Případ Belgie (ILN 3. října 1914)

October 3, 1914 The Case of Belgium

Doufám, že výmluvná a obnovená výzva dr. Saroley pro Belgický podpůrný a pomocný fond se dočká velkorysé odezvy. Dr. Sarolea má dvojí právo mluvit o zločinu a tragedii ve Flandrách, protože je nejen viděl, když se odehrávaly, ale předvídal je, dřív než k nim došlo. Ve své knize „The Anglo German Problem“ mezi mnoha jinými věcmi, které se od té doby potvrdily, rozvažoval nedávné napadení Belgie, i když si nemyslím, že by si je představoval jako něco tak pekelného, jako bylo to, co jeho oči viděly v Antverpách a podél belgických silnic. Ovšem mimo všechny osobní výzvy a nároky, je věc, za niž se staví zvláštním způsobem naléhavá a důležitá: a sám s pocitem plné odpovědnosti vůči mnoha spravedlivým nárokům na nás všechny, prohlašuji, že pokud je jedna dobročinná organizace, který nemá trpět, pak je to tato.

Případ Belgie má některé jedinečné a poutavé rysy. Už jen to, že nelze snad ani domyslet, jak smělý projev státnictví—snad prozíravého, pořád však takového, které nahání hrůzu—bylo od belgického krále už to, že si vůbec troufl vzdorovat. Toho státnictví máme my plnou výhodu a Belgie plnou nevýhodu: zachránila Francii, zachránila Anglii—sama sebe zachránit nemohla. Tohle není případ nějakého nárůdku v Asii nebo Africe, který neměl na výběr než bojovat nebo být vyhlazen nebo prodán do otroctví. Belgičané měli na výběr: mohli se prostě dívat jinam, zatímco by Prusové prošli jejich zemí takříkajíc bosky. Je zřejmě, že i Prusové jim to chtěli, přinejmenším zpočátku, usnadnit: první poselství od německých diplomatů mluvila o respektu k nezávislosti a suverenitě, první vojáci z Aix a Porýní mluvili k místním jen o troše sousedské pomoci. Je pravda, že to Němcům dlouho nevydrželo. Jenže taková už je psychologie celé věci a je nadmíru zajímavá. Nevím, co přesně znamená slovo „Junker“—mám dojem, že něco jako „štěně“—je ale zřejmé, že to, co severní Prusové označují za aristokrata je nějaká mnohotvárná podoba toho, čemu my říkáme hulvát. Nu nejposvátnějším odznakem a pečetí hulvátka je toto—nemůže být zdvořilý, a to ani tehdy ne, když doopravdy chce. I tehdy, když je v jeho zájmu se usmívat, daří se mu jen škleb. Člověk se může smát a smát a být přitom ničema, protože ničemové jsou často gentlemani—vlastně obvykle to jsou gentlemani. Pokud je to ale současně i hulvát, tak se nesměje a nesměje: usměje se—a ztuhne. Je tak „potrefený“, jak říkají chůvy. Je to ten druh člověka, kterému se podaří nechat se vydědit na samotném smrtelném loži své milionářské matky a to kvůli ničemu, co by mohl člověk definovat, až na to, že už sám tvar jeho tváře je bezbožný, a Amen mu vázne v krku jak Macbethovi. Je z těch, kteří jsou vyhazováni z domu pro svou srdečnost. Jsou jistě lidé, jejichž konciliantnost je právě tak hrubá jako jejich agresivita: a vyskytují se jak v soukromých, tak ve veřejných záležitostech.

V tomto smyslu je pravda, že pokusy Prusů o zdvořilost v sobě mají cosi obludného a zábavného, jako když medvěd stojí na zadních. Nemůže tak vydržet—někdy ani ne do konce věty. Obzvláště zábavné to je v jeho výzvách k neutrálním mocnostem. Jeho výroky vždy končí velmi odlišným způsobem od toho, jak začínaly. Zemi jako je třeba Holandsko v podstatě řekne: „Zdravíme vaše krásné kanály. Naše kultura rozvažuje o vašich příjemných vodotečích. Vaše armáda je pod ochranu nikdy nezlomeného meče—a má štěstí, protože jediný pomořanský granátník by všechny vaše pajdavý regimenty kopl do Zuyder Zee.“ Když takhle Prus uklidní Holanďana, otočí se, řekněme k Švýcarovi a říká: „Schiller psal o Vilému Tellovi. Hoch Vilém Tell! A měl ten hrdina pořádný štěstí, že s tím svým malým lukem a šípem nemusel stát proti Kruppově houfnici. Jelikož jste neutrální mocnost, nebude nutné předvádět naše válečné stroje, aby vyhodily do povětří Rigi, a přepravily Ženevské jezero do Palmer Garten ve Frankfurtu.“ Zanechávaje Švýcara u vytržení, obrátí se k filosofickému Dánovi a praví: „Vy můj starý, skromný a vděčný příteli. Budu vás chránit. Kousek jsem vás už chránil před rokem 1870 a budu vás chránit pořádný kus víc, pokud pěkně neuděláte, co vám povím. Jen se podívejte na tenhle kanon.“ Aniž by čekal na nadšené díky z Dánska, obrátí se ke Spojeným státům a nabídne, že nezpustoší celou tu zemi, nebo Itálii, a vysvětlí, kdy a proč neoběsí papeže. A když pak zjistí, že není tak populární, jak si myslel, bude mu krvácet srdce a řekne, že je mu násilím do ruky nucen meč, a že „nemá přítele v celém širém světě.“ Což bude zřejmě pravda.

Je tedy pravda, že pruský styl je příhodný k nešikovnosti, a to i tehdy, když je pruská politika pacifistická. Neznám nic příznačnějšího, než větu, která se objevila v jednom výtečném německém článku, článku, který na Němce naléhal, aby se zdrželi ohavností, které páchali na církevním umění. Uváděl také, že jistá středověká budova má být obzvláště posvátná, protože v ní studovali nějací Němci, jejichž jména nedokážu pořádně napsat. O tom gentlemanovi, ani proti němu nic nevím, myslím ale, že poté, co jsem začal jednat v naprostém opovržení vůči Božímu domu a historii Jany z Arku, na mě vzpomínka německého gentlemana bude spočívat lehce. Jejich nejlépe míněné počínání v sobě nese tuhle nešikovnost. Zdá se, že se bez vychloubání nedokážou ani omluvit. Ale i když smířlivé přístupy jsou pro ně velkou námahou, a nikdy jim dlouho nevydrží, neměli bychom zapomínat, že si na ně vzpomněli díky Belgii—že první přístup k Belgii byl formálně smířlivý a byl udržován právě tak dlouho, aby Belgii umožnil vyhnout se její hrdinské zkoušce, pokud by se tak rozhodla. Fontány německého lichocení se byly nepochybně připraveny spustit pro ni, pokud by se rozhodla dát průchod německému plánu—jakkoliv pasivně a negativně. Pořád si mohla svým způsobem zachovat tvář, raději ale zachránila Evropu. Myslím, že právě to jí dává nárok na něco víc než soucit, ba i vděk—nárok na naši intelektuální čest převyšující cokoliv, co může i utrpení vymoci. Věřila v naši politiku málem dřív, než jsme nějakou měli. Odpověděla na naši pravdu a čest dřív, než jsme odpověděli my sami. Po jednu hroznou hodinu se ocitla v Evropě sama, a přesto odpověděla pro Evropu a za ni. A odpověděla správně. V onom ohromném kruhu ticha byly první výstřely z Liege odpovědí křesťanstva. Ona malá zem, která je vzorem zářivých polí stejně srovnaných jako šachovnice, se svou směskou středověkách měst stejně tesaných a prazvláštních jako šachové figurky, našla kdesi v sobě a ze sebe hlas, který je hlasem dvou tisíc let

Skrze mne žádná přítel nepotká zkázu,

Zde, kde žiji, nepřítel nenajde příbytek

Je docela možné, že v budoucnu mohou lidé maličkou Belgii vnímat jako funkční model Evropy—tak, jako je Evropa funkčním modelem světa.

Tato Evropa Evropy, ta to skutečná šperkovnice kultury, tato esence římské říše, tento malý stát, jehož samotná města bývala státy, toto království v království a republika v republice nahromaděné politiky a historie, byla náhle změněna v poušť—poušť, kde přebývají posedlí. O některých z těch, kdo vykonali toto dílo, není přehnané tvrdit, že je posedli ďábli. Konali divy a zázraky svatokrádeže a vraždy. Vyhnali do pustiny celá obyvatelstva měst tak prosperujících a venkova tak osídleného, že by byl menší démonův div, kdyby nechal lesy a pole chodit. Žádný horský kmen nebyl nikdy Turky tak rozerván a vyhnán, aby zhynul, jako tento slavný a civilizovaný stát, který zlovolně rozervali sousedé. Utrpení takového plemene v takové zkáze nelze vylíčit v pojmech jakéhokoliv křesťanského pekla: lze je sledovat v pekelných arabeskách čínské a tatarské historie. Není v nich žádné bolestné bodnutí, které bylo pro Prusy příliš vysokou cenou, kterou by měli zaplatit. Není žádného bolestného bodnutí, které by Belgie neplatila za nás a jejími ranami jsme uzdraveni.

Zdroj: Illustrated London News 1914-1916, str. 171-175, G. K. Chesterton Collected Works, vol. XXX, Ignatius Press, San Francisco 1988

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s