Dva němečtí propagandisté (ILN, 8. prosince 1917 )

December 8, 1917 Two German Propagandists

Je možné, že někteří čtenáři budou cítit určitý zájme pro osobní hádanku vyslovenou nedávno na tomto místě. Mám na mysli totožnost, a zejména národnost „Sagittaria“ z Continental Times, proněmeckého pisatele, který vášnivě odmítá obvinění, že je Němec—či spíše omluvu, že je Němec. Popisuje se jako natolik nezaujatý a odtažitý, jako by byl skoro člověk na měsíci shlížející nestranně na pozemské národy a paprsek své přízně sesílá na Německo jen kvůli jeho zřejmé nadřazenosti nad zbytkem. Přirozeně jsem si zaspekulovat nad jménem a národností tohoto nezemského neutrála. Mám nyní informaci (ať už správnou nebo špatnou) že nese nevinné a nebeské jméno Scheffauer. To se zdá naznačovat přinejmenším vliv, zátěž nebo doporučení, vypočítané tak, aby jeho čistě „objektivní“ názor na Německo hraničil se subjektivně-objektivním, nebo dokonce objektivně-subjektivním, jak pravil muž v Collinsově románu Moonstone, když vystoupila na povrch jeho německá filosofie a on byl proto považován za neužitečného pro všechny účely zápletky. Zdá se pravděpodobné, že je americkým občanem—v kterémžto případě by bylo velmi mírně jej označit za špatného amerického občana. Vlastně by jej tento závěr zanechal v mnohem horší situaci než jakýkoliv jiný, protože by současně ztratil loajalitu občana i odstup kritika. Je dost Němec na to, aby byl stranický a je dost Američan na to, aby jeho názory byly velezrádné. Je zřejmé, že gentleman jménem Scheffauer si nemůže současně nárokovat být mimo podezření, pokud jde o německý původ nebo německou podvrstvu sympatií. Pokud se nějakým způsobem rozešel s politickým Německem, můžeme jen říci, že možná zahodil svou starou národní příslušnost, a rozhodně zahodil svou novou. Může to být přátelská nedůslednost člověka, že se vrátí, v takovéhle době k věci a domovu svých předků, svým novějším vazbám navzdory. V takovém případě to ale nebude přátelská nedůslednost, ale absurdní drzost, pokud bude takový muž předstírat, že právě ten fanatismus, který jej přivedl k nedůslednosti, jej ponechává nestranným. Jinak řečeno, pokud má „Sagittatrius“ takové zalíbení v Německu, že kvůli němu přijde o nějaké jiné občanství, pak v něm má jistě takové zalíbení, aby jeden či dva polemické body přetáhl v jeho prospěch. A s tím se burácivě hroutí k zemi celá jeho póza mírného a poněkud okázalého rozhodčího. Můžeme tedy říci, že celá povaha a tvrzení „Sagittaria“ zůstávají značným tajemstvím, ani ve snu by mě nenapadlo se v tomto dopouštět dogmatických výroků, měl bych ale podezření, že bude patřit k oněm mnoha produktům a agentům německé říše, kteří jsou germaničtí, aniž by byli teutonští.  Jinak řečeno, je nejspíš tak německý jako Harden, Dernburg a Ballin a všichni ti aktivní služebníci Pruska, kterým se říkalo, pokud se nemýlím, Kaiserovy děti.

Vysoce neutrální jméno Scheffauer mi ovšem bylo připomenuto stejně neutrálním jménem Schaff, což je jméno veřejně činného muže v Berlíně, který v Täglische Rundschau napsal článek, nebo sérii článku, nazvanou „Německá slova“. Aniž by se tvářil, že jsem v takových záležitostech filolog, zdá se mi, že Schaff i Scheffauer lze zařadit jako „německá slova“. Ale ať už pan Scheffauer říká cokoliv, zdá se mi, že pan Schaff by spěšně netvrdil, že s Německem nemá společného nic na světě—že ho jen při potulkách světem uchvátily svou krásou německé budovy, dobročinnost a udatnost německých důstojníků, zdvořilost a skromnost německých činovníků, demokratická genialita Junkerů a křesťanská pokora pruské gardy. Zdálo by se, že to je pozice—nebo alespoň tvrzení—„Sagittaria“, ale všichni gentlemani s německými jmény nemohou být v tomto neutrálním a nomádském postavení. Jsem nepochybně oprávněn brát tvrzení podle zpráv publikovaná v Täglische Rundschau jako autenticky německá v jejich obecné povaze. A jelikož „Sagittarius“ prohlašuje, že je v jistém smyslu zmaten tím, co bych mohl mínit pod marnivostí a ješitností jeho adoptivní země, v článku nazvaném Německá slova nacházím velmi umírněný a tedy velmi férový příklad jedinečnosti německé arogance.

A celá ta jedinečnost spočívá právě tom, že se pan Schaff ani nijak nesnaží a nezamýšlí být arogantní. Pokud by chtěl být arogantní, mohl by být skutečně docela skromný. Jednoznačně a záměrně chce být umírněný a liberální a vtip spočívá v jeho naprosto upřímné představě umírněnosti a liberálnosti. Snaží se ukázat, že Německo se nepokouší germanisovat svět v tom smyslu, že by vymazávalo národní rysy jiných zemí, že Německo nepopírá, že etiky jiných společností obsahují dobré prvky. A přece je celý tón jeho pokusu o mezinárodní toleranci je čímsi, co b y v každém jiném jazyce nebo kultuře bylo považováno za to nejopilejší a nejukřičenější hurávlastenectví. Můžeme považovat písně jako Rule, Britannia za bombastické, ale ony bombastické být mají. Herr Schaff bombastický být nezamýšlí—on prostě bombastický je. Chvátá se jako když pes štěká nebo býk řve—protože taková je přirozenost zvířete. Jinak řečeno, v civilisovaných zemích je patriotická samochvála uměním, a proto je výjimkou. V Německu je to přirozenost, a proto je monotónní. Schaff se zářivým sebeuspokojením syčí jako plyn dál a dál o tom, co udělá a neudělá se zbytkem světa: jak ten a ten národ má takovou a takovou slabost, kterou Německo vytkne a potrestá, jak ten či onen národ má takový či onaký potenciál, který bude Německo chránit a rozvíjet—a přitom si naprosto neuvědomuje, co svět říká o Německu, naprosto nevědomý o tom, jaký je pocit v každé jiné zemi, a to i pokud jde o ty, kteří celý svůj život Německo milovali a obdivovali a co cítí i ti, kdo se, v každé jiné zemi, ještě chabě pokouší je hájit. Při poslouchání takové ho náměsíčného monologu by se nikoho ani nenapadlo, že mnoho milionů lidí, mnoha plemen a náboženství, si z faktů války prostě dovodilo, že velké množství Evropanů žilo na mnohem nižší morální úrovni než Evropa, že mnoho milionů jen žasne, proč vůbec bylo dovoleno, aby se taková duchovní bažina mezi Něvou a Rýnem šířila a páchla. I kdyby bylo pravda, že je taková kritika nespravedlivá, pořád by to ještě bylo překvapivější skutečností, že kritizovaná věc byla nevědomá. Tihle lidé začali válku úderem proti slabému a nijak neprovokujícímu neutrálovi, úderem, který je člověk, jež ho zasadí, nucen nazvat křivdou a během tří let jejich záměrná iniciativa a vynalézavost v každém oboru zničila každou mez loajality nebo soucitu dříve kladené na války mezi křesťany, vynalezli a zavedli všecko, od pobíjení neutrálů po zotročování národů, od boření katedrál po trávení kaluží. A po všem tomhle víření zuřivé originality se nehájí sofistikou, nevymlouvají se cynismem, oni prostě mluví nějak takhle: „Přejeme si za sousedy takové národy, které se budují na duchovních výšinách, které se nevyjadřují degenerovaně, ani nezůstávají ve stavu bezkulturní nutnosti. Pokud se nám při tom ostatní národy naučí bát, naučí se nás také respektovat a s respektem přijde zdravý sebezpyt, který bude mít za výsledek znovuustavení a zušlechtění národní duše.“ Nebudu to kazit žádným komentářem.

Zbytek poznámek německého gentlemana stojí za prozkoumání a většinu z nich lze posoudit v poněkud lehčím duchu. Je poněkud posmutnělý z toho, že lidstvo nedokázalo seznat všechnu tuto dokonalost a stěžuje si na „svět, kde téměř každý tančí, podle toho, jak pískají držitelé klíčů, které otevírají brány všech šíří!“ také říká, že Němci chtějí „ve světě převahu, což ostatní přiměje se na nás dívat s otevřenýma očima, uznávat a oceňovat naše pravé světové záměry, které nemusíme tajit a přivyknout našemu vývoji jako světonároda.“ Myslím, že ho mohu ujistit, že  některé z našich očí jsou už docela pěkně otevřené a rozšířené a že jsem až příliš uvyklí tomu, jak  se Německo rozvinulo.

Zdroj: Illustrated London News 1917-1919, str. 208-212 G. K. Chesterton Collected Works, vol. XXXI, Ignatius Press, San Francisco 1989

 

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s