Náležitá role pro Irsko (ILN 19. února 1916)

February 19, 1916 The Proper Role for Ireland

Je tu jedna argumentace proti Německu, která nemá nic společného s anglickým patriotismem, nebo takovými pocity jako jsou ty moje o ozbrojeném vzkříšení mé země, které by skutečně vyžadovaly spíše poesii než prózu, a to by nemohlo nikdy fungovat, pokud bych se najednou uprostřed téhle stránky dal do zpěvu. Tato imaginace, potřebná pro neutrály, je právě tak příhodná v případě zemí, se kterými je nutno zacházet individuálně, skupinami se zvláštní historií, kterou je třeba brát v potaz, a z nichž dvěma nejvážnějšími příklady jsou snad Irové a indičtí mohamedáni. Problém, jako je ten s Východem, přenechám těm, kdo o něm něco vědí. O irském postoji ale něco vím, a tomu, co vím, napomáhá dlouhá a nezměnitelná sympatie k jejich národnímu nadšení. A i když učiním všechny možné ústupky pro jejich i naše obtíže v dané věci, stále ještě mohu předložit svůj názor se značnou prostotou a jednoduchostí. Pozůstává ze evou rovným dílem absolutních pocitů. Za prvé, nemohu pochopit, jak může být jakýkoliv Angličan takový hlupák, aby žádal o irskou pomoc ve jménu čehokoliv jiného než irských idejí. A za druhé nedokážu pochopit žádného Irčana, že by byl takový hlupák, aby pomoc ve světle těchto idejí odmítl. Je očividné, že Ir se na svár musí dívat bez jakýchkoliv anglických předsudků. Přijde mi ale zrovna tak samozřejmé, že pokud se na něj podívá bez anglických předsudků, nebo bez jakýchkoliv předsudků, musí vidět, že Prusko vždycky bylo, a nyní je, studeným vtělením nenávisti ke všemu, co je mu drahé—přirozený nepřítel jeho národnosti a veškeré národnosti. Právě zde mi přijde to málo, co jsem viděl napsané drobnou irskou menšinu stavějící se proti Spojencům, podivně nelogické. Nepřijde mi to ani tak jako extrémní irský nacionalismus, jako spíše jeho protiklad. Nacházím například pana Sheehy Skeffingtona, který v jednom americkém magazínu píše, že když Irům připomínáme neúnavnou pruskou účast ve válce králů proti francouzské a irské demokracii, nebo když připomínáme fakt, že německý voják se v Irsku choval stejně bestiálně, jako se chová v Belgii, náš argument se k nám vrací jako bumerang, protože Angličané byli spojenci Pruska a byli to oni, kdo vyplácel německé žoldnéře.

Nu, tento páně Skeffingtonův argument žádným způsobem, ani dobrým ani špatným, nepůsobí směrem k nezávislosti Irska. Naopak, funguje pro nanejvýš absurdní a nepočestnou závislost Irska. Znamená, že irský lid nemá mít žádný názor o velkém sporu ve světě a bílé civilisaci. Jeho akce nesmí být ničím než reakcí na Anglii. Navždy musí hrát malichernou a provinční hru sledování, co udělá Anglie a udělat pravý opak. Pokud Anglie shledá příhodným dát někomu volební právo, Irsko tomu musí odporovat. Pokud Anglie začne vybírat peníze na pomoc proti hladomoru v Centrální Africe, Irsko se musí zmocnit nakoupených potravin a hladovění prodloužit. Pokud Anglie po příštích volbách provede celní reformu (k ochraně domácího trhu pozn. překl.), Irové se v tu chvíli musí stát zarytými cobdenovci (stoupenci volného obchodu pozn. překl.). Pokud Anglie přijde na to, jak stále více přichází, že na rolnických vlastnících půdy něco bude, Irsko musí okamžitě zjistit, že na nich vůbec, ale vůbec nic není. Musí to zjistiti i přesto, že z nich roste jeho docela neočekávaná prosperita, která by mohla být příkladem pro celý svět. Pokud Anglie objeví, jak čím dál víc objevuje, že existuje křesťanská a zejména latinská tradice zdrženlivosti, která není abstinentstvím, Irsko se musí okamžitě stát naprosto abstinentským. Pokud Anglie zjistí, jak právě se vším důrazem zjistila, že pacifismus je bláznův ráj, pak Irové musí být blázni. Logickým důsledkem asi musí být, že pokud se Anglie stane katolickou, Irsko se musí stát protestantským. Nemusím dodávat, že pokud by Anglie náhodou navrhla obnovu Polska, musí irský patriot začít dělení Polska ospravedlňovat. Jakýkoliv proněmecký Ir už ospravedlňuje dvě ze tří mocností, které onen zločin spáchaly a (což je mnohem důležitější) obzvláště ospravedlňují onu mocnost, která toto dělení obzvláště vymyslela a provedla, a která je obzvláště využívala a zneužívala.

S podivnými nápady pana Skeffingtona souhlasí myslím velmi málo Irů—a nikdo z Irů, které jsem potkal v Anglii. Irové nebudou slibovat, že budou nosit jen zelenou, pokud se někdo druhý přísně neomezení na to, že bude nosit jen protikladnou červenou. Většina z nich bude považovat roli, v níž jen pozorují, jak britský lev skáče, za poněkud nedostatečnou, než si udělají svůj názor na o roztrhání smluv v Belgii nebo odmítnutí arbitráže pro Srbsko. Národ plný národních energii ve všem, literaturou počínaje a rozvojem půdy konče, si zřejmě uvědomí, že má jakési právo myslet sám za sebe, pokud jde o to, zda bude ve válce celého světa na straně svobody nebo tyranie. Irsko se drželo idejí, lpělo na nich, v dobách, kdy se jim svět ve svém úpadku cynismu vysmíval a je obrovsky směšné, že by kterýkoliv v jeho synů, měl prokazovat, že se mýlilo právě tehdy, když mu běh dějin začíná dávat za pravdu. Pokud je tedy ověříme kteroukoliv z oněch universálních idejí, o kterých jsem právě mluvil, pak o náležitém místě Irska v této válce není pochyb. Je jistě pravda, že lidé jako Wolfe Tone a Robert Emmet využili cizí mocnost Francii, protože dávala šanci na irskou svobodu. Zcela jistě ale není pravda, že by lidé jako Wolfe Tone nebo Robert Emmet považovali jednu cizí mocnost za vlastně stejnou jako nějakou jinou, nebo byli lhostejní k rozdrcení francouzské revoluce chápané jako lidské revoluce. Robert Emmet si přál zůstat až do vysvobození Irska bez epitafu. Jsem si však jist, že by raději zůstal bez epitafu navždy, než aby měl na hrobě napsáno: „Zde leží Robert Emmet, který pomohl pruskému králi zničit nezávislost Belgie.“ Wolfe Tone spáchal po nezdaru svého podniku sebevraždu. Myslím, ale že by spáchal sebevraždu před začátkem svého podniku, pokud by byl přesvědčen, že povede k tomu, že císař a jeho junkeři budou dohlížet na polovinu malých států světa. Spojení velkých irských patriotů s republikánskou věcí na kontinentu rozhodně nebylo pouhým historickým faktem, náhodnou dohodou sjednanou lhostejnými muži pro individuální účely. Nebylo to ani triviální ani cynické spojení, byla to ideální a filosofická sympatie mladých irských mužů s tím, co považovali za mladé naděje světa. Nemluvím zde, i když závěr je stejně jasný, o jiné či náboženské tradici Irů. Jen mezi řečí poukážu na fakt, že všechny postupy německého císařství, i ty údajně příznivé katolicismu, zatím pozůstávaly jen ze slov, zatímco ty vůči katolicismu nepříznivé byly tvořeny nanejvýš nesporně činy. Totéž varování je ještě jasnější v případě liberální tradice národní nezávislosti a mezinárodní spravedlnosti. A bylo by anomálií hraničící s šílenstvím, pokud by pruský militarismus a materialismus poskytl Irsku svou službu, i kdyby jí zaručili onu oddělenou a individuální posvátnost, kterou tak uspokojivě zaručili Belgii.

Ti, kdo válku líčí jen jako střet říší mluví o jménech a ne věcech. Slovo říše se používá pro ruské výdobytky, a také pro britské, ale to jsou nejen věci docela odlišné od německých, ale také docela odlišné mezi sebou navzájem. To, co musí každá neutrální nebo polonezávislá skupina posoudit, je, jak jsem již řekl, universální princip, jímž se každá z takových stran řídí. Ruská říše, podobně jako ta britská, dokázal ničit národnosti tak, jak jsou všichni lidé schopni všech zločinů. Je ale pouhým faktem, že v této válce Rusku nepůsobí ve své roli zhoubce národů, ale ve své roli jejich ochranitele. A věc, proti níž se staví, je věc, která až do současné hrůzy, nikdy ani nepředstírala, že by chránila kohokoliv a cokoliv—a tou věcí je Prusko-nelítostné srdce všech zlých výkladů říše.

 

Zdroj: Illustrated London News 1914-1916, str. 378-382 G. K. Chesterton Collected Works, vol. XXX, Ignatius Press, San Francisco 1988

 

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s