Německá bezbožnost (ILN, 19. srpna 1916)

August 19, 1916

The Irreligion of Germany

Velmi nedávno jsem na tomto místě přičinil poznámku v tom smyslu, že „atheismus Frederika Velikého byl a je vojenským náboženstvím Berlína.“ V New Age tvrzení polemice podrobil dr. Oscar Levy, neutrál žijící, mám za to, ve Švýcarsku, ale velmi blízký a zdatný kritik anglické literatury, velmi velkorysý v hodnocení této stránky. Už jsem považoval za nezbytné o téhle záležitosti pojednat na jiném místě a ve spojitosti s jiným sporem. Jelikož ale dr. Levy říká, že tento list vídá pravidelně, mám dojem, že je to zvyk, který si říká o to, aby tu byl všemožné povzbuzování a možná i oceněn. Postačí tu říci, abychom se dotkli příležitosti této záležitosti, že dr. Levy bere křesťanské náboženství severního Německa mnohem vážněji než já—zčásti proto, nemohu se ubránit té myšlence, protože to není jeho náboženství, a ví méně o rozdílu mezi pravým a předstíraným. Úvodem mi říká, že pruští vojáci mají na svých helmách vyryté jakési luterské motto, ale (jak zřejmě sám částečně předjímal) mně mnohem méně zajímají jejich helmy než jejich hlavy. Dál mi pak říká a případu v německé armádě, kdy jednoho seržanta, který podle předpisů svou jednotku rozdělil na židy, protestanty a katolíky, rozčílila přítomnost nezařazeného individua, které tvrdilo, že žádné náboženství nemá. Velmi rozzuřený seržant mu řekl, že pokud si nenajde nějaké náboženství do příští neděle, bude každou druhou neděli navštíven, jak bychom my řekli, zaraženými vycházkami v kasárnách. Jak si většina anglických čtenářů všimne má tahle příhoda vtipnější a neuctivější paralelu o oxfordskému studentovi s „pochybnostmi“, kterému představený jeho koleje řekl, že si „Boha nějakého druhu“ bude muset opatřit do příštího týdne. Ale neuctivost Oxfordu je úctou Berlína. Ten druh případu, o kterém mluvíme jako o příkladu náboženské lhostejnosti je ve skutečnosti tím nejlepším, co dr. Levy dokáže najít jako německý příklad náboženské horlivosti. V Anglii bychom takového profesora označili za saduceje, ale v atheistickém Prusku vypadá v porovnání jako hotový zélota.

Tedy už samotný příklad německé zbožnosti, který dr. Levy podává, by sám o sobě stačil, aby mně přesvědčil o německé bezbožnosti. Ze samotného příběhu je zřejmé, že německý seržant byl docela nedbalý, pokud šlo o nejširší rozdělení vesmírných přesvědčení, ale převelice pečlivý, pokud šlo o nejužší a nejpřísnější jednotu vojenské kázně. Bylo mu řečeno, ať jednotku rozdělí na katolíky, protestanty a žid, a on by poslechl se stejnou lhostejností, pokud by mu řekli, aby ji rozdělil na uctívače ohně, uctívače fetišů, thugy, asasíny, satanisty a účastníky černých mší. Pokud by se muž bez náboženství vrátil s dostatečným množství stoupenců, aby se oficiálně hodilo z nich udělat čtvrtou skupinu uctívačů ničeho nebo uctívačů modrého paviána, byl by činovník naprosto spokojen. Argument dr. Levyho ale prokazuje příliš mnoho ještě jiným způsobem. Armáda z vojáků povinné základní služby má zahrnovat lidi všech druhů. Nu a nikdo, kdo i jen nejzběžněji navštívil Německo, nemůže předstírat, že by byl přesvědčen, že muže všech druhů v Německu lze roztřídit na pravověrné členy protestantské, katolické a židovské církve. Podle mé vlastní zkušenosti vyjádřilo nejostřejší dojem návštěvníka moderního Německa docela dobře malé děvče, které řeklo: „Kluci na ulici říkají, že žádný Bůh není.“ Vzpomínám si, dávno před válkou nebo zvěstmi o válce, na ten druh změny atmosféry, který v mé vlastní mysli vyvolal přesun z Besanconu přes Burgundskou bránu do Frankfurtu. Byla to změna přechodu ze země, kde se značné množství (i když se umenšuje) lidí pokoušela zabít křesťanství, do země, kde se všichni, kdo předstírali nějakou intelektuální kapacitu, předpokládali, že křesťanství už bylo dávno zabito. A nakolik je Prusové mohli zabít, tak už dávno zabité bylo. V pruské politice a filosofii chybělo ve smyslu, který je zcela odlišný d toho, že v němž je běžné páchání nepravostí v nesouladu s křesťanským ideálem. Španělské mučení a moskevský teror se dovolávaly precedentů, byly to zpožděné citace jakési svatosti potřebující obranu. Pruské mučení a teror necitují precedenty, ony je tvoří. Jsou založeny v základu na ideji, že minulost se propadá do bezedné jámy zapomnění. Nevěří ani v anděla ani v ducha, a vůbec nejméně v anděla zapisovatele. Dr. Levy alespoň připustí, že je tato filosofie běžená, když ne universální. A přiznání, že vůbec existuje, je dostačujícím důkazem, že vojenské dělení, které popisuje, nevyjadřuje Německo. Jinak řečeno, o tom, co je v německých hlavách se nemůžeme dočíst na německých helmách.

Pokud jsem ale obecněji tázán, kde beru dojem, že je moderní Německo bezbožné, pak jej beru v první řadě z jejich náboženských výroků. Když mluví německý císař o sobě, mohu jeho smýšlení zanechat jako podobné tajemství jako smýšlení většiny moderních lidí, mohou být agnostikem o jeho agnosticismu. Pokud se ale dovolává Boha, jsem si naprosto jist, že je to atheista. Není to žádný zbytečný paradox, je to velmi běžná zkušenost o vážném a frivolním používání slov. Představme si, že by někdo tvrdil, že nějaký verš ve staré anglické námořnické písni obsahující zmínku o Otci Neptunovi dokazuje, že angličtí námořníci ve dnech Dibdina nebo Marryata byli pohané, kteří uctívali Poseidona doslova s oltáři a oběťmi. Měli bychom odpovědět, zdá se mi, že už sám tón zmínky o Neptunovi, ve srovnání s dalšími zmínkami o „Prozřetelnosti“ či „nebi“ v těchže písních, stačil k tomu, aby prokázal, že nic takového neukazuje. Bylo by zřejmé, že anglický autor balady jen ozdobně mluvil o moři. Zrovna tak je zřejmé, že německý rétorik právě tak obrazně promluvil o zemi—o elementárních zákonech přírody a fysické hierarchii evoluce. Prostě personifikuje přírodu, jenom jí říká místo „ona“ „on“. Tohle a jen tohle dává jakýsi nesmyslný smysl řečem Němců o jejich „německém Bohu“. Nebo abychom vzali jiný příklad, člověk obeznámený s náboženstvím—alespoň v křesťanském smyslu—by asi odhadl, že neskládáme nejvyšší bohopoctu bohu Erosovi, a nedohadoval by se o tom z malých Kupidů na valentinkách. Ten rozdíl je možná příliš jemný na to, abych ho popsal, ale měl by pocit, že se svými nejvážnějšími božstvy by lidé zrovna takhle nezacházeli. Nu, moderní Němci s Ježíškem přesně takhle zacházejí. V Německu se dokonce objevila vánoční pohlednice zobrazující Dítěte Ježíše zatloukající hřebík do dřevěné sochy chudáka Hindenburga. Podotýkám, že tuhle věc je si nelze ani okamžik plést s jistým groteskním veselím v detailech božského příběhu. Nebylo by nic pohanského na vyobrazení Krista dítěte, jak si hraje s nářadím sv. Josefa a zatlouká hřebík do dětské hračky. Jinak řečeno, nebylo by nic pohanského na vyobrazení božství, kterak nebere věci vážně. V německém obrazu jde o to, že bere křesťanské božství je tu bráno na lehkou váhu, zatímco něco jiného se bere vážně a to něco jiného je pohanské božství. Ježíšek je tu jen ozdobou doprovázející Hindenburga. Elegantní a laskavý obrázek je jen přidán jako stužka nebo ocenění na uniformě ve služně síly a pýchy. Přesně tak jsou jména pohanských božstev—Neptuna nebo Venuše, Apolla nebo Jupitera—moderními básníky používána jen jako okrasné řečnické figury. A přesně tak je ve frázi o „našem německém Bohu“ je slovo Bůh okrasou. Ale slovo „německý“ je Bůh.

Když říkám, že pruský militarismus je založen na atheismu Fridricha Velikého, není to jen polemika nebo dovolávání se předsudků. Je to historický fakt, bez kterého nelze porozumět historickému fenoménu. Rusko má náboženství—dalo by se říci, že Rusko je náboženství—a dopouštělo se kvůli němu zlého. Anglie své náboženství zanedbávala pro jiné věci, a kvůli oněm jiným věcem se dopouštěla zlého. Francie má kvůli náboženství stálý spor: a dopouštěla se zlého kvůli náboženství i proti němu. Ale jedinečný stav a moc Pruska koření v jeho skepsi. Každý krok k jejímu úspěchu záležel v tom, co by Fridrich označil za jeho nadřazenost pověře. Jednalo vždy na základě svého atheismu a teprve v této ohromné hodině začíná být usvědčováno z toho, že se mýlilo.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s