Páně Fordův mírový plán (ILN 11. prosince 1915))

December n, 1915 Mr. Ford’s Peace Plan

Pan Ford, slavný americký komik (míní se průmyslník Henry Ford pozn. překl.), je nyní na turné se svou společností, a typ jejich reklamy, stejně jako skupina samotná, velmi odpovídají způsobům pana Barnuma. Jak se humoristovi, naštěstí, daří držet jeho nápady daleko od jakékoliv příliš bolestivé reality lze posoudit z následující poznámky, kterou měl pronést v jednom rozhovoru—

 

Myslím, že potopení Lusitanie bylo záměrně naplánované, aby tuto zemi zavedlo do války. Nebylo naplánováno žádným jednotlivým státem. Naplánovali je finančníci této války.

 

To myslím docela stačí, pokud jde o pana Forda ve vztahu k politickým pravděpodobnostem. Tahle linie myšlení zřejmě nemá mezí a překvapuje mě, že ji nedovedl dál. Sám jsem mezinárodnost financí často odsuzoval: myslím, že banky často bývají pevnostmi tiché invase. Mám ale jisté problémy uvěřit, že se bankéři potápí do moře, aby vyřezávali díry do dna lodí. Předpokládám, že pan Ford myslí, že několik tisíc bankovních úředníků převlečených za německé vojáky překročilo hranice a poplenilo Belgii, zatímco mírumilovná německá armáda zůstala doma. Je možné, že pod „finančníky“ pan Ford rozumí výrobce munice, protože jeho styl rozhodně není jasný, a já sám jsem často poukazoval, že německá firma je Krupp a Kaiser, ne Kaiser a Krupp. Ale pokus vysvětlit střet všech lidských ambicí a zájmů jen skrze materiál, jimiž působí, je věc patřící do blázince. Tím, že dám panu Fordovi k Vánocům revolver, nemohu způsobit, že spáchá vraždu, i kdybych jej v návalu citů pro něj vyrobil sám. Právě tak nikdo nemůže jen tím, že tisícovkám běžných mužů poskytne příslušné kousky železa způsobit, že budou pochodovat, hladovět a spokojeně umírat. Tím, že pro ně vyrobí těžké pušky, je ještě nemůže přimět, aby je nosili. Celá ta věc je nabubřelý nesmysl zrozený z bohatství a bezpečí a ze zející a strašné nevědomosti o všem, co působí, že se lidé chovají jako lidé. Je pravda, že pýcha, ambice a chamtivost často vedou k válkám, je to ale jiná záležitost, která nemá nic společného s bezmyšlenkovým materialismem vysvětlujícím věci podle jejich nástrojů. Mučení je například strašná záležitost, a skuteční náboženští horlivci se často navzájem mučili. Pokud by mi ale kdokoliv tvrdil, že se navzájem mučili proto, že výrobci mučidel chtěli prodat své náčiní, pak bych si dovolil nazvat ho bláznem. Nevěřím tomu, že reformace nastala proto, že kramáři chtěli rychlý odbyt skřipců. Nevěřím ani tomu, že epidemie upalování čarodějnic v sedmnáctém století byla důsledkem spiknutí obchodníků s dřívím. Kvůli takovým urážkám a křivdám, jako byla ultimáta Srbsku a Belgii se vedly války dávno před tím, než existovala jakákoliv moderní výzbroj a firmy, které ji vyrábějí. Někdy se mi dokonce zdá, že cestovat lidé toužili ještě před tím, než byl vynalezen automobil Ford.

V jednom ohledu pan Ford a jeho turné pravděpodobně k užitku bude. Pokazí totiž snahu mnohem věrohodnějších a líbivějších jednotlivcům, pokud se pokusí bránit důkladnému očištění Křesťanstva. Jsou tu další pacifisté, mnozí z nich jsou mužové vyžadující respekt, kteří by se mohli snažit vytvořit smíření bez toho, aby porozuměli sporu. Takové lidé budou mít pouze dobré úmysly a napáchají jenom škodu, ale jistě napáchají méně škody, pokud kamkoliv přijdou, všude najdou otrhané a vybledlé plakáty neúspěšného cirkusu pana Forda. Slyšel jsem (a nevím, zda a co je na tom pravdy), že běhen amerických voleb posílají protivníci nějakého politika jakousi jeho živou karikaturu, nějakého člověka oblečeného jako jeho nedůstojná napodobenina, snad ani nemusím říkat, že se chová tak, aby mu to bylo pramálo ke cti. Tihle umělečtí loutkáři svou chodící karikaturu neposílají po nenáviděném politikovi, aby ho parodovali, ale před ním, aby mu brali slova z úst. Ohromený státník tak zjišťuje, že jeho nejvážnější slova se setkávají s výbuchy smíchu. Nenavrhuji, abychom tuhle metodu používali na pacifisty samotné, nebo se pokoušeli předejít pana Morela nebo pana Philipa Snowdena tím, že bychom před nimi poslali nějakou zábavnější postavu. Už jen proto, že si těžko dokážu představit zábavnější osobu než pana Morela nebo pana Philipa Snowdena. A jde tu také o to, že takové žerty ve velkém stylu vyžadují atmosféru připomínající šampaňské, o níž se zdá, že národu (symbolicky zvanému Carrie Nation) slouží jako náhražka šampaňského. Je-i pro nás ale těžké, abychom to udělali sami, měli bychom být o to více vděčni panu Fordovi, že to udělal za nás. A nedokážu si představit cokoliv, co by předčasný mír mohlo více obrátit v trvalý žert, než člověka, který své přesvědčování světa začíná tím, že nám vypráví o potopení Lusitanie, jímž pruská vláda bránila, co nedělala.

Zodpovědné pacifisty v Americe bych požádal, aby uvážili tuhle věc. Nesmí je překvapit, pokud bude dlouho trvat a strašně bolet, než ze země vyrveme, co se snažíme vyrvat, protože je to celoevropské zlo, jímž jsme byli trápeni po dvě staletí. Americké demokracii je třeba poblahopřát, že byla založena daleko od nás a tehdy, když zlo teprve začínalo růst. Ale právě z toho důvodu, pro který je Americe potřeba blahopřát, že mu unikla, není Amerika příliš způsobilá je hodnotit. Pro Američany je přirozeným pokušením říkat nám, jak máme řešit pokušení militarismu, právě tak jako pro nás bylo přirozeným pokušením říkat jim, jak řešit problém černošského otroctví. Ale větší část toho, co jsme o černošském otroctví povídali, byly nesmysly. Bylo to plné oné křehkosti mysli, v níž mohou být lidé vždy nejvíce důrazní v tom, co říkají o věcech, k nimž mají nejdál. Pro Dickense nebo Thackeraye byla emancipace převelice snadná, ale pro Lincolna i Leeho se zdála být velmi obtížná. A myslím, že na ústech i toho nejhorlivějších amerického pacifisty vyvolá úsměv, pokud se zamyslí nad tím, jako asi přivítání by asi Lincoln a Lee dali anglickému vlastníkovi drožek, který by bezprostředně po bitve u Chancellorsville oběma stranám nařídil, aby se objaly. A pro každého Američana je právě tak zbytečné, aby zacházel mimo své národní dějiny, pokud hledá nějaký obraz mysli slušného Evropana, který si přeje mír zrovna tako jako každý Američan, ale přesto je v této chvíli naprosto pevně pro válku. Žádný Američan nebyl ani pacifističtější, ani puritánštější, než James Russell Lowell. Pro můj osobní vkus byl až moc velký pacifista a až moc velký puritán a jeho přednášející hlas pro mě snadno zanikal ve velkém větru Walta Whitmana. Ve svých mladších básních kázal doslovně mír za každou cenu, a to v té nejpřesnější, ba dokonce pedantské formě. Řekl, že každá válka je vražda a že pro to nemusí chodit nikam dál než ke svému Zákonu. Za nejsžíravější satiru považoval doporučení, aby civilizace popojela dopředu na vozíku s prachem. Když stanul ve výhni reality, v níž stojíme dnes, takhle nemluvil. A když na něj tak začali mluvit druzí lidé, když Fordové té doby chtěli předčasný mír mezi Severem a Jihem, řekl něco dosti odlišného, což si myslím přibližně pamatuji—

Come, Peace, not as a mourner bowed

For honour lost and dear ones wasted,

But proud to meet a people proud

With eyes that tell of triumph tasted . . .

Come, such as mothers prayed for when

They kissed their Cross with lips that quivered,

And bring fair wages for brave men,

A nation saved, a race delivered. (Přijdi, Míre, a schýlen netruchli/pro čest ztracenou a drahé marně padlé/ Však hrdě setkej se s lidem hrdým/ S očima, jež poznaly chuť triumfu/ Přijď, zač matky modlily se, když rety rozechělé kříž líbaly/a hodnou mzdu přines mužům smělým/národu spasenému, plemeni vysvobozenému)

 

Zdroj: Illustrated London News 1914-1916, str. 334-338 G. K. Chesterton Collected Works, vol. XXX, Ignatius Press, San Francisco 1988

 

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s