Německá chuť k mythologii (ILN 13. května 1916)

May 13, 1916

The German Taste for Mythology

Mezi několika dobrými znameními, která považuji za známky konce, je jedním z nejlepších to, že Němci přešli do vykládání chytráckých klamů k vykládání nesmyslů. Mezi obojím je rozdíl, a to praktický. Chytrácký klam je uvěřitelná lež, která je připravena pro neobrácené, nesmysl je divoké pobízení pro zbytek obrácených, kteří uvěří čemukoliv. Vezmu pár příkladů z německého tisku. Považuji například za chytrácký klam srovnávat britskou expedici do Galiopoli s athénskou expedicí do Syrakus. Ale i když to nemá skutečný význam jako podobenství, je tam cosi z úpravnosti parodie. Pan Winston Churchill může a nemusí být takový velikán jako Alcibiades, v každém případě se nedopustil tak velkého omylu jako Alcibiades. Syrakusy byly principiální a jednoznačný nezdar, nikoliv přidružený a negativní nezdar, i tak to ale byly v obojím případě nezdary pobízené oblíbenými a nestálými politiky. To je lež uvěřitelného a důmyslného druhu. Dnes čtu, že německé noviny Vossiche Zeitung popisují kapitulaci Kutu jako „nejtěžší vojenský úder, jaký kdy Anglii zasáhl.“ To není ani šílená provokace, spíš šílený kompliment. Jak bez poskvrnky šťastná a vítězná musí anglická historie být, pokud má být Kut tou nejnepříznivější ranou! Však žel, žalostná „objektivita“, taková, jakou kárá pruský politik, mi brání, abych tento příliš velkorysý německý hold přijal. Turci před Bagdádem, čelící značné anglické síle postupující k onomu městu a zezadu ohrožovaní trvalým postupem Rusů, zajmou v Kutu hrstku Angličanů odříznutých od hlavní podpory. A to je větší rána pro Anglii, než když u Yorktownu přišla o celou Ameriku, nebo o celou Francii u Orleánsu, nebo o celé Skotsko u Bannockburnu. Jak nalidský žvást! Vždyť to ani není tak zlé jako mnoho ran, které jsme utrpěli i jen v této válce. Bylo by stejně absurdní srovnávat to s větší záležitostí Galliopoli, jako je absurdní srovnávat Galliopoli s velkou záležitostí Syrakus.

Vezmu další příklad. Plakáty a proklamace ohlašující „Pád verdunské fronty“ byly, podobně jako mnoho takových žurnalistických zkratek, příklady chytráckého klamání. To znamená, že byly příklady nepravdivého výběru pravd. Místo na náhorní rovině Douaumont bylo zbytečnou pevností, ale kdysi bylo pevností. Němci v ní byli bezmocní, ale byli v ní. Je to příklad dřívějšího německého způsobu, který předstírá nějakou formu uvěřitelnosti. Později jsem četl, že několikery německé noviny ohlašovaly doktrínu „Verdun je srdcem Francie.“. Nikoliv v literární fantasii, ale v geografické skutečnosti, je to něco podobného jako říkat, že Mulhausen je srdcem Německa. V našem vlastním případě paralela není, protože nemáme instituci hranic, ale v obecnější a relativnější rovině je to něco podobného jako tvrdit, že je srdce Anglie umístěno v Torquay. Proč ti, kdo poučují německé mínění říkají tyhle prázdné a zjevně zbytečné nesmysly? Je to proto, že nyní mluví jen k Němcům, které mohou stále ještě oklamat, a ne ke světu, který již oklamat nemohou. Ale to vše má pořád ještě velmi praktické a konkrétní ponaučení. Ukazuje to míru jistého talentu, spíš pro mythologii než literaturu, který běžní Němci skutečně mají. Skýtá proto letmý pohled na obludnou legendu, kterou Němci vyrobí z jakékoliv války, o které zůstane nejmenší pochybnost. Máme co do činění s lidmi, kteří dokáží uvěřit, že bodají Francii do srdce, když se nedokáží zmocnit odstrojeného pohraničního města. Máme co do činění s lidmi, kteří dokáží uvěřit, že Británii postihne její historická sudba, protože je odříznuto malé předsunuté postavení v mesopotamské poušti. Dává nám to jakési přesné měřítko jejich nepřesnosti. Můžeme jejich pravděpodobné fikce vynést na matematickou plochu a nakreslit jejich frenetická odvozování v příslušném měřítku. Když dokážou vykládat takovéhle věci, když věci stojí tak, jak nyní stojí, co budou u všech všudy vykládat, pokud by bylo dosaženo nějakého kompromisu, který by věci zanechal i jen malinko nebo částečně tak, jak jsou nyní? V analogii jejich frází o Verdunu a Kutu, co by říkali, kdyby nakonec zůstali čímkoliv, co by se podobalo úspěšné obraně? Kdyby se Německo nikdy nedočkalo invaze, kdyby Prusko nikdy nebylo potrestáno? Je naprosto jisté, že by tvrdili, že válku vyhráli—že dosáhli drtivého a nepochybného vítězství, mnohem nespornějšího, než bylo vítězství v roce 1870. Pokud je Francouzi ušetří konečného proniknutí do Pruska, bude to proto, že byl zasažen „velký Verdun“ a galské srdce bylo zlomeno. Pokud nebudeme pevně stát na kielském kanálu, snadno to vysvětlí požehnaným slovem Mesopotamie. Tihle falešní dobyvatelé se zkrátka budou věnčit vavříny, i když se blíží porážce. Kolikpak vavřínu si asi od zelináře objednají, pokud nakonec porážce uniknou?

Nu, iluse je lež, ale obětí iluse je fakt. Pokud chceme vypočítat jeho počínání, musíme počítat na základě jeho omylů. Pokud stále dokáže věřit, že triumfuje na Máze, pak ho nebude omezovat naše povědomost o tom, že na Marně je již poražen. Když navštívíte útulek pro choromyslné a dáte se do řeči s gentlemanem, který si myslí, že je ze skla, samozřejmě se jej nepokoušíte fyzicky prohlédnout skrznaskrz, i když filosoficky tak učinit můžete. Pokud ale očekáváte, že ho pobaví vaše hravost, když do něj budete ostře šťouchat deštníkem, pak si sami zasloužíte, aby vás tam poslali na delší, blíže časově neomezenou návštěvu. Všechny tyto únavné truismy platící o soukromém šílenci, který si myslí, že je ze skla, rovnou měrou platí o pruském megalomanovi, který si myslím, že je ze železa. Není to přehánění, sotva je to i jen metafora. Severní Němec je skutečně učen, a učí, že je z jiné hlíny, z vyšší a tvrdší textury než ostatní evropská plemena. Dokud nedojdeme k poslední ráně, která ho zmate a zmaří jeho plány, všechny menší rány jej budou jen potvrzovat. Na nezlomeného šílence je jen jediná odpověď—totiž zlomit ho. Tuto velmi definitivní a smrtící pravdu lze samozřejmě formulovat mnoha způsoby. Jen věc, která je skutečně pevná, může být doopravdy mnohostranná. Chceme-li můžeme ji vyjádřit tak, že řekneme, že jsme ve válce s hluboce teatrálním lidem, který lze přesvědčit jen vskutku teatrálním zhroucením. Cosi, co si dalo záležet, aby bylo nastoleno na trůnu ve Versailles, nikdy nic nepochopí, dokud nebude svrženo z trůnu v Berlíně. Cosi, co blábolí o své ruce oděné v rukavici v cihlovou zeď neuvěří, dokud si o ni neodře pěsti. Cosi, co se má za působivé, když prohlašuje, že „vše, co se mi postaví, rozdrtím na kousky“, nezačne brát rozum do hrsti, dokud tomu nevystřelíme mozek z hlavy. Musíme soupeřit s profesionálním režisérem, jehož publiku záleží mnohem víc na divadelní režii než na státnictví. Nic neodvede jejich pozornost od falešného rudého ohně jeho pantomimy, pokud celé jejich divadlo nezaplane rudější září reality.

A padne-li otázka, proč bychom si měli dávat práci s tím, abychom Německo přesvědčovali tak katastroficky, pak odpovím přímo slovy pacifistů a polovičních pacifistů, kteří si pohrávají s projektem částečného urovnání. Ochotně souhlasím, že pro nejlepší intelekty Evropy není příliš důležité, co o sobě chce vykládat houf poněkud knihomolských a zmatených outsiderů. Není to příliš důležité pro rytířstvo Evropy, které se již dokázalo zachránit, není to příliš důležité pro základní demokracii Evropy nebo skutečný pokrok Evropy a ještě méně pro neuchopitelné a nezničitelné tajemství náboženství Evropy. Je to ale velmi důležité pro mír Evropy. Po možnost další války je nesmírně důležité, abychom tyto poněkud zmatené miliony neponechali v jakkoliv neurčitém dojmu, že Prusko přemohlo své nepřátele, nebo se ukázalo jako nepřemožitelné, (což je zrovna tak špatné). Německý státník, používající po německém způsobu metafory docela bez významu, toho hodně napovídal o „ranách kladivem“. V té frázi je jedna nezamýšlená pravda. Kladivo totiž nelze používat jako sekyru a pokud záležitost čistě nerozsekneme, pak stejně jistě jako osud sám jen na kovadlině kujeme zbraně pro příští válku.

Zdroj: Illustrated London News 1914-1916, str. 429-432 G. K. Chesterton Collected Works, vol. XXX, Ignatius Press, San Francisco 1988

 

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s