Od takových provinění člověka nezdržují ctnosti demokrata: a nepobízí ho k nim a ni neřesti demagoga.Politici neustále mluví o věcích, které jsou „nad stranou“. Tyhle věci, pokud se odehrají, jsou pod stranou. Jsou to věci, z nichž může být falešně obviněn jakýkoliv člověk jakýchkoliv názorů. Jsou to věci, jimiž může být jakýkoliv člověk jakýchkoliv názorů skutečně vinen. I proto znamená zvyk okamžitě je pokrýt zdobeným štítem jedné z velkých stran, jak jsem již řekl, praktické prominutí všech běžných lidských zločinů a omylů spáchaných v libovolně určené době. Vlastně znamená omilostnění poloviny zločinců proto, že páchali své zločiny za dne, a druhé, že páchali své zločiny za noci.

Má to tento vysoce ohromující výsledek: že vláda (a zejména vláda v zastupitelském systému) nyní vlastně existuje proto, aby ochraňovala právě ta provinění, kvůli jejichž předcházení byla vláda (a zo zejména zastupitelská vláda zřízena). Prostá, přirozená historie všech politických institucí je taková, že chcete policistu, aby dohlížel na dopravu, ale chcete také někoho, aby někdo dohlížel na policistu. Parlamenty, petice, volby, poroty a všechno ostatní, co se označuje správně či mylně za svobodné instituce, se zakládá na ideji, že nemůže skládat naši důvěru v prince, protože ji nemůžeme skládat (bez jisté rovnováhy polemiky a zkoumání) v jakéhokoliv potomka člověka. Ovšem stranický systém ve své nynější podobě jet tím docela nejprohnanějším nástrojem pro předcházení jakékoliv kritiky, kterou kdy lidský důmysl vynalezl. Umlčuje veškerou kritiku, zastavuje veškeré sebeočišťování, obrací zpět každou kajícnost, mrazí všechen nadějný hněv a to mnohem víc než nejbrutálnější metody nejstarších tyranií. Despota propouštěl služebnictvo kvůli podvádění. Jedni aristokraté ničili druhé kvůli zradě nebo zbabělosti. Na běžnou lidskou otrávenost je spoleh, že se vypořádá s běžnými lidskými protivnostmi. Naše metody jsou mnohem subtilnější. Postavíme jednoho člověka a nazveme jej Svobodou, postavíme druhého a nazveme jej Loyalitou. Pokud se první z nich stane tyranem, musí mu v tyranii pomáhat všichni, kdo milují svobodu. Pokud druhý zrazuje svou zemi, musí mu ve zradě pomáhat všichni, kdo milují loyalitu. Všechny ostatní systémy ponechávají zanechávají reformu pochybnou, jen tomuto jedinému se téměř povedlo učinit ji nemožnou.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s