Návrat nemorálního člověka (ILN, 25. listopadu 1916)

November 25, 1916

The Reapperance of Unmoral Man

Tací lidé jako jsou odpírači z důvodu svědomí by mohli být lidé velmi příjemní, pokud by nějaké svědomí měli. Je ale doslovně pravda, že dobré a špatné je pro ně to samé jako červené a modré pro slepce. Jsem ochotný trpělivě naslouchat těm, kdo tvrdí, že trpí kvůli principu, u nich se ale zdá, že trpí především proto, že neví, co to princip je. Vezměte si kupříkladu spiknutí některých pacifistů zastřít počínání Prusů v Blegii. Nebudu mluvit o metodách, jimiž byl tento pruský obrázek na místě namalován a dopraven zpět do Anglie. Vezměte ale podstatu tvrzení samotných, povahu argumentu, který tihle sofisté přináší ve prospěch agresora a tyrana. Uchvacující vlastností samotné té argumentace je to, že je vnitřně nemorální a sama ze sebe lhostejná vůči otázce spravedlnosti a nespravedlnosti. Pacifista například se vší vážností vysvětluje, že útočník nevypálil čtvrtinu, ale jen šestinu neutrálního města: přesný podíl jsem zapomněl, a  (jelikož mám jakkoliv potlučený smysl pro morálku) jsem s tím zapomenutím docela spokojený. Nu, kdyby se takový pacifista doslechl, že mu jeho soused jen tak pro zábavu zapálil jeho dům, myslím, že by takovou skutečnost považoval za důležitější, než pouhé zlomky. Představme si, že by pacifista viděl, jak jeho soukromý nepřítel za bílého dne vráží do jeho motorového vozu a nabourá jej (tenhle typ pacifisty téměř jistě bude vlastnit motorový vůz); až se sesbírá ze silnice, nebude se myslím dohadovat, zda byla poškozena čtvrtina nebo šestina jeho stroje. Kdyby se pacifista vydal do svých stájí (on nejspíš vlastní stáje bude mít) a našel tam veselého chlapíka, jak mrzačí koně tím, že jim řeže nohy, zdá se mi, že (v zápalu chvíle) nebude údy počítat zrovna pečlivě, ani se nebude ujišťovat, zda má napříště jezdit na koních se dvěma nebo s jednou nohou. Důležité jsou zlomeniny, ne zlomky.

Nu, nebyly to údy koní, ale lidských bytostí, které teutonští barbaři sekali ve flanderských vsích a polích. Nebylo pro ně nezvyklé useknout ruce malému dítěti, nemám ale nejmenších pochyb, že někteří z těch podivných anglických humanitářů nám dychtivě řeknou, že jsme tu frázi nepochopili. Ujistí nás, že Němci děťátku usekli jen jednu ruku a dávali si záležet, aby nikdy neusekli obě ruce jednomu a témuž děťátku. Jsou velmi metodičtí a mohli se držet zásady, že lepší půl dítka než žádné vraždění neviňátek. A přece není všechna tahle holá a frenetická zločinnost tím hlavním, k čemu je pacifistická nemorálnost slepá. Nejhorší zločin spáchaný Němci v Belgii spočíval v tom, že v Belgii vůbec byli a to zrovna tak jistě, jako nejhorší zločin domovního zloděje spočívá v tom, že se do domu vloupá. Když se dáma, jejíchž psaní jsem se dotkl, pokouší tvrdit, že němečtí útočníci v Lovani mnoho nenapáchali, provádí jakýsi symbolický tanec morálního anarchisty. Nedochází jí, že dopustit se na Lovani čehokoliv znamenalo spáchat na ní příliš mnoho a víc, než lze kdy smazat. Legrační na celé věci je samozřejmě to, že právě tihle lidé, nápadně nezpůsobilí pochopit, že morálka existuje jako idea, jsou tak nápadně výřeční, když nám dávají kázání o morálním idealismu. Ta skutečnost sama připomíná pitoreskní rekonstrukci divné a elegantní fantasie Nathaniela Hawthorna nazvané „Proměna“. Hawthorne si naprosto nemorálního člověka představoval jako jakéhosi Fauna—znovuzrození oné vzdálené řecké extáze, která zplodila legračního křížence boha a kozla. Představoval si, že pokud by se takový tvor mohl znovu objevit, radoval by se z přírody a z člověka jako součásti přírody, byl by ale nezpůsobilý pochopit onu hlubokou pravdu náboženství—že totiž příroda sama je jen částí člověka.  Nemorální člověk se nakonec objevil: Faun je mezi námi. Ale nedělá nic tak rozumného, že by tancoval sám lese nebo se válel v trávě jako mladé hříbě. Nemorální člověk nám přednáší o vyšší morálce, píše těžkopádné knihy o mezinárodní ethice a ekonomice, najdeme ho spíše na vysoké škole než v jeskyni. Boha příliš nepřipomíná, a našel nový způsob, jak hrát kozla.

Je pravděpodobné, že ješita má vrozenou sympatii k Prusovi, jisté je, že Prus zrovna v poslední době užíval jeden z oblíbených argumentů ješity. Je to jeden z nejlepších a nejhorších vtipů války, potřebuje ale malé vysvětlení na úvod. Lidé v Belgii jsou nyní docela doslovně zotročeni. Říkám docela doslova, a je to dosti naléhavá záležitost. Naši pacifisté a kosmopolité docela rádi říkali, že cizí vláda není nijak horší než ta domácí. Chudák se s klidem dozví, že pod německými úřady na tom nebude o nic hůř než pod britskými. Na chudáka to nijak nezapůsobilo, protože chudák má příliš blízko ke skutečnostem, aby pohrdal ideami. Člověk nežije pro život, jako zelenina, ale pro náhled na život a ten náhled je jako anglický krajina. Když ale opustíme materialismus, a tedy nepořádné myšlení tohoto pohledu, není to pravda ani z vnějšího a praktického smyslu. Být podroben zřídka znamená být dobře spravován a nikdo to neznamená mít jistotu dobré vlády.  I tam, kde byl podrobený člověk přijat jako občan, může být poté použit jako otrok. Pokud o tom kdokoliv pochybuje, pak to, co se děje nyní v Belgii jeho pochyby ukončí a poučí jej o všem, co mínili naši otcové strachem z cizinců na zdejší půdě. Prusko Belgičana uplatilo universitou, ale nevzdalo se nároku na to ztlouct ho klackem. Zalichotilo Vlámovi, když mu nazvalo Němcem, ale zachází s ním, jako by byl černoch nebo čínský kuli. Teutonské rasa mnoho neznamená ve chvíli, kdy se hodí vytvořit rasu Hélotů. Německá vláda si dělá tu námahu ze stejného důvodu, jako si ji dělá ten nejtemnější náhončí otroků v Africe a to ne mezi pochybujícími nebo nepřátelskými divochy, ale křesťanskými sousedy a neutrály. A když je vyzván, aby hájil tuto nehajitelnou věc, řekl něco, co je téměř příliš dobré, aby to byla pravda.

Řekl—opravdu a vážně to tak řekl—že, kdyby nechali Belgičany být, jen by se potloukali kolem hospod. Tohle je jedna z věcí, která napomáhá, když ne bratrství lidí, pak alespoň bratrství ješitů. Je to svátost onoho universálního moderního náboženství, jehož svátkem není svátek Všech svatých, ale spíše Den všech bláznů. Předpokládám, že někteří z našich filantropů a sociálních reformátorů se v okamžiku stanou proněmeckými a horlivě si budou přát, aby byli Němci. Bude ale nanejvýš zábavné sledovat vývoj této nauky mezi samotnými Němci, jejichž aplikace na jejich apologii. S takovým úsilím nám teutonští reformátoři postupem doby dají zcela abstinentskou Belgii a nadměrná konsumace piva bude ve Flandrách právě tak jako byla neznámá v Německu. Vážně ale, staré Německo „pivních soubojů“ bylo čistší místo než Německo císaře abstinenta a hygienického profesora. Když Němec pil, pil a pil, jak říká písnička, nemusel to být důstojný objekt, ale když jen myslí, myslí, myslí nejen že je méně zábavný, ale je také méně střízlivý.

Pokud jde o to ostatní, jak říkám, se praktická použitelnost té výmluvy jeví jako docela neomezená. Námořníci se nechají utonout, protože námořníci se potloukají v hospodách, vojáci jsou napadeni plynem z obavy, že by se mohli potloukat po hospodách, pracující třída v londýnských slumech je zasypána bombami ze Zeppelinů, protože je nechvalně známá svým zvykem potloukat  se po hospodách a ošetřovatelka Cavell byla zastřelena protože nechala muže utéct, aniž by z nich vymohla slib, že už se nikdy nebudou potloukat po hospodách. Dítěti usekli pravou ruku, která by se mohla provinit tím, že by tátovi nesla sklenici piva a další dítě přitloukli na vrata jako netopýra či sovu, aby mu znemožnili vejít do hospody a nakazit e hovorem v pivnici. Slyšel jsem v Anglii argumenty, které byly mentálně, pokud ne morálně, podobné hodnoty a někteří z našich filantropů jsou málem schopni posílat lidi na šibenici, aby je zachránili před nálevnou. Když se pohupujete na oprátce, rozhodně se nebudete potloukat po hospodách.

Zdroj: Illustrated London News 1914-1916, str. 546-550 G. K. Chesterton Collected Works, vol. XXX, Ignatius Press, San Francisco 1988

 

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s